Velikonoce ve Vrchlabí

Velikonoce ve Vrchlabí J. Kašpar

Velikonoční vigilie(ČB 5/2017) Příprava na Velikonoce začíná, a ani ve Vrchlabí jsme nebyli žádnou výjimkou, Popeleční středou a pokračuje postními nedělemi. Ta nejpodstatnější část připomínky událostí v Jeruzalémě před dvěma tisíci lety se ovšem týká Pašijového týdne.

Před Květnou nedělí se v našem sborovém domě uklízelo a zdobilo, takže v den, kdy si připomínáme vjezd Ježíše Nazaretského do Davidova města, doslova kvetla i naše modlitebna. V dalších třech podvečerech se bratři a sestry ze sboru střídali

Poslechněte si článek:

ve společném předčítání Matoušova evangelia. Popravdě – mnoho lidí „zvenku“ si Boží dobrou zvěst poslechnout nepřišlo. Jako jeden z předčítajících si ale troufám říct, že čtení nahlas a v úzkém kruhu těch, kdo chtějí naslouchat, má i tak svůj velký význam. Předčítání nahlas by pro mě neslo svůj smysl, i kdyby se odehrávalo před úplně prázdným sálem. A když nás ten nápad příští rok nenapadne na úplně poslední chvíli, třeba se nám povede dát ve Vrchlabí účinně vědět i dalším, že si mohou příběh a poselství Ježíšova života přijít poslechnout s námi.

Velkopáteční křížová cestaVelikonoce na dosah
Na Zelený čtvrtek sloužil  bohoslužby s večeří Páně vrchlabský farář Petr Chlápek, to už se nás sešlo docela dost. A velkopáteční odpoledne patřilo jako vždy křížové cestě ulicemi města. Loni se při této krátké pouti po delší době podařil návrat skutečně ekumenického ducha. Sešli jsme se v závěru bohoslužeb ve vrchlabském katolickém kostele sv. Vavřince, patrona krkonošských hor i horalů, abychom se vydali po 14 zastaveních ulicemi města pod vedením tří vrchlabských farářů – římského katolíka P. Jiřího Šlégra, evangelického faráře Petra Chlápka a faráře husitské církve Vladimíra Hraby.

Na každém ze 14 zastavení se četla (buď četli faráři, nebo někdo z účastníků) krátká zamyšlení, ke kterým naše tři vrchlabské kazatele dovedl příběh Ježíšovy cesty na Golgotu, střídali jsme se v nesení kříže a cestou mezi zastaveními jsme zpívali. Sešlo se nás přes osm desítek a Velký pátek jsme si takhle společně zpřítomnili docela intenzivně. Je moc dobře, že ekumena ve Vrchlabí není prázdné slovo; setkáváme se přátelsky a docela často nejen při pobožnostech a bohoslužbách.

Velikonoèní vigilieVigilie za svitu svící
Na Bílou sobotu se pravidelně večer scházíme k velikonoční vigilii v evangelickém kostele ve Strážném – Hořejších Herlíkovicích. Ani letos to nebylo jinak. Vzhledem k tomu, jak moc aprílový duben letos máme, nebyla Bílá sobota ani ve Strážném skutečně bílá (sníh se vrátil až o pár dní později), ale fučelo a lilo tolik, že nám s Benjaminem Klineckým, nájemcem herlíkovického Horského domova, dalo docela práci zapálit před kostelem vigilní oheň. Nakonec se to podařilo a Petr Chlápek tak mohl ve společnosti zhruba čtyř desítek dětí i dospělých zapálit nový paškál, který jsme zpěvem doprovodili do setmělého kostela. V sedmeru čtení z knih Pentateuchu a Proroků se pak střídali přítomní věřící, až jsme se dočkali. Ježíš byl vzkříšen! Haleluja! Stráženský kostelík téměř doslova vibroval mohutným zpěvem i díky hudebnímu doprovodu bratrů Filipa a Benjamina Klineckých, který přítomné zbavoval zbytečného ostychu.

Neděle VzkříšeníVelikonoční Třídení jsme pak zakončili bohoslužbami neděle Vzkříšení, které jsme opět prožili naplno. Nejen díky vysluhování večeře Páně, ale také díky tomu, že sestra Lenka, která se poctivě a hluboce připravovala k tomuto svému velkému kroku, prošla svým znovuzrozením ve křtu a přijala své křestní jméno Johana, tedy milost Boží. Kéž ji tato milost provází na každém kroku jejích dalších dní. Velikonoce 2017 jsme ve Vrchlabí měli možnost prožít do hloubky a jsme za to vděčni. Vždyť „byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života.“ (Ř 6,4)

Jakub Kašpar, místokurátor FS ČCE ve Vrchlabí

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.