O večeři Páně

DSCF3491(ČB 3/2018) V neděli 21. ledna 2018 byli našimi hosty bratři a sestry ze sboru ČCE v Českém Brodě. Na vedení bohoslužeb se podíleli faráři z obou sborů – „domácí“ Karel Šimr a „hostující“ Marek Lukášek, který posloužil kázáním na text z Markova evangelia o povolání prvních Ježíšových učedníků. Jeden z důrazů kázání měl své východisko ve slovech Písma „ihned opustili sítě a šli za ním“. Tato slova nemusí nutně znamenat ukončení všech dosavadních životních aktivit, rozchod se vším, co můj život v této časnosti tvoří. Ono „ihned“ především znamená teď a vždy spoléhat na Krista, toužit po jeho požehnání do všeho dobrého v našich životech

Poslechněte si článek:

, nechat jím korigovat naše směřování. Biblický obraz setkání a přijetí výzvy k vytvoření společenství s Kristem se nám zpřítomňuje mj. ve večeři Páně. Tento motiv, do nějž kázání vyústilo, pak umocnil prožitek společenství u Kristova stolu a zároveň předznamenal hlavní téma rozhovoru s našimi hosty po skončení bohoslužeb.

Svědectví sester a bratří z Českého Brodu, kde je večeře Páně součástí bohoslužeb každou neděli již 35 let, byla v mnohém podobná tomu, co zažíváme i v našem sboru. Postupně jsme mohli sledovat, jak vnímal proces uvědomování si důležitosti večeře Páně člověk tehdy nově uvěřivší (bratr Miloš Wimmer) a jak tradiční, dlouholetá členka sboru (sestra Lia Valková). Slyšeli jsme také, jak tuto pro ni již běžnou praxi prožívá příslušnice mladé generace (setra Eliška Sochůrková) a jak na ni působí srovnání s bohoslužbami ve většině sborů ČCE.

konfirmace 125Jak se stalo, že se „tradiční“ sbor ČCE rozhodl pro bohoslužbu s večeří Páně jako základní formu svého bohoslužebného života? Na počátku stála touha zejména mladé sborové generace tvořit živé společenství kolem Kristova slova, poctivě promýšlet zvěst, kterou evangelium přináší, spolehnout na Krista. Velmi důležitou roli ve vzniklém procesu přemýšlení, hledání cest a postupných kroků sehrál tehdejší vikář českobrodského sboru bratr Jiří Štorek. Jeho otevřenost, hluboký ponor do problematiky budování sboru na pravých základech, důraz na důkladnou společnou přípravu jednotlivých částí bohoslužby během týdne, pastorační citlivost při vedení rozhovorů a osobní nasazení měly zcela zásadní význam pro zrání celého společenství. Výsledkem bylo rozhodnutí, že základní bohoslužebnou formou bude eucharistická bohoslužba. Sbor tuto skutečnost bere v úvahu vždy i při výběru svého nového duchovního.

Proniknout ke kořenům víry, vztahu k Bohu a ke Kristu
V rozhovoru zaznělo mnoho hlasů, které zcela korespondují s naší zkušeností. I v Českém Brodě se museli vyrovnávat s oprávněnými zábranami některých účastníků bohoslužeb v souvislosti s přijímáním při večeři Páně každou neděli. Někdy se člověk opravdu cítí vnitřně nepřipraven, občas jsou na bohoslužbách i lidé nově příchozí, někdy i nepokřtění. Snahou sboru je, aby byla každému v takových situacích ponechána svoboda zůstat stranou na modlitbách nebo se účastnit v kruhu bez přijímání, pouze s přijetím požehnání. Požehnáním pro každého z nás jistě může být i „pouhá“ pozorná přítomnost na bohoslužbách a podíl na životě společenství v rámci jeho aktivit.

Důležitou součástí péče o duchovní růst sboru je stálá snaha pronikat ke kořenům naší víry, našeho vztahu k Bohu a ke Kristu. Slouží k tomu jak bohoslužebná zkušenost, tak příležitosti ke vzdělávání – biblické hodiny, besedy atd. Nic není automatické, proces zrání musí provázet trpělivost, pastorační citlivost i nadějný pohled k tomu, kdo je hlavním dárcem všeho potřebného. Každý z nás jde svou jedinečnou cestou víry. Ve sborovém společenství těžko může zcela chápat každý každého, některé věci se dají sdílet jedině skrze bratrskou lásku. Ježíš Kristus si toho byl vědom, a proto na ni položil zásadní akcent.

Společné oběma našim sborům je také přemýšlení o přijímání chleba a vína u dětí, kterému se v Českém Brodě nebrání, v současnosti je tam však tato možnost málo využívána. Naši hosté vnímali jako inspirativní chrásteckou praxi odchodu dětí do nedělní školy se svící rozžatou od svíce na stole Páně. Řada dalších příspěvků z obou společenství svědčila o našem podobném naladění.

Jak už bylo řečeno, pro všechny účastníky byl výrazným momentem odkaz k působení bratra faráře Štorka. Jistě stojí za to dozvědět se o tomto Kristově svědku něco víc – např. v ČB 12/2013, který je dostupný na webu www.ceskybratr.cz.

Závěrem vyprošuji nejen našim dvěma společenstvím, ale všem křesťanům moudrost k svědectví o Boží zachraňující lásce a sílu k veškeré jejich službě.

J. Esterle ve spolupráci s M. Tonarovou

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.