Zázemí a motivace

Fotbálek - srdce klubu - Diakonie Jablonec nad Nisou(ČB 5/2017) Ve dvou malých místnostech vládne chaos, obvyklý všude tam, kde se shromáždí parta nezvedených teenagerů. Dvě dívky poslouchají u malého reproduktoru svižný pop a do jeho rytmu se nenápadně pokoušejí o taneční kreace. Kluci v kšiltovkách posazených frajersky nakřivo hrají stolní tenis a dost při tom halasí. Někdo se s nepřítomným výrazem válí stranou na pohovce – jako by okolní dění ani neregistroval.

Poslechněte si článek:

pečeme Míša řezy

pečeme Míša řezy

Jsme v nízkoprahovém klubu nazvaném Kruháč Diakonie Jablonec nad Nisou. Klub je určen dětem a mladým lidem (6–26 let), kteří – neutrálně řečeno – pocházejí ze „složitých socioekonomických poměrů“: doma jim chybí pevné zázemí, svůj čas by pravděpodobně trávili v partě na ulici a před sebou nemají žádnou velkou budoucnost. „Alespoň to tak vypadá,“ zdůrazňuje vedoucí klubu Pavel Novák z jablonecké Diakonie. Nakrátko ostříhaný usměvavý blonďák se mezi rozjívenou omladinou nenuceně pohybuje. Většinou jen pozoruje; občas se u někoho zastaví a prohodí pár slov.

stolní hry v klubu Kruháč v Jablonci

stolní hry v klubu Kruháč v Jablonci

Působí to trochu jako bezcílné bloumání, ve skutečnosti je za tím ale jistý systém. Tu se Pavel někoho zeptá, jak to jde ve škole, jinde položí otázku, zda neuspořádat společný sportovní víkend, tu někoho jemně, ale důrazně upozorní, že se dostává do rozporu s pravidly, která se v nízkoprahovém klubu musí dodržovat. „Lidé, kteří k nám přicházejí, jsou naučeni fungovat podle zákonů ulice. My se jim to snažíme komplikovat,“ říká Pavel Novák. „A máme na ně nároky,“ dodává.

Fotbálek, srdce klubu
Někdy jsou to nároky docela základního typu. Někteří mladí návštěvníci například ani neumějí hodiny. Naprosto netuší, proč by se to měli učit a už vůbec jim není jasné, proč by měli někam dorazit přesně na čas, což jim dost komplikuje například školní docházku. Pavel Novák a další lektoři z nízkoprahového klubu vědí, jak takové lidi motivovat. Součástí klubu jsou i počítače s připojením na internet. Pravidlo ale říká, že na počítač mohou návštěvníci jen na omezenou dobu ve stanovený čas. Kdo se s ním třeba kvůli neznalosti hodin mine, má smůlu, k počítači se nedostane. Hodiny se ale může naučit. Lektoři klubu mu s tím samozřejmě rádi pomůžou.

fotbálek je srdce klubu

fotbálek je srdce klubu

Podobných skrytých nástrah, s jejichž pomocí vedou lektoři návštěvníky k práci na sobě, je v klubu více. Jeho součástí je například i zkušebna s hudebními nástroji a nahrávací technikou: ideální motivační prostředí pro mladé lidi, kteří mají chuť dělat muziku. Zásadní roli má v klubu ale například i stolní fotbálek.

Zatímco v barech a hospodách slouží tahle věc poněkud bezduché zábavě, v nízkoprahovém klubu je to místo prvního setkání. Zkušenost je totiž taková, že když totiž do „nízkoprahu“ zavítá nováček, je stolní fotbálek to první, co ho zaujme. A lektoři o tom vědí. Jsou u fotbálku připraveni, pustí se s novým návštěvníkem do hry a přitom se nenápadně začnou vyptávat. U fotbálku prostě práce s nováčky začíná. Proto je také fotbálek považován za symbolické srdce klubu. „Pak máme ještě druhé srdce klubu – boxovací pytel. U toho je ale každý sám,“ říká Pavel Novák s úsměvem.

Dnes tu doučuju
„Nízký práh“ klubu spočívá v tom, že jeho návštěvníci nemají téměř žádné povinnosti. Nesmějí přijít pod vlivem drog, nesmějí ničit klubové zařízení, nesmějí se chovat hrubě či vulgárně k ostatním. Pokud ale tato elementární pravidla dodržují, není nic, co by vyloženě museli. I přijít a odejít mohou, kdy chtějí. To vše proto, aby klub zůstal otevřen i těm, kteří nemají v dodržování závazků či složitějších pravidel naprosto žádný návyk. Klub tak pro ně představuje stále přístupnou alternativu k potloukání na ulicích.

Nároky, se kterými návštěvníky klubu konfrontují lektoři, tak mají vždy jen formu nabídky či motivace a ne každý se jí chopí a vytrvá u ní. Většina návštěvníků v klubu prostě jen tak pobývá. Najdou se ale i výjimky, třeba sedmnáctiletá Andy. Ta do klubu dochází už osmým rokem. „Dokázala jsem se tady hodně vzdělávat a vybrat si svou školu,“ říká. Studuje střední ekonomickou se zaměřením na zahraniční obchod. Do klubu dochází teď už jako lektorka. Účastníkům nabízí doučování – třeba v matematice nebo angličtině.

Nízkoprahová zařízení Diakonie pro děti a mládež
Zkráceně se jim říká nízkoprahové kluby. Jsou určeny dětem a mladým lidem od 6 do 26 let. Těm pomáhají pracovníci klubů řešit nepříznivou situaci v rodině, ve škole nebo s kamarády. Cílem je snížit zdravotní a sociální rizika související s nežádoucím chováním, jako je alkoholismus, užívání drog, záškoláctví, kriminalita, rasismus. Kluby nabízejí pomoc s přípravou do školy, volnočasové aktivity (hry, filmy, hudba, internet, sport), výchovné a vzdělávací akce či výlety.

Nízkoprahové kluby provozují:
Diakonie Západ (Plzeň, Bor u Tachova, Bělá nad Radbuzou, Dobřany, Domažlice, Janovice nad Úhlavou, Poběžovice, Rokycany) Diakonie Jablonec nad Nisou (Jablonec, Mšeno nad Nisou, Frýdlant v Čechách) Diakonie Jaroměř Diakonie Vsetín

 Adam Šůra

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Diakonie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.