Strategické plánování ve Skotské církvi

(ČB 9/2019) Ve druhé polovině června tohoto roku jsem se s požehnáním synodní rady a Právnické fakulty Univerzity Karlovy vypravil na studijní cestu do Skotska, abych se tam seznámil s novinkami v církevním právu Skotské církve (Church of Scotland). Nejenom ČCE, ale i naše sesterské církve v zahraničí se totiž v současnosti na svých synodech zabývají především strategickým plánováním. Co nového přináší radikální akční plán, který letos synod Skotské církve schválil?

Poslechněte si článek:

Snížení počtu seniorátů

Skotská církev bývá někdy nazývána „matka presbyterních církví“. Základem presbyterního zřízení podle skotského vzoru je Presbytery – seniorát nebo přesněji: seniorátní konvent. Není proto překvapující, že právě postavení seniorátu v církevním organismu je ve Skotsku předmětem rozsáhlých diskusí. Navštívil jsem proto Dr. George Whyta, vedoucího tajemníka (Principal Clerk) Skotské církve, jenž nyní pracuje na restrukturalizaci seniorátů.

Ukázal mi dvě mapy: mapu stávajícího rozdělení na 43 seniorátů a potom stejnou mapu, do níž barevnými fixkami zakresluje navrhované hranice nových, větších seniorátů, jichž bude ve Skotsku asi 12. Účelem této reformy je osvobodit lidi od zbytečné administrativy, a rozvázat jim tak ruce, aby se mohli věnovat užitečnějším věcem. Nynější řešení považuje za plýtvání lidskými silami. Reforma se má uskutečnit do pěti let.

Ve Skotsku je patrný sociogeografický trend: lidé se stěhují z venkova do měst a ze západu na východ. Např. v regionu Ayrshire má v příštích deseti letech dojít k úbytku o 25 % obyvatelstva. Pochopitelně se stěhují zejména ti bohatší. Na západě zůstávají prázdné domy, prázdné obchody, prázdné kostely. Církev se musí stěhovat s lidmi! Např. Shetlandské ostrovy mají být nově v jednom seniorátu s Aberdeenem. Aberdeen je totiž přirozené centrum oblasti – pokud si Shetlanďan kupuje auto nebo potřebuje navštívit nemocnici, cestuje (lodí nebo letadlem) do Aberdeenu.

Na Shetlandských ostrovech je nyní 13 sborů a 31 kostelů. Toto všechno má být propříště součástí jediného sboru, řízeného jedním staršovstvem, které se bude starat asi o 12 budov. Zjednodušení farní struktury má být klíč k reformě seniorátů – jediný shetlandský sbor bude pochopitelně vysílat do konventu méně delegátů než 13 sborů. Lidé nebudou muset tolik cestovat. Z některých sborů se stanou kazatelské stanice.

Když jsem Dr. Whytovi vylíčil strukturu naší církve a zmínil se o vzrůstajícím počtu povinností seniorátních výborů a přetíženosti jejich členů, kroutil hlavou. „Musíte najít zdroje pro výkonné úředníky v seniorátech!“ Pokud úředničinu, která je nezbytná, dělají kazatelé vedle svého kazatelského působení nebo presbyteři vedle svého zaměstnání, je to podle něj hrozná ztráta energie. Je zapotřebí najít člověka, jemuž budou lidi důvěřovat – výkonného úředníka (Presbytery Clerk). „Úředníci jsou odpověď,“ prohlásil. Ve Skotské církvi má totiž každý seniorát svého úředníka, který vyřizuje běžnou agendu. Ve větších seniorátech obvykle pracuje na plný úvazek.

Slučování sborů

Co si o novém směřování Skotské církve myslí v tamních sborech? Mluvil jsem o tom s Victorií Linford ve vesničce Stow na hranicích Skotska s Anglií. Victoria působí jako místní farářka a zároveň je výkonná úřednice seniorátu oblasti Melrose and Peebles. V jejím seniorátu je 26 sborů obsazených třinácti kazatelskými úvazky; mnoho sborů je tudíž neobsazených. „Její“ seniorát je jeden z menších; poznamenal jsem, že v naší církvi by šlo o jeden z největších.

Victoriina farnost Stow and Heriot sestává asi z 600 domácností, nedělních bohoslužeb se účastní asi 35 členů sboru. V seniorátu je ale i sbor, jehož bohoslužeb se účastní jen asi čtyři členové. Nyní se v seniorátu mluví o „uzlech“ (hubs), v jednom „uzlu“ bude spojeno vícero sborů a budou do něj povoláni dva až tři faráři na plný nebo částečný úvazek. Plánují se „uzly“ kolem sídel středních škol, jde o přirozené spádové oblasti.

Seniorát se má v blízké budoucnosti spojit s dalšími v okolí, vč. Edinburského seniorátu. Vznikne tím velký, regionální seniorát. Ve větším seniorátu bude snazší vést běžnou, rutinní agendu ve větším měřítku. Victoria ví, o čem mluví. Když jí totiž nabízeli místo výkonné úřednice seniorátu, řekli jí, že to bude znamenat asi tři hodiny práce týdně. Dnes to Victoria považuje za vtip. V rušnějších týdnech pracuje téměř na plný úvazek, nehledě na to, že koná práci farářky. Většinu její práce tvoří rutina, např. sbírání statistických údajů ze sborů.

Změna je nezbytná

Zajímavý rozhovor jsem vedl i s Dr. Johnem Chalmersem, bývalým moderátorem a vedoucím tajemníkem Skotské církve. Řekl mi, že v současnosti 20 % silných sborů významně přispívá na financování kazatelské činnosti v 80 % sborů církve, které sice většinou dají dohromady 3/4 personálních nákladů, avšak zbytek stejně doplatí silné sbory. Solidarita v církvi je rozhodně na místě, avšak nelze donekonečna „trestat“ silné sbory za to, že se jim daří, a vytahovat z nich peníze pro sbory, jimž se nedaří. Lepší by bylo podporovat silné sbory, aby vychovávaly kvalitní církevní pracovníky, kteří se poté rozšíří do celé církve.

Ke změně v církvi musí dojít teď – do tří let musí být znatelný rozdíl; již není možné na nic čekat. Zeptal jsem se, jak ve Skotské církvi čelí „blbé náladě“. Dr. Chalmers vtipně poznamenal, že křesťanství je naděje bez optimismu. Nikdy to nevzdají. Pokud se něco v některé části Skotska daří, ve druhé části Skotska se o tom zpravidla nedozvědí. Synod má být v budoucnu fórum pro prezentaci dobrých výsledků. Bude přinášet zvěst o úspěšných sborech pro ty, které strádají.

Adam Csukás, právník ÚCK

foto: Petr Peňáz – kostel v Dornocku