Evangelická teologická fakulta v proměnách času

174026(ČB 10/2018) O zřízení první evangelické bohoslovecké fakulty, respektive Husovy československé fakulty bohoslovecké, což byl její tehdejší oficiální název, rozhodl parlament ČSR 8. dubna 1919 schválením příslušného zákona. K samotnému zřízení fakulty pak došlo 1. října 1919. Ač tato fakulta nebyla součástí pražské Karlovy univerzity, zachovala si charakter veřejné vysoké školy s právem promočním i habilitačním.

Poslechněte si článek:

Důvodem vzniku fakulty byla potřeba poskytnout budoucím duchovním evangelických církví plné teologické vzdělání, které je v reformačních církvích předpokladem pro ordinaci ke službě Slova a svátostí. Od počátku měla tato fakulta úzký kontakt s Českobratrskou církví evangelickou. Po vzniku Církve československé (r. 1920) sloužila fakulta také jejím studentům. Vychovala dokonce i profesorský sbor budoucí bohoslovecké fakulty této církve. Po roce 1945 se Husova fakulta obnovuje ve dvou samostatných sekcích – evangelické a československé.

budova Evangelické teologické fakulty v Černé ulici v Praze

budova Evangelické teologické fakulty v Černé ulici v Praze

V roce 1950 byla fakulta vládním nařízením rozdělena na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (KEBF) a Husovu československou bohosloveckou fakultu. Na KEBF studovali bohoslovci ČCE, ale i studenti z dalších protestantských církví, včetně studentů reformované církve ze Slovenska. Bohoslovecké fakulty byly řízeny ministerstvem kultury.

Včlenění do Karlovy univerzity
Po listopadu 1989 začala na fakultě diskuse o možnosti vstoupit do svazku s Univerzitou Karlovou. Dne 10. ledna 1990 se akademická rada KEBF usnesla podat žádost o vstup pod UK. Ve zdůvodnění tohoto rozhodnutí se praví:„Chceme svým podílem přispět k vědeckému a kulturnímu rozvoji tím, že budeme pěstovat vědu evangelického bohosloví a připravovat studující v duchu české evangelické minulosti. Domníváme se, že v rámci univerzity bychom mohli rozvinout svůj díl odpovědnosti za uplatnění humanitních tradic našeho národa.“ Federální shromáždění ČSFR dne 4. května 1990 přijalo zákon o vysokých školách, v němž je dosavadní KEBF uvedena jako jedna z fakult UK pod novým názvem Evangelická teologická fakulta. Slavnostní přijetí tří teologických fakult (kromě evangelické také husitské a katolické) se konalo v Karolinu 24. září 1990.

174009Kde budeme vzdělávat budoucí faráře?
Pro fakultu, jako pro každou vzdělávací instituci, je důležité místo jejího působení. Původní Husova fakulta sídlila nejprve v sakristii pražského evangelického kostela u Salvátora, od roku 1920 v bývalém arcibiskupském semináři v Klementinu, po roce 1945 v Konviktské ulici a v letech 1950–1995, již pod názvem Komenského evangelická bohoslovecká fakulta, v Husově domě – sídle ČCE v Jungmannově ul. 9.

Se znovu nabytou svobodou nastaly fakultě i nové starosti. Počet studentů vzrůstal a prostory v Husově domě byly stísněny. Nelze tu postihnout veškeré úsilí vedení fakulty o získání nových prostor pro ETF. Nepodařilo se získat budovu v Praze 9, která tehdy ještě patřila OV KSČ. Neuspěla ani jednání s ČVUT o přenechání budovy v Konviktské, ve které sídlila do roku 1950 tehdejší Husova fakulta. Zajímavá nabídka přišla z pražského obvodu Ďáblice, kde tamní starosta architekt Veselý byl nakloněn myšlence vybudovat zcela nový kampus s několika fakultními budovami. Tato nabídka korespondovala s představou tehdejšího vedení ETF vybudovat fakultní komplex s aulou pro 300 osob, s knihovnou, čítárnou, posluchárnou pro 70 osob a s dvěma menšími pro 50 osob, s pracovnami pro profesory, sekretariátem o čtyřech místnostech a s děkanátem. Součástí měla být i studentská kolej pro nejméně 200 ubytovaných a menza. Uvažovalo se i o výstavbě bytů pro profesory. Celkový náklad se odhadoval na cca 167 mil. Kč (bez bytů na 133 mil. Kč). Bylo zřejmé, že fakulta, chce-li získat nové sídlo, musí podniknout odvážný a náročný krok, pro nějž bude nutné získat mnohostrannou podporu a finanční pomoc. První závazné přísliby rozsáhlé finanční pomoci získala fakulta především od Světového svazu reformovaných církví v Ženevě a od Evangelické církve v Německu (EKD). Českobratrská církev evangelická, ne bez váhání, na sebe vzala všechny finanční závazky nad rámec přislíbených darů.

Budova fakulty v Černé ulici
Představa vybudovat teologickou fakultu v Ďáblicích však ztroskotala na tom, že na pozemek byl vznesen restituční nárok a představa soudního sporu byla hrozivá. Po dvouletém hledání se podařilo v březnu 1994 zakoupit budovu Marathon v Černé ulici v Praze 1.

