Chtěl jsem kázat obrazem – malíř Miroslav Rada se dožívá 90 let

M.Rada-Oltářní objekt a obrazy_Mattheuskirche_Bielefeld,SRN_CMYK(ČB 9/2016) Výrazný malíř Miroslav Rada se dožívá devadesáti let   V posledním díle seriálu o poválečné architektuře evangelických kostelů jsme navštívili kobyliský kostel, který vznikl jako první po dlouhé dvacetileté pauze v dobách uvolnění konce šedesátých let. Po srpnové okupaci pak ale nastalo období tzv. normalizace, další období, kdy se kostely nestavěly, a to až do sametové revoluce. Poněkud svobodněji mohlo docházet k úpravám interiérů. Připomeňme si proto výtvarníka Miroslava Radu, který od konce šedesátých let navrhl řadu kompletních úprav evangelických chrámů a modliteben nebo pro dané místo realizoval obraz s náboženskou tematikou. Rada se narodil v roce 1926 a letos v únoru oslavil devadesáté narozeniny.

Poslechněte si článek:

Kromě obrazů sakrálních, které namaloval pro církevní prostory nejen v Česku, ale i v zahraničí, maloval i obrazy se světskou tematikou a ilustroval množství knih pro děti i dospělé. Výčet jeho děl v sakrálních prostorách je dlouhý, jedná se téměř o dvacet míst, z velké většiny jde o prostory patřící ČCE, ale i katolíkům nebo evangelíkům v Německu.

1M_Rada foto Jan ŠplíchalOd Narození po Velké Pašije
První datované dílo, Triptych Narození, je od roku 1967 instalováno v modlitebně v Chebu. Následovala úprava neorenesančního interiéru a působivý diptych Starý zákon a Nový Zákon na čelní stěně kostela v Kutné Hoře (viz ČB 8/2008). Jedná se o rozměrné abstraktní obrazy s výraznými figurativními motivy, tak typickými pro Radovo dílo. Do tohoto tvůrčího období autora spadá i obraz Ježíš Kristus včera i dnes tentýž jest i na věky, zmiňovaný v minulém „kobyliském“ čísle a rozkládací oltářní triptych po gotickém vzoru od jeho syna Vojtěcha. Ten ještě namaloval menší obraz u vstupu do kostela. Další syn Ondřej realizoval plastiku anděla a další zajímavé obrazy, umístěné v místnostech v suterénu.

Na začátku osmdesátých let Rada upravoval interiéry evangelických prostor ve Zlíně a Jimramově (kde na kruchtu kostela namaloval symbolický motiv kříže s hřeby a desky Desatera), v Karafiátově síni pak navrhl Hořící keř (textilní aplikace) a doplnil kresbami Karafiátových Broučků. Ještě před revolucí pak zhotovil obraz Pláč Jeremiášův pro modlitebnu v Proseči u Skutče, vytvořil plastiku bílého kříže pro Broumov, upravil interiér modlitebny v Lounech, kde umístil i svůj obraz Oběť a navrhl gobelín, keramické kalichy a obraz do niky modlitebny v Kroměříži. Velmi originální je pak malba na celé fasádě fary v Javorníku pod Jeseníky.

M.Rada- Posl.večeře_olt.obr._Bodelschwinggemeinde_Bielefeld,SRN_CMYK

Oltářní obraz Poslední večeře, Bielefeld

V nové, svobodné době mohl Rada začít opět vystavovat a tvořit v zahraničí v německém Bielefeldu, kde v kostele Bodelschwinggemeinde instaloval oltářní obraz Poslední večeře, kteří mnozí znají z obálky Filipiho knihy Hostina chudých, a pro Mathäuskirche realizoval oltářní triptych Křest Duchem svatým, Kříž-Kristus (polychromovaná plastika uprostřed), Malá večeře Páně. Snad nejvýraznější soubor obrazů v českém prostředí (cyklus pěti pláten s motivy Starého a Nového zákona a druhým příchodem Krista v centru pak namaloval pro modlitebnu v Praze na Vinohradech (2000), kde má také svůj ateliér. Stejně působivý je i 7,5 m dlouhý a 3,5m vysoký putovní obraz Velkých pašijí (2005), který byl sice vystaven již v řadě katolických kostelů v Čechách, nikoliv však v (českém) prostředí evangelickém. Výjimku tvoří evangelický Friedenskirche v Ludwigshafenu v Německu, kde byl vystaven v rámci výstavy obrazů a plastik Miroslava, Ondřeje a Vojtěcha Radových pod názvem Prager Passion.

Vyjádření evangelia obrazem
Evangelík Miroslav Rada jako výrazný figurativní malíř ve svém domácím prostředí často narážel na zažité „obrazoborecké“ předporozumění, které ale neprovází pouze evangelíky, nýbrž výrazně ovlivnilo historii církve například již ve staré Byzanci. Své obrazy maloval převážně zadarmo nebo za symbolickou odměnu, některé jeho návrhy uskutečněny nebyly (např. u sv. Klimenta v Praze), případně se u členů některých sborů setkaly s opozicí. Miroslav Rada chce svými obrazy kázat a vyjádření evangelia obrazem je pro něho jen vyjádření jinou formou než slovem. „Čisté slovo Boží neumíme sdělit ani já ani farář. I farář je tlumočí použitím lidských slov. A než lidské slovo může někdy být obraz, socha či hudba naléhavější,“ napsal před pěti lety Rada.

Miroslav Rada-Velké Pašije - celek_CMYK_menší

Velké pašije

Jsem rád, že dílo Miroslava Rady v evangelickém prostředí máme a přeji autorovi vše dobré v roce jeho životního jubilea. Do jeho virtuální galerie je možné nahlédnout na stránkách http://www.rada-atelier.com/.   

Jan Kirschner

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.