Otázka na tělo: Bez čeho by evangelík nebyl evangelíkem?

téma předěl(ČB 12/2018)

To záleží na tom, jestli evangelíka chápeme především jako nekatolíka, nebo především jako specifický druh křesťana. V prvém případě by nemohl být evangelíkem, kdyby se katolíci polepšili natolik, že už by dál nemělo cenu existovat vedle nich a proti nim. V druhém případě by nemohl být evangelíkem, kdyby mu základní křesťanské vyznání přestalo dávat smysl. Mezi oběma pojetími existuje plynulý přechod. Evangelík je jako křesťan specifický právě tím, že vychází z troufalého vyhlášení reformace

Poslechněte si článek:

– všechny zprostředkující instituce jsou druhotné, ne-li zbytečné, oproti tomu, co koná Bůh a k čemu se křesťan vztahuje svou individuální vírou. Od otců zakladatelů tím do své genetické výbavy přejal zvláštní extremismus: evangelická víra musí být neustále dospělá a odpovědná. Jenže kdo to má zvládat?
Petr Sláma, vysokoškolský pedagog

Bez osobní důvěry v Pána Boha, orientace v Bibli, kritického myšlení a obezřetnosti vůči manipulaci.
Jaromír Plíšek, diplomat a vedoucí tajemník Ústřední církevní kanceláře

Napadaly mne nejdřív samé mně milé symboly. Společné sdílení kalicha a chleba při večeři Páně. Krásné střízlivé kostely. Píseň Mocný Bože, při Kristovu… Ale to jsou jen symboly. Evangelík by pro mne nebyl evangelíkem bez písmáctví a ustavičného „rozvažování, tak-li by ty věci byly“. Bez tvořivého a na dřeň jdoucího napětí mezi tradicí a porozuměním měnícímu se životu a světu. Mezi jednotou a růzností. K čemuž patří i hádky s ostatními (i když je někdy sama těžko snáším). Kdyby evangelící nebyli otevřeni pro různost, asi bych si je mezi ostatními církvemi nevybrala.
Radmila Schneiderová, psychiatr

Evangelické sbory jsou soudržné, lidé se tam dobře znají, rádi si povídají o své víře a církvi. Na činnosti sboru se podílejí mnozí jeho členové, nejenom farář. Hodně a hezky se zpívá, nejen v kostele, ale i jen tak doma. Evangelíci bývají kultivovaní a sympatičtí.
Výtečný důsledek Lutherova učení je důraz na čtení Bible, to je také pro evangelíky typické. Novodobý Český studijní překlad a webová stránka www.obohu.cz pocházejí z evangelické dílny. Není náhodou, že Evangelická teologická fakulta byla po dlouhá léta považována za kvalitnější než Katolická teologická fakulta.
Zdá se mi, že evangelíci se často vyznačují výrazným smyslem pro čestnost, pravdivost a odpovědnost. Snad je to i demokracií v církevní organizaci. To všechno jsou věci, z nichž bychom se mohli my katolíci poučit. Myslím ale, že nevraživost mezi katolíky a evangelíky je v Česku ve 21. století překonána. A bylo by hezké, kdybychom tvořili jednu církev s pluralitou spirituality.
Kateřina Trlifajová, matematik, člen římskokatolické církve

Pravil kdosi, že základní znak českobratrského evangelíka je, že má na všechno „svůj názor“. Asi to mělo být pejorativní. Skrývala se za tím kritika názorové roztříštěnosti ČCE. Pravda, podtrhl ji v kterémsi rozhovoru s novináři i synodní senior. Na otázku „Jaký má ČCE názor na…“, odpověděl, že může říct leda tak svůj. Kdokoliv jiný v celé církvi může mít názor jiný – žádný „názor ČCE“ není a nebude. Beru to ale pozitivně – před Bohem stojíme každý sám za sebe. Evangelík by nebyl evangelíkem bez rozpoznání, že církev je výtečná věc, byť by však byla sebelepší, stále je jen věc služebná. Pečujme o ni, zvelebujme ji – ale nepřeceňujme.
Jaroslav Pechar, evangelický farář

První nápad říká, že evangelík evangelíkem nebude bez evangelia, bez evangelické víry a evangelického zápalu nebo i bez evangelijního pojetí církve, člověka, úřadu. Ovšem druhá myšlenka dodává – nebude evangelík, pokud nebude vnitřně srozuměn s dominancí evangelia v životě a v rozhodování. Anebo pokud si smysluplně nezdůvodní, proč je dobré být evangelík právě dnes, kdy se mnohým jeví za dostačující obecně se prohlašovat za křesťana.
Joel Ruml, evangelický farář, bývalý synodní senior ČCE

Příspěvek byl publikován v rubrice Téma. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.