Herlíkovické výpravy a rozpravy

20180611_113450(ČB 9/2018) Na počátku byl nápad nabídku herlíkovického střediska více využít. Nejen bydlení a stravování, nejen prostředí Krkonoš, ale i nabídku blízkého kostela. Tak se zrodil plán spojit kostel s dalším programem, a vznikla tak mírně neoficiální záležitost, zveřejněná přes Facebook, inzercí v Českém bratru a plakátky na různých místech.

Poslechněte si článek:

A tak se v týdnu od 9. do 15. června v Horském domově setkalo 16 zájemců. Byla pro ně připravena ranní zamyšlení v kostele a výpravy s nordic-walkingovými hůlkami. Zatímco vcházení do kostela žádnou přípravu nepotřebovalo, výpravám předcházela zevrubná instruktáž, týkající se správného užívání hůlek, stylu chůze a seznámení se všemi jejich výhodami. Takové výpravy, kromě délky a počasí, neměly mít nevýhody žádné.

Skupina turistů přijela v sobotu. Neděle si žádala zvláštní péči, byla proto věnována prohlídce střediska, téměř polovina účastníků tam totiž byla poprvé. Následovaly předpolední bohoslužby a po obědě přišel čas přípravy na první výšlap. A tak to šlo den za dnem.

20180613_162215Programy
Témata rozprav byla obecná, týkala se lidského života, prostupovaného vírou v Krista (život v těle a život z Ducha, ohrožení, pokušení, člověk v krizi apod.). Konkretizaci výkladů dotvářely videomateriály, kterých se k ilustraci nabízí nepřeberně. Hodně bylo zpěvu, také díky tomu, že mezi účastníky byli udatní hudebníci s širokými dovednostmi, jejich doprovod ke zpěvu nejen vybízel, ale rovnou provokoval. Večery bývaly volnější, s obvyklým a výrazným podílem zpěvu a také s časem na zvěst ochranovských Hesel, s četbou na dobrou noc a jedním filmovým představením. Pochopitelně také bylo dost času na roztodivné rozhovory a veselí.

Krkonošské kilometry s holemi
Výpravy byly hutné, nachodili jsme asi 60 km. Trasy byly vybírány uvážlivě, také s ohledem na momentální stav účastníků. Většinu programu jsme absolvovali všichni spolu. Mimořádná zkušenost byly výpravy s nevidomou účastnicí, která díky svému průvodci obdivuhodně zvládala i hodně náročné terény, např. Labský důl nebo údolí Čertovy strouhy. Ohlas na pobyt byl výrazně přejný, s žádostí, aby se příští rok konal opět. Bylo to mj. proto, že se účastníci uměli spolu domlouvat o programu, takže dokázali otevřeně odmítnout túru na Sněžku v délce cca 30 km a zároveň přiznat potřebu regenerace sil, čemuž vyšla vstříc návštěva firmy Rautis v Poniklé, vyrábějící vánoční ozdoby, nebo zajímavý výklad o kávě, spojený s ochutnáváním různých druhů.

20180611_114115Těžko by se taková věc podařila, kdyby Horský domov neposkytoval náramné prostředí díky obětavé péči správců Benjamina a Olgy Klineckých.

Na pobyt byli účastníci lákáni poznámkou, že je jednoduché naučit se s hůlkami chodit a těžké že je skončit. Možná, že někteří přijížděli s otázkami a nejistotou, končit nejen s výpravami se však chtělo málokomu. I kdyby se už tato událost neopakovala, může být pobídkou nejen pro členy sborových bublin, ale doširoka s pozváním kohokoliv. Protože Horský domov chce být domovem pro známé i nové, pro všechny!

Miriam Batlová a Joel Ruml

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.