Ekumena všedního života v jednom městě

ván strom jbc(ČB 9/2018) Chtěl jsem jednoduše napsat, že v Jablonci je deset křesťanských církví (Svědky Jehovovy nepočítám), ale zasekl jsem se při úvaze, v jakém pořadí je vyjmenovat. Podle velikosti? Podle teologické blízkosti? Podle data vzniku to nejde. Smím ČCE dát na první místo, nebo naopak ze slušnosti na poslední? Podle abecedy? To by bylo objektivní, ne? Ještě jinak! Má to být článek o spolupráci a vzájemnosti, seřadím tedy jabloneckou ekumenu podle času, který k cestě na návštěvu sousedních shromáždění potřebuji.

Poslechněte si článek:

A tím se stala ČCE skutečně a neplánovaně první, protože já to mám z kanceláře za stůl Páně přesně 16 vteřin.

Tedy: do Církve bratrské je to od nás 239 metrů, 4 minuty chůze. Do shromáždění Křesťanského sboru Dobrá zpráva jen 204 metry, ale 5 minut, protože je to do kopce. K římským katolíkům 326 metrů, což je 6 minut. 8 minut jdu do 397 metrů vzdáleného Ochranovského sboru Jednoty bratrské (taky ČCE), k husitům (Církev československá husitská) do kostela dr. Farského je to pěšky 10 minut, i když je to na metry blíž, jen 340. Do modlitebny k adventistům jdu 15 minut, je to nejkratší cestou 806 metrů. A do starokatolického kostela je to 18 minut, 998 metrů. Tušíte už sami, jak je to pro ekumenu pohodlné, když osm z nás je takhle v jednom klubku? A nadto do pravoslavného kostelíčka ve Vrkoslavicích je to skoro 3 km. Vzdálenost ale není pro spolupráci překážkou. V Jablonci je devět spolupracujících církví. Vlastně mohlo by nás být ještě o jednoho víc, ale Bratrská jednota baptistů (560 metrů a 12 minut chůze), jakkoli dřív bývaly vztahy s nimi velmi úzké, nyní z mého povídání o spolupracující ekumeně vypadává, neb oni sami to tak chtějí. Napsali nám to otevřeným dopisem, na jejich webové stránce je dosud vyvěšen.

Evangelium Kristovo všude
V jednom případě v sobotu, na dalších místech však samozřejmě v neděli dopoledne může obyvatel či návštěvník Jablonce zajít do společenství, kde se káže evangelium Kristovo a svátosti vysluhují podle jeho ustanovení. Můžeme debatovat o tom, zda škála výběru je v současné době lidmi očekávána a nakolik je snad i dobrá. Pravda, spíš jsme v církvi zvyklí nad tématem rozdělení křesťanstva mluvit s pokorou a vyznáním vin. Chci v pestrosti jednotlivých křesťanských konfesí vidět spíš vzájemně se doplňující bohatství praktikované víry, máme-li se vzájemně rádi a vážíme-li si jedni druhých.

evangeličtí faráři v katolickém kostele

evangeličtí faráři v katolickém kostele

Pravidelná setkávání
Jak v Jablonci žijeme v církvích společně? Kazatelé se pravidelně setkávají. Nejméně čtyřikrát do roka, vždy na některé z far trávíme dopoledne s pobožností, při společných modlitbách, civilně a soustředěně zároveň. Uděláme si na sebe čas. Jeden z nás je hostitel vezdejších i duchovních darů. Sdílíme radosti i starosti, informujeme se o aktivitách ve sborech, obcích či farnostech, dozvíme se něco z celonárodní ekumeny, zveme se navzájem, vypomáháme si. A vždy také plánujeme, co společného se v příštích měsících bude dít. Ta pravidelně se opakující setkání nyní zmíním.

Modlitby za jednotu křesťanů
Lednový Týden modliteb za jednotu křesťanů je pravidelný ekumenický počin na mnohých místech. Každý den v týdnu, vždy v jiném kostele, se společně modlíme, čteme a vykládáme texty, připravené Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí.

Ale v Jablonci máme ještě podobný týden v září, kdy se každý den scházíme k bohoslužbám a modlitbám za požehnání městu a kraji. Ekumenické shromáždění třetí pátek v září se pak koná vždy venku, nad městem, na Královce u kříže. Čteme z Bible, kážeme, modlíme se, zpíváme, konáme sbírku, žehnáme lidem, vztahům, společnému soužití. Za každého počasí, ať s romantickým výhledem do sluncem zalitého údolí, nebo i mezi živly větru a deště. Nechceme zapomenout, z čeho tato tradice vzešla: tento kraj (jistě i mnohé jiné) má za sebou nejednoduchou historii. Žili tu dlouho pospolu Češi a Němci; a pak to najednou nešlo ani z jedné ani z druhé strany. Ten kříž nad Jabloncem je toho připomínkou. A nás to spojuje. Historie kraje a kříž Kristův. Modlíme se za smíření a pokoj. Letos bude toto setkání 21. září.

