Milena Štráfeldová: Svatý rváč

Svatý rváč(ČB 10/2017) Historický román Mileny Štráfeldové Svatý rváč rozvíjí do velké šíře i hloubky příběh předního českého učence přelomu 14. a 15. století Jeronýma Pražského. Při uvedení knihy, jejíž kmotrou je Jiřina Šiklová, se autorka vyznala z toho, jak přistoupit historické látce – „jak ji psát“. Zvolila jazyk přítomnosti, děje jsou paralelní s dneškem. Ač husitství a národní obrození nebylo dle autorky jejím nejoblíbenějším historickým obdobím, Jeroným – rebel, buřič a bohém ji vždy přitahoval.

Poslechněte si článek:

V knize je osobitě vylíčen základní spor mezi mocí a bezmocí, mezi utrpením a strachem. Velmi poutavá jsou místa Jeronýmova života, která nejsou známa. Takzvané „černé díry“ autorka svévolně doplňuje svými fabulacemi. A pouští se do nich s velkou odvahou.

Plasticky zní vyprávění o setkání Jeronýma s Janem Husem. „Odkud vůbec jsi?“ vyptává se Jan. A pozorně naslouchá, když mu Jeroným vypráví o svých rodičích, o uličnickém dětství na Novém Městě i o latinské škole na hradě českých králů. Jana všechno zajímá. A ty, zeptá se nakonec i Jeroným. „Já?“ trochu se zarazí Jan. „Já byl docela obyčejný venkovský kluk. U nás na vsi se vlastně nic nedělo, jen samá práce, pořád dokola. Zorat, zasít, pokosit louky, k tomu se postarat o dobytek, pořád bylo co dělat. Než jsem mohl jít ráno do školy, musel jsem napást kozy. Je vůbec zázrak, že mne pak rodiče při vší té dřině poslali do prachatické školy. Z celé vsi jsem v ní byl jediný.“ (str. 67)

Svatý rváčJeronýmova cesta do Oxfordu, kde se seznamuje s Viklefovým dílem, je poznamenána strašlivým zážitkem. Toho člověka tam přivezli na káře… Ty oči prosily o slitování, lidé kolem se mu ale jen vysmívali a ukazovali si na něj. Kacíř! pokřikovali. Když toho ubožáka vytáhli z vozu, neměl už sílu se bránit. A ani jít, dva chlapi ho vlekli po zemi jako kládu. Až teprve v poslední chvíli se vzchopil a na hranici vyšel sám. Katovi pacholci ho připoutali ke kůlu, přidali ještě pár otýpek klestí, kněz odříkal modlitbu a pak už to šlo rychle, ráz na ráz. Nejdřív se vyvalil jen štiplavý dým, proskočily první plamínky – a pak to přišlo! Ten člověk zařval bolestí. Oheň ho jen trochu lízl. Jenom to zkoušel. Nejprve na lýtkách, pak i trochu výš, ve slabinách, na břiše, v podpaží. Pak ho pohltil celého i s těmi nečesanými vlasy. Běž pryč! Uteč! nařizoval si Jeroným… Dodnes má v uších strašlivý řev toho nešťastníka, nikdy se ho nezbaví. Zíral na to děsivé divadlo, dokud křik neutichl. Pak se najednou probral a udělalo se mu zle. Měl co dělat, aby stihl zaběhnout do nejbližšího křoví. (str. 117)

Nesmírně poutavě je popsána i cesta Jeronýma do Svaté země, kde se setkává s mohamedány. //Z nejvyšší věže se ozve jakési vyvolávání. „To je svolává muezín k modlitbě,“ vysvětluje Jeronýmovi průvodce, mladý rytíř, který se skupiny poutníků ujal už v přístavu v Jaffě a bezpečně je přivedl až k Božímu hrobu. A skutečně, všichni ti muži v bělostných hábitech si jak na povel kleknou, dotknou se čelem země a začnou se modlit. Jeroným je s úžasem pozoruje. Tohle je pro něj docela nová a nečekaná zkušenost. Nemůže popřít, že ti machometáni se modlí opravdu vroucně a oddaně. Copak ale nevědí, že své pokorné modlitby vysílají k nepravému bohu? Proč náš Pán něco takového vůbec dopustí? Proč jim neukáže, jak se ti ubožáci mýlí? Jsi přece všemocný! Nebo snad ne? (str. 141)

uprostřed autorka knihy Milena Štráfeldová

uprostřed autorka knihy Milena Štráfeldová

Kniha byla představena také v rámci knižního veletrhu Svět knihy 14. května 2017. Hostem při této příležitosti byl farář Jaroslav Pechar, který v loňském roce na Jeronýmových oslavách vodil jeho loutku. V závěru debaty se s autorkou shodl na tom, že Jeroným, rebel a buřič zůstává nedoceněnou postavou.

Kniha se čte jedním dechem. Jeronýmův příběh je plně lidský, trpěl strachem, odvolal, aby odvolal i to, co odvolal, a šel vstříc ohni. Svědectví jeho života se stává výzvou. A je výzvou také pro filmaře. Látky se ujal režisér Lubomír Hlavsa, na scénáři se podílí i Milena Štráfeldová. Postavu Jeronýma by měl ztvárnit Ondřej Vetchý.

Bylo mi jen líto, když z úst Mileny Štráfeldové zaznělo, že již psát nebude. To by byla věru škoda, mám pro ni námět – co tak napsat o pozemském životě Ježíše Krista? Není to výzva? Jistě bychom se dozvěděli řadu zajímavých příběhů z jeho dětství a mládí.

Petr Brodský

Milena Štráfeldová: Svatý rváč – román o Jeronýmu Pražském, Garamond 2017, 368 s.

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.