Lenka Pecharová: Po stopách Karla IV.

Bez názvu - 1(ČB 3/2017) „O velikonoční neděli, třetí den po mém příjezdu, byla otrávena má družina. Já, ochráněn Boží milostí, unikl jsem otrávení, protože veliká mše byla sloužena dlouho a já při ní přijímal; proto jsem nechtěl jíst přede mší. Když jsem pak přišel k obědu, bylo mi řečeno, že má čeleď upadla do nemoci…“
Tak si král zapsal poznámku o události v italském městě Pavia v roce 1331. Šlo mu o život. A zároveň vidí svou záchranu jako úradek Boží. Schopný, moudrý, zbožný. Král Karel IV. Otec vlasti, podle ankety České televize v roce 2005 Největší Čech.

Poslechněte si článek:

V roce 700. výročí narození Karla IV. vydalo nakladatelství Portál pro děti knihu Po stopách Karla IV., kterou napsala ji Lenka Pecharová a bohatě ji ilustrovala Michaela Bermannová. Knížka se hodí ke čtení doma i k práci ve škole nebo při domácím vzdělávání.

Na začátku knihy jsme zváni na procházku životem „Otce vlasti“. Představí se nám jeho rodiče, sourozenci. Život rodiny krále Jana Lucemburského není idylický. Král se bojí o svou moc, manželku Elišku s dětmi vězní na hradě Loket, později vězní na Křivoklátě i samotného syna Václava, jak se zatím jmenuje budoucí král Karel IV. V sedmi letech je Václav odeslán do Francie, kde žije na královském dvoře u své tety. Začne se učit. Cvičí se v písmě, k čemuž ho vede francouzský král Karel, byť on sám písma znalý není. Po tomto králi dostane mladý princ při biřmování také jméno, stane se z něj Karel. Je oddán se sestřenicí Blankou; novomanželům je sedm let.

Bez názvu - 1Kniha je plná obrázků, úryvků z kronik a životopisů, rámečků (boxů) s historickými detaily a vysvětlivkami. Co je to „kurfiřt“ nebo „římská říše“, jak se stavěl svatovítský chrám, komu se říká „opat“. Zelenou barvou jsou vytištěny hádanky. Nápaditá učitelka dějepisu a matematiky Lenka Pecharová se nezapře. Ví, jak děti vtáhnout do děje, přimět k aktivitě. Osmisměrky, doplňovačky, hrátky s jazykem, početní úlohy… Někdy je člověk rád, že je na konci knihy vyluštění.
Samotnému Karlovu životopisu je věnována jen první část knihy. V těch dalších se dovídáme více i o tehdejším životě. Vzdělávání a zákony, založení univerzity. Změny ve městě Praze, budování Pražského hradu, hladové zdi, Karlova mostu. Schematicky je popsáno, proč a kde vznikaly na pravém břehu Vltavy kostely. Při pohledu z letadla bychom viděli, že novoměstské kostely vzájemně tvoří kříž.
Středověká zbožnost byla spojena s potřebou relikvií, kterých pro naši zemi Karel získal velké množství. V pokladu Svatovítského chrámu se nachází například údajný kus oděvu, v němž byl Ježíš ukřižován, a zemský korunovační kříž skrývá mimo jiné část hřebu a dva trny z Kristovy trnové koruny. Z výňatku z kroniky Beneše Krabice z Weitmile se dovíme tajuplnou příhodu o prstu svatého Mikuláše, z kterého se zbožný král odvážil kousek odříznout. Na noži se objevila čerstvá krev!
Jedna část knihy je věnována obrazu Karla IV. v kronikách, pověstech a hudbě. Zde narazíme i na vtip: „Dva poddaní přišli blahopřát Karlu IV. k svátku. Císař se podivil: Ale vždyť dnes není Karla. Zdvořilí gratulanti pohotově odpověděli: To nevadí, ale je čtvrtého!“

V dalších kapitolách se dočteme o císaři a přírodě. Například dům U Tří pštrosů je pojmenován podle daru, který císař dostal od návštěvy z daleké ciziny. Otci vlasti šlo o rozvoj země i co se týče zemědělství a zvláště vinařství. Prosazoval zakládání vinic. Všichni, kdo založí vinice v Praze a okolí, budou 12 let osvobozeni od daní a dávek. A ničení vinic se tvrdě trestá: „Kdo bude přistižen ve dne při škodě na hroznech neb réví, propadne pravou rukou. Kdo byl polapen v noci, ten propadne hrdlem.“ V Praze se objevuje první botanická zahrada v Evropě. Je podporováno rybníkářství.

V další kapitole se dovíme o slavnostech, turnajích a módě, o penězích, o způsobech cestování.

Knihu zpestřuje na každé stránce nejméně jedna ilustrace, připomeneme si stavby, o kterých se píše, představíme si, jak se asi lidé oblékali, v kreslené hádance s mapou Evropy zkusíme pojmenovat velké řeky, nahlédneme do středověkého šenku. Na straně 63 jsou vyobrazeny tři zuby svatého Karla Velikého, vzácné relikvie, kterou císař věnoval kostelu na Karlově, který založil.
A tak už o malinko víc tuším, jak to asi před 700 lety bylo.
Děkujeme za pozvání!

Lenka Ridzoňová

PECHAROVÁ, Lenka: Po stopách Karla IV.
Praha: Portál, 2016. 144 s. ISBN 978-80-262-1022-1

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.