Noc kostelů a večer Tříkrálový
Noc kostelů představovat nemusím. Také v Jablonci se ji snažíme využít ekumenicky. Koordinujeme program i časový harmonogram večera tak, abychom si nekonkurovali. Nejpovedenější byl rok, kdy jsme společně putovali po (téměř) všech bohoslužebných prostorách ve městě. Letos byl např. koncert na náměstí v návaznosti na římskokatolickou mši, potom zpěvy z Taizé u husitů a nakonec všichni mohli na komentovanou prohlídku nově opraveného secesního starokatolického kostela.

Tříkrálový večer také konáme společně. S liturgií, biblickým zvěstováním, divadelní drobností, informacemi, modlitbou, společnými i sólovými zpěvy, požehnáním i se vzájemnými rozhovory u drobného pohoštění. Hlavním požadavkem tohoto lednového večera je vytápěné místo konání. Takže se nejlépe hodí modlitebna adventistů, evangelíků nebo ochranovských. Vidíte – zrovna večer tříkrálový… Ještě nám tu chybí pořádná tříkrálová sbírka na charitu.

Veřejné čtení z Bible
Tahoun Celonárodního veřejného čtení z Bible je evangelikální Křesťanské společenství Dobrá zpráva. Opět důsledně ekumenicky. Vždy v týdnu před Velikonocemi členové všech místních církví četli nepřetržitě několik hodin ve stanu na ulici v centru města před kostelem dr. Farského pašijní i jiné biblické oddíly.

Konkurence stánků prodavačů „takévelikonočních“ potřeb byla veliká. Ani počasí často nepřálo, a tak jsme si vlastně převážně četli navzájem. Před dvěma lety jsme změnili místo konání. Setkání vyhlašujeme na veřejných nástěnkách a ke čtení z Bible zveme do městské knihovny. Dvouhodinový program bývá hojně navštíven a biblické slovo bývá nově proloženo svědectvím a písněmi věřících vězňů z rýnovické věznice. Vězeňská kaple je totiž v Jablonci dalším vpravdě ekumenickým místem, kde Evangelium pravidelně zní. Postní a velikonoční čtení je výtečná příležitost k tomu, aby se nad Slovem setkali členové církví, veřejnost i obyvatelé nápravně-výchovného zařízení. A vždy přichází a z Bible čte i pan primátor.

ctení JbcSpolupráce s městem Jablonec
Vedení města ví, co se v místních církvích děje, jaké jsou příjemné i nepříjemné zkušenosti duchovních, jejich potřeby i přání. Jednou za rok, vždy v lednu, jsme zváni na radnici k rozhovoru. Bývá to milé, otevřené a oboustranně užitečné setkání.

V Jabloneckém měsíčníku pravidelně vychází přesný a aktuální rozpis velikonočních a vánočních bohoslužeb všech církví.
Vánoční strom se v Jablonci na náměstí rozsvěcí vždy první adventní neděli večer. Duchovní jsou vedením města vždy vyzváni, aby tuto populární záležitost provázeli také slovem. Na náměstí a v přilehlých ulicích je ten večer ale několik tisíc lidí, kteří nedočkavě čekají na atrakce. Není jednoduché tu chvíli využít a naplnit farářskou službou. Střídáme se a i to nás spojuje.

Počátkem listopadu jsme vedením města jako kazatelé také žádáni o aktivní účast při pietním setkání na hřbitově. Tam se sice nestřídáme všichni, ale pozvání si vážíme a ve svém ekumenickém kalendáři je máme.

Podobně je to s pozváním k veřejnému svěcení mnoha městem opravených křížků a malých církevních památek. Když například budovali novou autostrádu z Jablonce do Liberce, nový kruhový objezd značně rozšířil stávající křižovatku. Malá církevní památka na tom místě dlouhá léta stojící nebyla odstraněna, ale o pár metrů posunuta a při té příležitosti restaurátorsky vycíděna. Shromáždění se u nového místa křížku konalo den před zahájením provozu, aby bezpečnost přítomných nebyla ohrožena. Mimochodem, zeptejte se někdy domorodců a znalců, kolik je zde v horách křížků a pomníčků! Stěží se dohodnou. Jen Miloslav Nevrlý ve své //Knize o Jizerských horách// jich má 128. Už teď najisto vím, že ve skutečnosti je toto číslo vyšší. Že by ruka vandalova byla zadržována? Těšilo by mě to.

Milí čtenáři Českého bratra, u nás v Jablonci je spousta dalších příležitostných a nepravidelných církevních, veřejných, kulturních, hlasitých a hlučných nebo jen pro oči potěšení přinášejících aktivit, které jsou nějakou ekumenickou aktivitou doprovázeny. A my teď tedy jednáme s vedením města o vydání hezké brožurky o církvích v Jablonci nad Nisou a jejich působení.
A tak jen pro příklad – co třeba letní událost s názvem Jablonecké kostely otevřeny, při níž se každé úterý v některém z místních kostelů koná varhanní koncert? Pokud to letos už nestihnete, tak třeba za rok.

Ondřej Titěra, farář v Jablonci nad Nisou

Příspěvek byl publikován v rubrice Téma. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.