Otevřené chrámy i srdce. Noc kostelů 2012

Český bratr 7/2012.

Celkem 1229 chrámů se v České republice v pátek 1. června zapojilo do Noci kostelů. Již podruhé to bylo více než v Rakousku, kde tradice přibližující duchovní památky vznikla. Nápad vzešel od jednoho kostelníka, kterého rozčilovalo, že lidé chodí lhostejně kolem kostelů, aniž by se zajímali, co se uvnitř děje. Prosadil otevření kostela v noci, kdy je člověk přístupnější zážitkům a lépe vnímá poselství architektury, soch a obrazů. Později se ujal nápad připravit v rámci sboru či farnosti nějaký program. Myšlenka otevření prostor kostelů a modliteben veřejnosti se šíří dál: loni se otevřely kostely poprvé také na Slovensku, letos se uskutečnila jako ve čtvrté zemi Evropy Kirikute ÖÖ poprvé v Estonsku.

Noc kostelů symbolizuje otevřenou náruč. Jak uvedl na tiskové konferenci v Praze pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, Noc kostelů je určena těm, kdo se jindy do kostela ostýchají vstoupit. „Hostem tohoto večera a noci je veřejnost. Otevřenými dveřmi vzkazujeme: pojďte, nahlédněte, máme pro vás něco připraveno,“ řekl.

Z naší církve se do programu Noci kostelů zapojilo 109 sborů, což je polovina všech! V dalších příspěvcích vám přinášíme mozaiku z některých z nich.

Betlémská kaple na pražském Žižkově

Svou Betlémskou kapli, skromně ukrytou uprostřed bloku pavlačových domů, má rovněž Žižkov. V Noci kostelů zval k návštěvě hlas zvonů ze zvonice postavené roku 1938 podle architekta Bohumíra Kozáka. Již na dvoře zaujal příchozí, zejména děti, historický šerm. Nesmělé návštěvníky zval do kaple místní farář Pavel Kalus a seznamoval zvídavé zájemce s její historií. Kaple byla postavena v roce 1913 v kubistickém slohu architektem Emilem Králíčkem. Návštěvníky zaujala vnitřní výmalba provedená při rekonstrukci dle dobových fotografií ak. malířem Pavlem Novákem a jeho studenty.
Písně z kancionálů 15.–17. století zazpíval amatérský smíšený pěvecký sbor Jeronym, jehož historie sahá až do roku 1921. Je to společenství lidí otevřené každému, kdo má chuť zpívat a svou víru dosvědčovat druhým. Sbor řídil od roku 1955 do roku 2001 prof. Jiří Kolafa. Nyní zpívá Jeronym pod vedením mladé dirigentky Viktorie Dědečkové.

S večerní atmosférou krásně souznělo vystoupení folkové skupiny Pranic z Turnova v čele s evangelickým farářem Ondřejem Halamou, kytaristou a autorem většiny písní. Vystoupení skupiny, kterou znalo jen málo příchozích, bylo příjemným překvapením.

Někteří návštěvnici přicházeli během Noci kostelů do žižkovské Betlémské kaple jen nahlédnout, jiní absolvovali celý večer. Ještě kolem desáté hodiny přicházeli sběratelé razítek, kteří za večer prošli kostelů několik. Kaple přivítala během večera kolem pěti set návštěvníků. Noc kostelů určitě přiblížila zájemcům naši církev v příjemném světle, i když to vlastně bylo za tmy.
Gabriela Fraňková Malinová (foto autorka)

Hudba na ulici ve městě perníku

V pardubickém evangelickém kostele dominovaly Noci kostelů dva hudební zážitky. Otevření kostela veřejnosti v podvečer doprovázelo nepřeslechnutelné vystoupení žesťového souboru z německého Genkingenu. Shodou okolností bylo třicetičlenné dechové amatérské těleso v tyto dny hostem pardubického sboru. S nasazením a pestrým repertoárem hráli pozounéři na chodníku před kostelem, až z okolních restaurací a obchodů vykukovaly zvědavě hlavy, projíždějící řidiči sundávali nohu z plynu a cyklisté zastavovali. Na rozdíl od české dechovky mají němečtí pozounéři v repertoáru převážně vážnou a duchovní hudbu. Po přesunu do kostela doprovodili i zpěv kostelních písní.