174026Objekt byl postaven v roce 1928 podle návrhu architekta Františka Xavera Čtrnáctého původně pro Plichtův tělovýchovný ústav. Někdejší suterénní tělocvična, jejíž zdi zdobí tři reliéfy od Ladislava Šalouna se sportovní tematikou, se proměnila ve fakultní knihovnu. V dvorním traktu je původní dvouramenné schodiště a nad ním obraz maratonského běžce od Vladimíra Stříbrného z roku 1928. V přízemí domu je kavárna Marathon Café. Při generální rekonstrukci budovy památkáři důrazně připomněli, že původní výtvarné prvky s antickými tématy musí zůstat zachovány. Však jak zdůraznil v projevu při otevření fakulty její tehdejší děkan Jakub S. Trojan: „Obraz na stěně hlavního schodiště i dlažba v přízemí potvrzují záměr tvůrců této budovy z konce dvacátých let zasvětit budovu této tradici. Překřtívat se nemá. Ani když jde o budovy. Konec konců Pavlův obraz o běhu (Fil 3,12), v němž víra uchvacuje konečný a plný smysl, se dobře hodí k znázornění toho, oč běží i v naší bohoslovecké existenci. Jsme tak trochu běžci dlouhých tratí.“

Pomoc ze zahraničí, z našich sborů i od jednotlivců
Rekonstrukci budovy za poměrně krátkou dobu provedla firma Konsit, a. s. Dary z řady evropských zemí, ale i finanční pomoc ze zámoří k zdárnému dílu napomohly. Poprvé se podařilo, že teologická fakulta má vyhovující prostředí k výuce. Vedení ETF si bylo vědomo, že fungující školu by vlastními silami nebylo s to vybudovat. Podstatným způsobem pomohly zahraniční církve a dárci, ale i mnozí přátelé fakulty. Seznam donátorů připomíná tabule, která je umístěna ve vstupním prostoru budovy fakulty.

174017Koupí budovy pro ETF žila celá církev. Usnesení 28. synodu ČCE z října 1993 znamenalo podporu synodní radě pro schválení koupě nové budovy. Dopis synodního seniora Pavla Smetany a děkana fakulty Jakuba S. Trojana nejlépe vystihuje náladu ve sborech: „… naše prosba o Váš příspěvek na zakoupení budovy pro ETF UK se setkala s nečekaným ohlasem. V poměrně krátké době se sešlo na účtu synodní rady téměř čtyři sta tisíc korun. Mezi dárci byli pracovníci fakulty, ústředí církve, kazatelé, vdovy po kazatelích, absolventi Husovy i Komenského fakulty z naší církve i ze sesterských církví, celé sbory i jednotliví členové. Všem vám srdečně děkujeme. Je to důležité znamení i pro dárce z ciziny, že naše církev jen nečeká na pomoc odjinud, nýbrž že sama přebírá svůj díl odpovědnosti.“

Jak vzpomíná tehdejší ekonom ústředí ČCE Petr Ženatý, obdivoval nejvíce aktivity Gerharda Frey-Reininghause, který neúnavně objížděl zahraniční dárce, sháněl dary a bezúročné půjčky s příslibem, že půjčky splatíme. Později znovu objížděl donátory s žádostí o změnu půjčky na dar, když se ukázalo, že církev na splátky nemá. Uznání si zaslouží též neúnavný stavař „pedant“ Jan Sláma. Bez těch dvou, jak říká P. Ženatý, by to bylo nedopadlo tak, jak to dopadlo.

Slavnostní otevření nové budovy se za účasti mnoha domácích i zahraničních hostů konalo ve velké posluchárně fakulty 3. prosince 1995. Především byla zdůrazněna vděčnost všem dárcům, kromě jiných také Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které přispělo na vnitřní zařízení velké části nových prostor.

Já jsme v té době byl ředitel Husova bohosloveckého semináře v Jirchářích a velmi úzce jsem spolupracoval se všemi, kteří se na budování a stěhování fakulty podíleli. Obdivoval jsem obrovské nasazení tajemníka ETF Vladimíra Pistora, nadšeného kolektivu knihovníků pod vedením Marie Šírové a také Jaroslava Kolafy, který se ujal role správce budovy, včetně vedení ubytovacích prostor pro zahraniční studenty. Když jsem se v říjnu 1996 stal tajemníkem ETF UK, budova ke spokojenosti studentů i učitelského sboru již plně fungovala.

Tíže dluhů
Vlastník budovy ETF byla ČCE, která nesla na svých bedrech tíži dluhů. Dílčí řešení byl odprodej jedné třetiny budovy univerzitě. Finanční zatížení fakulty se prohlubovalo a výsledkem se stalo řešení, které v roce 2013 schválilo třetí zasedání 33. synodu ČCE – prodat budovu Univerzitě Karlově. Tak se v roce 2014 stalo.

Jsem přesvědčen, že zařazení bohosloveckých fakult do svazku Univerzity Karlovy byl moudrý krok. Fakultě se podařilo vtisknout podobu, která z ní učinila nenahraditelné místo bohoslovecké reflexe, sloužící církvi, univerzitě i veřejnosti.
V příštím roce si bude fakulta připomínat 100. výročí svého vzniku, a tak jí popřejme, ať jí dům v Černé ulici slouží i nadále.

Petr Brodský, s použitím pramenů poskytnutých ETF UK a Ústředním archivem ČCE; foto: Jan Moravec

Příspěvek byl publikován v rubrice Téma. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.