Prosečská archa

DSC_0781(ČB 9/2018) V neděli 24. června odpoledne v Proseči nepršelo, což jsme velmi uvítali. Ve farním parku se během tohoto odpoledne totiž sešlo kolem 250 lidí, z toho velká část dětí. Mnohé z nich byly v kostýmech různých zvířat, trochu si zasoutěžily, daly si palačinku nebo párek v rohlíku a pak v jednu chvíli se nalodily na archu. Nebe bylo zatažené, z reproduktoru se ozvalo zahřmění a pak zvuk blížící se bouře. Na archu se vešla všechna zvířata, ale bylo to jen natěsno.

Poslechněte si článek:

Dřevoprostor pro malé i velké
Jak archa v Proseči vypadá, můžete vidět na fotkách. Udělat ve farním parku něco pěkného jsme na staršovstvu plánovali už dávno, sám si už ale přesně nevybavuju, kdo s tímhle nápadem přišel. Nejdřív nás napadlo udělat dětské hřiště, nakonec se ale nápad přeměnil do podoby udělat něco pro děti, co by ale zároveň bylo umělecké dílo a mělo by biblickou symboliku. A protože ve sboru máme architektku a v našem městečku je umělecký řemeslník a oba se těchto rozhovorů od počátku účastnili, nakonec podle jejich návrhu vznikla mohutná dřevostavba, stylizovaná jako Noemova archa, v níž a na ní si můžou hrát děti a zároveň dobře poslouží jako pódium nebo jako prostor k posezení. A podpalubí už bylo několikrát dětmi prověřeno jako místo na přespání. Navíc celý prostor farního parku archa velmi dobře doplňuje.

DSC_0808Pro veřejnost otevřeno!
Nutno dodat, že tento objekt mohl vzniknout díky smlouvě, kterou farní sbor uzavřel s městem Proseč. Město se zavázalo vznik archy finančně zabezpečit a sbor se zavázal, že upraví park, obnoví v něm zeleň, opraví plot a park poskytne jako prostor i veřejně, i s návštěvním řádem. Město i sbor smlouvu dodržely a díky tomu vzniklo v Proseči velmi pěkné místo, jehož dominanta je zároveň starobylým symbolem Boží záchrany ze všeobecné zkázy.

Církevní otec Aurelius Augustinus pokládal Noemovu archu za předobraz církve. Proto má svůj dobrý smysl i to, že prosečská archa stojí jen pár metrů od kostela, a dotváří tak „evangelický areál“, který je vedle kulturně chráněného kostela tvořen i přilehlým hřbitovem s meditační zónou a další kulturní památkou, starou evangelickou školou. V městském parčíku pod starou školou je pak památník místním obětem holocaustu. Prostě když přijedete do Proseče, vyplatí se navštívit kout v okolí Českobratrské ulice.

DSC_0818Při slavnostním otevření bylo v kostele plno

Slavnostní otevření archy vyvrcholilo muzikálem Kapitán Noe a jeho plující zoo od Josepha Horovitze, který v kostele zahrálo a zapívalo kolem třiceti hudebníků pod vedením Jana Juna. Vedle uměleckého zážitku bylo pro mě zážitkem i to, že tak plný kostel jsem za těch deset let, co jsem v Proseči farářem, ještě nezažil.

DSC_0777Mám radost z toho, že úsilí všech, kteří se podíleli na úpravách parku, na vybudování archy i jejím slavnostním otevření, se setkalo s velkým zájmem a pozitivními reakcemi. Když píšu tento článek, doléhají ke mně hlasy dětí, které si na arše hrají. A uvědomuju si, že vytvořit a poskytnout lidem pěkné a zajímavé místo představuje hodnotu, do které stojí za to investovat. Prosečská archa a farní park tak můžou, mimo jiné, být kladnou dopovědí na otázku, kterou kdysi dávno zformulovala v jedné své písni skupina Kapatult: „Co děti, mají si kde hrát?“

Lukáš Klíma

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.