Na závěr večera zakusili návštěvníci v již potemnělém kostele a za svitu svíček ještě jednu hudební lahůdku. Vystoupení dvou studentek z pardubické konzervatoře za varhanního doprovodu jejich učitelky zpěvu. Zejména v duetech naplnily kostel jejich sezpívané hlasy čistou krásou. Kdo vydržel v kostele až do konce programu, byl odměněn zpěvem těchto mladých umělkyň a vskutku povznesen až dojat.
Daniela Ženatá (foto Josef Ženatý)

Černá labuť v Radotíně

V evangelickém kostele v ulici Na Betonce, vonící místní cementářskou tradicí, se Noc kostelů konala již podruhé a znovu nabídla sedmdesát let starý bohoslužebný prostor kromě jiného jako místo pro veřejnou disputaci. S otázkou K čemu proroctví? se přišli vypořádat tři panelisté: Pavel Keřkovský z katedry teologické etiky ETF UK, známý ekonom Tomáš Sedláček a daňová poradkyně Jana Vítková z místního sboru. Spoléhání na prognózy o budoucnosti bylo podrobeno kritice na základě knihy finančníka a myslitele Nassima Nicholase Taleba Černá labuť. Pojem označující nepředvídatelné události od základu převrátil poklidný svět statistických výpočtů a radotínskému panelu sloužil jako inspirace k dalším úvahám o životě „mezi pravidly a prognózami“. V setkání ekonomie a teologie není nouze o jiskření, vždyť „proroci sami krize vyvolávali“, jak zdůraznil Pavel Keřkovský. Janu Vítkovou v této souvislosti vede myšlenka C. G. Junga, že „důležité je to, co působí“. Lidskou potřebu mít všechno spočítané populárně koriguje Tomáš Sedláček v médiích již dlouho, ale v kostele zvlášť vyzněla jeho odpověď na otázku moderátora Jana Mamuly po dluzích. Podpořil by „léto milosti“ a vyzdvihl zde biblický vztah mezi dluhem a hříchem. Vzali jsme vážně, že se modlíme „odpusť nám naše dluhy, jako i my odpouštíme našim dlužníkům“? A obráceně: „Vezměme si noviny a místo dnes frekventovaného slova dluh si dosaďme hřích a máme z nich evangelium.“
jam (foto Pavel Blaženín)

Divadlo v Husovickém srubu

Jako již tradičně nám opět poněkud mařilo plány počasí, které bylo dosti vrtkavé. Sem tam sprchlo, ale naštěstí nenastal trvalý déšť jako loni. Zahajovací zvěstování proběhlo ve srubu, farář mluvil o tom, že můžeme žít jako děti světla (Ef 5,8–10). Výstavu obrazů Radky Zábojové jsme museli zrušit, autorka se obávala, že by obrázky na farním dvorku mohly zmoknout. Ale to už se grilovalo a čepovalo, přicházeli příchozí a užívali pohostinství naší zahrádky.

Na představení divadla DNO Svět podle Fagi se srub zcela zaplnil a Jiří Jelínek s Martinem Evženem Kyšperským si užívali zasloužené ovace. Obrovský úspěch mělo také druhé představení tohoto divadla, které pod názvem „Hospodin“ svérázným způsobem interpretovalo biblické příběhy. Dalšími body programu bylo zpívání písniček ze zpěvníku Svítá, přednáška Michala Hadlače o minulosti sboru a promítání filmů, které byly o našem sboru natočeny Českou televizí. Ač jsme oproti jiným kostelům zastrčeni v nenápadné ulici na periferii, příchozí přicházeli až do půlnoci.
Štěpán Hájek (foto Jitka Hájková)

Noc kostelů se v Olomouci vydařila

O letošní Noci kostelů přišlo do všech 185 objektů otevřených na území olomoucké arcidiecéze 66 700 návštěvníků.
Pěkné bylo už společné slavnostní zahájení, které se uskutečnilo v Husově sboru Církve československé husitské. Zástupy lidí pak proudily celým městem, které zájemcům nabídlo celkem dvacet otevřených kostelů, kaplí a modliteben.

Noci kostelů se také letos zúčastnil i olomoucký sbor Českobratrské církve evangelické. „Připravovali jsme se už několik měsíců předem, ostatně, vzhledem k třetímu ročníku akce už jsme věděli, co nás čeká,“ řekla pastorační pracovnice  Noemi Batlová.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekumena žije. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.