Dnes káže, kdysi fáral. Rozhovor s Janem Krupou

Český bratr 5/2012.

 

Jan Krupa (1953) pochází z Ostravy. Je seniorem Východomoravského seniorátu a farářem na valašské Hrubé Lhotě, správně Velké Lhotě, malebné vesnici s dřevěným tolerančním kostelem. Předtím působil ve Valašském Meziříčí a v Jeseníku. Zajímalo nás, jaké cesty ho k farářské profesi dovedly.

Čím jste se vyučil nebo jakou střední školu jste absolvoval?

Absolvoval jsem v roce 1972 Střední průmyslovou školu elektrotechnickou – silnoproud.

V jakých profesích a kde jste pracoval?

Pracoval jsem nejprve jako důlní elektrikář a pak jako projektant (samostatný referent přípravy výroby) na dole Vítězný únor, celkem přes jedenáct roků, také místo vojny.

Co ovlivnilo váš další profesní život?

Život v církvi, brigády, kurzy, budoucí kolegové faráři (těch bylo víc) a dva faráři u nás v Ostravě – Karel Veselý a Ludvík Klobása.

Odkdy pracujete jako farář?

Nastoupil jsem jako diakon (dnes jáhen) v únoru 1983 do Jeseníku.

Proč jste vystudoval teologii?

Pochopil jsem poměrně brzy, že bez studia teologie se neobejdu. Byť si dobře uvědomuji, že při dálkovém studiu lze jen stěží dohánět to, co je možné získat při běžném denním studiu.

Baví vás a naplňuje farářská (a seniorská) práce?

Ano, baví. Protože nemám rád fráze ani velká slova, vyjádřil bych to asi takto: jsem rád s lidmi, se kterými mohu vést neustálý rozhovor o víře, sboru a církvi, o světě, o milosti, ze které žijeme, o všem, co s tím souvisí. O tom, co to přináší a zda opravdu něco přináší nám i druhým okolo.

Ptala se Daniela Ženatá

Příspěvek byl publikován v rubrice Téma. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.