Stopy života

(ČB 4/2019) 12 dětí ve věku 6–13 let se jednu únorovou neděli sešlo v českobudějovické „starší“ nedělní škole, aby se soustředilo nad ne zrovna lehkým textem „Ježíš a cizoložnice“ (J 8,1–11), který podle příručky pro nedělní školy na tento týden připadl.

Dětem jsem vymyslela otázky, které mi měly zodpovědět po společné četbě biblického textu.

Kam Ježíš psal? Co chtěli lidé na ženu házet? Co nakonec všichni udělali?
Po přečtení textu děti nadšeně a správně odpovídaly: „na zem“, „kameny“, „odešli“.
„A co myslíte, jak vypadala ta zem potom?“ ptám se.
„Byly tam stopy,“ vykřikly asi tři děti naráz.
„A kameny!“ dodal asi desetiletý chlapec.

Poslechněte si článek:


„A ještě přece to, co tam Ježíš napsal,“ řekla nejstarší dívka.
„A ještě tam zůstal Ježíš,“ připomnělo další dítě.
Pokračovala jsem: „Tak si to teď všechno vyrobíme. Záložku do Bible nebo třeba do Svítá a na té to všechno bude.“

Dětem jsem rozdala obdélníčky z tvrdého papíru v barvě písku (země). Na ně děti lepily „kameny“, vystřižené z tenkého „hedvábného“ papíru – recyklovali jsme balicí papír od květin. Pak jsme si s pomocí razítek ve tvaru levé a pravé šlápoty natiskli stopy a gumou na tužce doplnili tečky – prsty. To děti natolik bavilo, že jsem musela ty rychlejší ještě zaměstnat něčím navíc: natiskly řádku tlapiček na velký papír do tvaru cesty – srdce.

„Ty budeš levá a já pravá“, domluvily se ihned dvě nejstarší dívky ke spolupráci, která mezi českobudějovickými dětmi funguje náramně.

Potom děti kreslily postavičku Ježíše. Bílým popisovačem pak dopsaly, co psal Ježíš do písku. Poradila jsem jim verš: „Já jsem ta cesta, pravda a život.“ (J 14,6)

Děti na prahu puberty touží po vlastním otisku na tvář této Země a hledají svou životní cestu. Řekla jsem jim, že Ježíš nám tu cestu ukazuje. Když váhají, co si vybrat, Ježíš jim proto říká nebo v českobudějovické nedělce dokonce píše prstem na zem: „Já jsem cesta a pravda.“

V prostředí nedělní školy je čas s dětmi diskutovat a umožnit jim bavit se navzájem. Na svých cestách budou potřebovat přátele a tady se učí je nalézat. Z téhle školičky si odnášejí nejen to, co právě spolu vyrobily, ale taky znalost biblického příběhu, a nad to i znalost směrovek na dráze života.

Olga Pikousová