Český (romský) bratr 4/2018. Téma: Církev pro Romy

Úvodník

Kdo je tady dylina?

Přichází k vám Český romský bratr. Původně jsme měli v plánu zaměřit se na větší počet menšin v české společnosti, ale nakonec se ukázalo, že vybrat si menšinu jednu a do té se pustit zevrubně, bude pro čtenáře přínosnější. Velkou pomocí s hledáním námětů i kontaktů na spoustu zajímavých Romů byli celocírkevní farář pro menšiny Mikuláš Vymětal a novojičínský farář Pavel Prejda.

Poslechněte si článek:

V historické části rubriky Téma jsme tentokrát poprosili o pohled zvenčí. Tématu se ujal kazatel Církve bratrské a bývalý předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý. Proč se k sjednocujícímu procesu při vzniku Českobratrské církve evangelické nepřidaly i další církve? Možná se nám zdají národnostní i evangelikální aspekty dnes dosti vzdálené, všechny protestantské církve ušly za těch sto let kus cesty, ale na začátku století byla realita jiná.

Dylina je romsky blázen a toto slovo patří mezi nadávky ne příliš silné. Možná, že by ten výraz patřil spíš nám, neromské většině. Začít můžeme dvacet let trvajícími tahanicemi kolem romského koncentračního tábora v Letech u Písku a pokračovat můžeme přes posílání romských dětí do speciálních škol, které jim zavřou cestu ke kvalitnímu vzdělání, až po problémy ve vyloučených lokalitách. Jednoduchý návod na soužití menšiny s většinou neexistuje. Ale jak píše českobratrský romský farář Ondřej Kováč: Smysl má otevřená, konkrétní a trpělivá pomoc, respektující romskou hrdost, jazyk a kulturu. Pak může vést přes hudbu, tanec a podporu ve vzdělávání až ke křehké víře a klidnému soužití.

DŽ portrét na webMilí čtenáři, s velikonoční nadějí vám přeji krásné jaro a inspirativní čtení.
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – J. Hála
Neekumenický postoj, či věrnost ideálům? – P. Černý
Církev mezi Romy – O. Kováč
Jak je to s Romy a proč se jim někdy říká cikáni – J. Horváthová
Romská hrdost – M. Vymětal
Otázka na tělo: Rom nebo cikán? Jak sami sebe vnímáte a proč?

MOJE CÍRKEV
Skrze hudbu, tanec a zpěv vede cesta k okolnímu světu – P. Prejda
Chovejme se tak, aby se za nás naše děti nemusely stydět – J. Vondrová
Práce ve sboru je jako krásný sen – M. Provazníková
Politický neklid v Evropě? – Sdružení Ackermann-Gemeinde
Konferencia o svetovej misii a evanjelizácii v Tanzánii – P. Bargár
Zdráv buď kříži, jediná naděje – J. Bartušek
Polévka, kniha a modlitba – L. Ridzoňová
Marta Tefrová oslavila devadesáté narozeniny – H. Capoušková
Osudy mosteckých kostelů – J. Kirschner
Naplněný a pestrý život Jiřího Ottera – P. Hlaváč
Dary shůry přetavoval ve službu druhým. Daniel Henych – L. Ridzoňová

DIAKONIE
Příběh jedné středoškolačky – A. Šůra

SLOVO
Paměť národa: každý má svůj příběh – J. Holcová
Pár vzpomínek na Listopad – A. Palán
Poslední slovo: Noc příliš veliká? – Š. Grauová

RECENZE
M. Jindra: Sáhnout si do ran tohoto světa – P. Hlaváč
Z. Bauman: Cizinci před branami – Š. Grauová
M. C. Putna: Česká katolická literatura 1945–1989 – A. Rozbořilová
T. Kutil, J. Paulus: Padá mi to z nebe – A. Rozbořilová

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuální číslo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.