Martin Bedřich: Po stopách baroka v Čechách

Baroko(ČB 2/2018) Nakladatelství Portál vydalo na podzim knihu Po stopách baroka v Čechách. Dnešní číslo Českého bratra je zaměřeno na mládež. Pojďme se proto v seriálu o architektuře věnovat recenzi knihy, která uvádí mladé čtenáře do světa barokních Čech a představuje jim nejen jejich bohatou kulturu, ale i způsob, jak se tehdy žilo. Děti se v ní seznámí s principy barokního umění, architektury, sochařství, malířství a literatury, se základními historickými událostmi, ale také s tím, jak vypadala města a vesnice, jak probíhaly dobové slavnosti, co se jedlo a jak se lidé oblékali. Krásně ilustrovaná kniha s obrázky Michaely Bergmannové

Poslechněte si článek:

bude děti provázet i na výletech, k nimž dává řadu tipů.

Autor Martin Bedřich studoval českou a srovnávací literaturu a dějiny umění a o barokní kultuře napsal doktorskou práci. Učil na vysoké škole a popularizoval téma při řadě příležitostí, v neposlední řadě u svých čtyř dětí. Nyní působí jako šéfredaktor nakladatelství Portál a je i součástí redakce populární katolické revue Salve, která také některá svá čísla věnovala problematice architektury a sakrálního prostoru.

Najít k baroku vřelý vztah je pro evangelíky někdy obtížné, a to proto, že tento architektonický i kulturní styl se časově překrývá s obdobím pronásledování nekatolíků. Nicméně třeba v sousedním Sasku řadu evangelických barokních kostelů najdeme. Také většina tolerančních kostelů na našem území byla postavena ve stylu selského baroka. Architektura tedy není vždy spojena jen s konkrétní konfesí, i když třeba řada katolíků si ani dnes nedokáže představit moderní kostel bez barokizující vizáže. Toho jsme svědky zejména u interiérů, jak o tom svědčí ne vždy šťastné realizace moderních kostelů převážně na Moravě.

BarokoNaštěstí i současní „katoličtí“ architekti si to již uvědomují, jak uvedl v popisu svého mezinárodně uznávaného kostela v Sazovicích na Zlínsku dnes asi neznámější moravský architekt sakrálních staveb Marek J. Štěpán. Kostely by se podle něj dnes již neměly navrhovat jako v baroku, kdy byl interiér kostela zcela pojednán, či popsán. „Byl takovým komixovým příběhem, protože příchozí neuměli číst a život Ježíše, světců nebo Starý Zákon tady byl v různých podobách vyobrazen. Dnes by měl být prostor bez tohoto vizuálního smogu – tedy jednoduchý, soustředěný, usebraný a čistý,“ dodává Štěpán.

Nicméně v moderním pohledu na barokní architekturu úcta a obdiv chybět nemusí. Barokní styl proměnil charakter našich měst a vesnic i celé kulturní krajiny. Nad buclatými andělíčky můžeme přimhouřit oko a Bedřichova kniha nám pak může objasnit, proč křivky a kypré tvary byly v té době tak populární. Naše děti, a nejen ony, se v recenzované publikací mohou o této kapitole našich dějin dozvědět poutavou formou velmi mnoho a kniha může sloužit i jako vhodná školní učebnice. Kromě architektury popisuje i dobové reálie, rozložení náboženské scény, včetně kapitoly o protestantismu, tajných nekatolících či Janu Amosi Komenském a o jeho škole hrou. O pronásledování protestantů píše katolický autor poměrně kajícně, na druhou stranu zase může nám protestantům pomoci odbourat některá „jiráskovská“ romantizující klišé o katolické církvi a kultuře.

Jan Kirschner

Bedřich, Martin. Po stopách baroka v Čechách. Praha: Portál 2017, 144 s.

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.