Jak zúrodňovat srdce mladých lidí

Dsc_0109(ČB 12/2017) Českobratrská církev evangelická je zřizovatelem šesti škol, které vznikly porevolučním nadšením učitelů z řad našich církví; z radosti, že je možné opět vyučovat děti a studenty v církevních školách. Do Evangelické akademie, jež činnost našich škol organizačně zastřešuje, patří jedna škola základní, jedna konzervatoř, tři školy střední a dvě vyšší odborné. Dnes mají za sebou přes pětadvacet let činnosti, profilovaly se a mají v systému škol pevné místo. V Českém bratru se často můžete dočíst o tom, co se v nich děje, co se podařilo nebo za co byli jejich žáci vyznamenáni. Jisté je, že ve všech církevních školách si jak žáci a studenti, tak i jejich rodiče pochvalují rodinné prostředí, laskavý přístup a zájem o každého jednotlivce i o jeho potřeby, mnohé mladé lidi naše školy doslova zachránily před šikmou a ohrožující životní cestou.

Školní kaplan neboli spirituál
Každá škola má svého kaplana. Někde mu říkají spirituál. V některých případech je školní kaplan zároveň farářem na blízkém sboru, jindy je zaměstnancem školy a kromě práce kaplana vyučuje nějaký předmět – zpravidla základy křesťanství nebo etiku. Oba modely mají své výhody i nevýhody. Dochází-li kaplan do školy zvenčí, studenti ho mohou brát více jako faráře, zpovědníka nezatíženého školními vztahy a vazbami. Při mizivém počtu evangelíků mezi studenty však musí kaplan volit i nezavedené způsoby komunikace a musí být velmi otevřenou a také flexibilní osobností. Je-li kaplan zároveň učitelem, má výhodu kontaktu se všemi žáky či studenty v hodinách, které vyučuje. Nevýhodou pak ale je, že jako pedagog obtížněji prolamuje bariéru nedůvěry v osobních a pastoračních věcech.

Co školní kaplan dělá? Bohoslužby vánoční, velikonoční, maturitní a absolventské, na začátku a na konci školního roku. Své místo má na adaptačních a výcvikových kurzech, na zahraničních praxích a exkurzích, při nejrůznějších slavnostech, koncertech, projektových dnech a dalších aktivitách. A přitom pravidelně vyučuje podle školních vzdělávacích plánů své předměty. Důležitou součástí kaplanské práce jsou rozhovory se studenty i s učiteli, často pomoc v krizových situacích, které život přináší. Přitom má kaplan k dispozici často jen část pracovního úvazku.

Dsc_3517

Jak školní kaplani vidí svou práci
Přemýšleli jsme, jak práci kaplanů podpořit a seznámit s ní i čtenáře. Pokusili jsme se tedy vybrat ze zpráv kaplanů o jejich činnosti to, co by mohlo být zajímavé a obohacující pro poznání této veřejné služby a podnětné pro ty, kdo mají ve vedení církve vzdělávání ve školách Evangelické akademie na starosti.

Čím mě studenti obohacují a kde „narážím“

● Výuka je pro mě velkou školou. Nutí mě podávat biblické příběhy i obsah křesťanské víry v podobě, která je srozumitelná i pro děti nedotčené náboženskou socializací v církvích. Mám vždy radost ze zvídavých, rýpavých nebo netradičních otázek, které vyvolávají zajímavé rozhovory a vedou děti i mě k přemýšlení.

Dsc_0096● V oblasti náboženství zápasím u studentů často s nevědomostí a nezájmem. Cením si ale jejich otázek a snahy o věcech přemýšlet. Obohacují mě svými životními příběhy, poměry, z nichž pocházejí. Tím mně dost rozšiřují obzory.

● V hodinách často narazíme na témata, která později vedou k individuálním rozhovorům. Za nejpřínosnější považuji chvíle mimo školu – pravidelné pobyty a zahraniční exkurze. Tam bývá při večerních ztišeních nad Biblí účast překvapivě vysoká; v hlubokých rozhovorech sedíme leckdy dlouho do noci.

● Zaznamenal jsem možná první ozvuky evangelizační – několik studentů začalo chodit na bohoslužby, ovšem ke katolíkům, což je způsobeno zřejmě tím, že na probuzené hledačství zareagovali pozváním jejich katoličtí spolužáci. Moje evangelická pozice zůstává ve škole nadále osamělá.

Co očekávám od koordinátorky pro práci škol Evangelické akademie, potažmo od vedení církve

● Očekávám vizi a koncepci. I když je školních kaplanů jen několik, myslím, že jejich setkávání (nejen ve formátu s dalšími zaměstnanci škol) je dobrá iniciativa.

● Byl bych rád, kdyby se naše církev ke škole více hlásila a byla na ni hrdá. Někdy mám pocit, že je škola více oceňována v necírkevním prostředí než v ČCE samotné. O tom svědčí obrovský převis poptávky nad kapacitou školy.

Dsc_3529● Přivítala bych nějaké zařazení do farářské služby, nějaké povolání od povšechného sboru. Chybí mi určité ukotvení, jistota v zádech, pocit podpory farářské práce mezi necírkevními kolegy i studenty, kteří převažují. Mé práci by určitě pomohlo sdílení s kaplany i mezi vyučujícími.

Jak je služba kaplana podporována sborem a seniorátem

●Staršovstvo se o mou práci ve škole zajímá. Výrazně podporuje školu bezplatným půjčováním kostela pro bohoslužby a další školní akce.

● Občas se mě někdo na moji službu zeptá. Několikrát jsem byla pozvána na sborovou besedu, panelovou diskusi. V seniorátu – spíš ticho.

● Ze strany vedení církve vnímám zájem, už několikrát jsem byla dotazována, co bych potřebovala, co by se pro naši školu dalo udělat. Narážím spíš na pocit, že o našich školách je malé povědomí. Za sedm let, co na zdejší škole působím, byly jen tři studentky z našeho seniorátu.

Jaké náměty nebo změny bych podpořil

● Abychom už měli novou školní budovu, o které se jedná.

● Neměnil bych nic. Spolupráce s vedením školy je výborná. Práce s dětmi hezká. Moje větší angažmá naráží spíš na nedostatek mé kapacity.

● Dostat do povědomí členů a sympatizantů ČCE, že máme své školy a že v nich nabízíme kvalitní vzdělávání.

● Možnost pravidelného setkávání s ostatními školními kaplany – sdílení, vzdělávání, odborná pomoc.

Ve spolupráci s kaplany a koordinátorkou škol Evangelické akademie Helenou Wernischovou zpracovala Daniela Ženatá.

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.