Petr Pokorný 1933–2020. Odešel biblista, teolog a svědek víry

(ČB 2/2020) V ranních hodinách 18. ledna 2020, obklopen svou rodinou, zemřel ve věku 86 let Petr Pokorný, profesor Nového zákona na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Církev v něm ztrácí výrazného a oblíbeného učitele, pronikavého badatele mezinárodního věhlasu a neúnavného organizátora vědecké práce, který hlubokou erudici v biblistice, teologii, filologii i filosofii spojoval s přátelsky otevřenou určitostí svědka křesťanské víry.

Poslechněte si článek:

Petr Pokorný se narodil 21. dubna 1933 v Brně. Po studiích na tamním klasickém gymnáziu vystudoval teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. V roce 1958 byl ordinován jako kazatel Českobratrské církve evangelické a do roku 1967 působil v církevní službě jako vikář v Praze na Vinohradech a pak jako farář v Praze ve Vršovicích. Během této služby externě studoval koptštinu a řeckou literaturu v Praze a ve Vídni, jeden trimestr strávil také v Oxfordu. V roce 1959 podal doktorskou práci, kterou však kvůli průtahům ze strany státních orgánů směl obhájit teprve v roce 1963. Podobně nuceně zpožděná byla jeho habilitace v roce 1967 na základě práce podané o pět let dříve. V témže roce byl na jeden rok povolán jako docent Nového zákona na univerzitu v Greifswaldu v tehdejší NDR.

Od roku 1968 vyučoval novozákonní biblistiku jako spolupracovník a později nástupce svého učitele J. B. Součka na Komenského bohoslovecké, dnes Evangelické teologické fakultě v Praze, profesorem byl jmenován roku 1972. V období 1996–1999 fakultu řídil jako její děkan. Jako hostující či zastupující profesor působil na několika zahraničních univerzitách (Pittsburgh, Tübingen, Petrohrad), čestný doktorát mu udělily univerzity v Bonnu, Budapešti a Petrohradě. Byl aktivně činný v řadě významných vědeckých organizací, například v Učené společnosti České republiky, jíž v letech 2012–2014 předsedal. Významným plodem jeho úsilí o badatelskou spolupráci je Centrum biblických studií Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky, které v roce 1998 založil a v letech 2001–2010 také vedl.

Při své vědecké a učitelské práci Petr Pokorný nepřestal působit jako teolog praktikující; byl nejen akademický učitel, ale také kazatel, podnětný vykladač biblických textů, který zároveň přednášel pro církevní i širší veřejnost ať už o otázkách teologických, historických nebo filosofických. Ve své církvi působil v teologickém poradním odboru a jako autor několika písňových textů trvale obohatil církevní zpěvník.

Svůj odchod do důchodu před lety pojal jako odchod z řídicích funkcí, nikoli však odchod na odpočinek. Až do své smrti se aktivně účastnil práce na fakultě, v listopadu 2019 byl kazatel při slavnostních bohoslužbách ke stému výročí založení fakulty.

Křesťanské svědectví chápal na prvním místě jako rozhodné, nemoralizující svědectví o naději: „Nezadržitelný vývoj k dobrému je iluze. Rozhodně však nejdeme k čertu. Ten slavný protějšek, biblicky nazvaný poslední soud a království Boží, k nám přichází i uprostřed propadů a je silnější než dějinné katastrofy. (…) Především je však silnější než ti chytří, realističtí slušní skeptici. (…) Naděje přichází z druhé strany, jejím základním tvarem není budování, ale advent, příchod, setkání. Ale týká se dějin a inspiruje k dějinné orientaci.“ (Den se přiblížil, 2007)

Jan Roskovec