Vzpomínka na sestru pavlu Titěrovou

Titěrová_P(ČB 5/2018) Dne 11. května 2018 by se dožila devadesáti let sestra Pavla Titěrová, dlouholetá presbyterka a kurátorka libereckého evangelického sboru, osobnost v mnoha směrech výjimečná. Vzpomínáme na ni s láskou a vděčností.

Pavla se narodila v Mělníku jako nejstarší ze čtyř dětí. Její rodina bydlela původně v Kostelci nad Labem a za války se Titěrovi přestěhovali do Mšena za příbuznými. Pavla zde chodila do školy i do evangelického sboru, kde byla konfirmována a posléze připravována farářem Chvátalem na to, aby se mohla stát učitelkou náboženství.

Poslechněte si článek:

Opravdu se jí později stala a vyučovala, dokud to bylo možné. Po válce se již sama, v rámci programu osídlování Sudet, přemístila do Liberce. Život sestry Pavly Titěrové v Liberci začíná v roce 1946 zároveň s životem samostatně vzniklého libereckého evangelického sboru a s tímto sborem bude její život pevně spojen až do posledních dnů.

Pavla Titěrová – drobnější postavy, s vlasy přirozeně šedivějícími a s výraznými brýlemi. Takové brýle nebyly módním výstřelkem, ale nutností. Pavla trpěla neodstranitelnou a postupně se zhoršující oční vadou, rozpadem sítnice. Věděli jsme, kolik úsilí musela vynaložit, aby se vždy včas a bezpečně dostala tam, kam bylo třeba. Přesto nikdy nevyžadovala pro sebe žádnou pomoc ani ohledy a na faře bývala první ze všech. Neuměli jsme si představit, že by v neděli ráno nestála u dveří do modlitebny a nevítala příchozí.

Říkali jsme: „Pavla ví o každém z nás.“ O tom, co jí bylo svěřeno, však dokázala zachovat mlčenlivost, a zároveň ve vhodné chvíli připomenout něco podstatného, povzbudit a ukázat, že jí na každém bližním záleží a že s ním sdílí jeho radosti i starosti.

Pavla zůstala po celý život svobodná. Udržovala velmi pěkné vztahy se svými sourozenci a jejich rodinami, ale kromě toho byl její „rodinou“ sbor, jak často a s dojetím opakovala.
V libereckém sboru působila sestra Pavla postupně v mnoha funkcích. Učitelka nedělní školy, pokladní sboru i seniorátu, členka staršovstva a v letech 1988–1998 kurátorka. Vše, čemu se věnovala, vykonávala vždy velmi energicky, pečlivě a poctivě. Pavla měla krásný hlas. Od roku 1950 byla po celý svůj aktivní život členka libereckého pěveckého sboru Ještěd a také výrazná opora společného zpěvu při bohoslužbách. Znala zpaměti téměř všechny písně evangelického zpěvníku až do poslední sloky.

Titěrová_PPavla zvláště vynikala uměním navštěvovat. Věděla přesně ke komu, kdy a proč zajít, jakou drobnost přinést, o čem pohovořit a jak druhého potěšit. Dobré věci přijímala jako Boží dar a jednoznačně odmítala, že by se věci zlé děly z Božího dopuštění.

V roce 2013 se Pavla s pomocí a podporou svého bratra Jana přestěhovala do Domova odpočinku ve stáří v Krabčicích. Díky dlouhým telefonickým rozhovorům a občasným návštěvám jsme i nadále zůstali v kontaktu a stihli jsme si navzájem říci mnohé, k čemu dříve nebyl čas nebo příležitost. V posledním období jsme pozorovali, jak Pavlu postupně opouštějí síly, a cítili jsme, že se její život uzavírá. Když jsme se dozvěděli, že 21. prosince 2017 zemřela, přijali jsme tuto smutnou zprávu s přesvědčením, že se její víra i naděje naplnily. Rozloučili jsme se s ní, podle jejího přání, v naší liberecké modlitebně 28. ledna 2018.

Marta Ježdíková, místokurátorka sboru v Liberci       

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.