Kniha žalmů s Rašiho výkladem

Žalmy(ČB 6/2018) Vydání knihy žalmů v překladu spisovatele Viktora Fischla s komentářem předního středověkého židovského vykladače Bible Rašiho se pokouší oslovit široké spektrum čtenářů. Žalmy jsou otištěny v hebrejštině i v češtině v přehledných zrcadlových sloupcích, které dobře dávají vyniknout hutnému hebrejskému textu. Originálnímu znění se vychází vstříc až natolik, že je kniha stránkována zprava doleva. Výkladové poznámky se nacházejí pod čarou. Jsou vytištěny poměrně malým písmem, které se sice nečte úplně snadno, ale zato umožňuje uchovat plynulost hlavního textu. Na čtenáře, který se spokojí pouze s četbou českého překladu, tak komentář nepůsobí příliš rušivě.

Poslechněte si článek:

Překladatelské dilema oscilující mezi doslovností či alespoň věrností původnímu znění na jedné straně a čtivostí a krásou na straně druhé rozhodl Fischl spíše ve prospěch toho druhého. Nejedná se ale o žádné volné přebásnění – bližší pohled odhalí důkladnou práci překladatele s hebrejským textem. Při běžné četbě ovšem tento překladatelský zápas vůbec nerozpoznáme. Překlad se vyznačuje lehkostí a melodičností, nikde nedrhne, dobře se čte nahlas. Oproti ekumenickému překladu se někdy vyjadřuje jednodušeji a civilněji, jindy si zas klidně dovolí básnické obraty a jemné archaismy, které ale nikdy nejsou na úkor srozumitelnosti. Zejména v případě žalmů si uvědomíme, že by bylo velmi vhodné mít ke každé biblické knize vždy několik dobrých současných překladů, uplatňujících různé překladatelské postupy a určených k různému užití (studijnímu, liturgickému, meditativnímu, možné také misijnímu).

Zatímco Fischlův překlad ocení veřejnost, Rašiho výklad je určen spíše pro odborníky. Předpokládám, že pokud nějaký laik potřebuje hlouběji proniknout do významu a historických souvislostí žalmů, sáhne spíše po některém ze současných komentářů, které mu poskytnou ucelené a komplexní uvedení do tématu. Patrně s ohledem na širší okruh čtenářů se vydavatelé rozhodli z Rašiho komentáře vypustit čistě lingvistické poznámky a ponechat pouze teologické vysvětlení některých míst. Komentář tedy není souvislý výklad, ale spíš sled glos k vybraným veršům, což nutně vede k disproporčnosti: u některých veršů je připojeno obsáhlejší vysvětlení, jindy je dlouhá pasáž ponechána zcela bez poznámek. Místy text připomíná Kralickou bibli s poznámkami, které jsou ale přece jen soustavnější.

ŽalmyKniha je jedinečná zejména proto, že v současné době v češtině prakticky neexistuje jiné knižní vydání biblických výkladů z pera židovských autorů, ať současných, či minulých (některé lze najít na internetu). Je pochopitelné, že volba padla právě na dílo rabiho Šlomo ben Jicchaka (známého spíše pod akronymem Raši), židovského učence z druhé poloviny 11. století, který žil a působil v severní Francii. Jeho komentáře můžeme bez nadsázky označit jako epochální. Podařilo se mu vytvořit syntézu mezi tradovanými rabínskými výklady a porozuměním doslovnému znění biblického textu. Vykladačské metody, které dnes pokládáme za zcela samozřejmé, jako je sledování etymologie výrazů a jejich analogií v rámci Bible či pokusy o jejich nové přetlumočení do současného jazyka, byly v tehdejší době nezvyklé a není divu, že se Raši – navzdory své obrovské popularitě – setkal také s odmítnutím. Dalekosáhle ovlivnil rovněž křesťanské biblisty, například slavného vykladače Mikuláše z Lyry, z jehož komentářů zase vycházel Martin Luther – právě při své snaze o doslovnou interpretaci biblických látek.

Na běžného křesťanského čtenáře bude židovský přístup k žalmům i jiným částem Bible působit neotřele a místy překvapivě, už jen proto, že se v něm nesetká s christologickým „dotažením“, obvyklým pro křesťanské komentáře, a o to více v něm nalezne nečekané starozákonní souvislosti. Židovské výklady nám však především připomínají, že si my křesťané nemůžeme starozákonní spisy jednoduše přivlastnit a upřít odlišným interpretacím právo na svébytnost. Buďme si vědomi toho, že jsme Starý zákon začali číst a vykládat mnohem později než naši židovští bratři a že se z jejich výkladů učily celé generace křesťanských myslitelů.

Ondřej Kolář

Ivan Kohout, Jan David Reitschläger (ed.). Kniha žalmů s Rašiho výkladem. Praha: Garamond 2013, 416 s.

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.