Krajané v USA: Vzácné knihy zmizely. Zmizely?

Prodej vzácného evangelického kostela Jana Husa na newyorském Manhattanu na jaře 2019 ve mně vzbudil zajímavé vzpomínky. Jsou již více než 50 let staré, ale dosud živé. Snad je to i důkaz toho, jak intenzivně jsem prožíval první roky svého života v novém, americkém prostředí.

Poslechněte si článek:

Poklad z lodního kufru

Při nedávném prodeji našeho amerického domku jsem našel zajímavý dokument – druhou stránku seznamu knih, které byly po mnoho let uloženy, prakticky zapomenuty ve staré lodní truhle na půdě kostela Jana Husa, kde se nalezly koncem šedesátých let minulého století. Knihy v 19. století přivezli do New Yorku čeští a moravští emigranti a byl to farář Bohuslav Šlégr, který nás požádal o sepsání jejich seznamu. Bratr Šlégr měl svůj presbyteriánský sbor v portorikánském Bronxu, což byla jistě náročná štace, a tak u Jana Husa jako poslední český farář jen hostoval a na podrobný průzkum podkroví a půdy kostela neměl čas.

Tmavá bedna se zámkem, snad to byl opravdu typický lodní kufr? Komu patřil? Kdo a kdy kterou knížku vlastnil? A proč zrovna tyto skončily na půdě kostela? To je záhada a záhadou zřejmě zůstane. Nebo je naděje, že se dozvíme víc, až budou tyto řádky číst krajané v New Yorku? Hodně mě to zajímá, protože…
Mezi těmi knížkami byly i historické skvosty. Snad to není výplod mé bujné fantazie, ale já si i po těch 50 letech vzpomínám, že mezi nimi byl také originál od Jana Amose Komenského, vytištěný ještě během jeho života. Potvrdit to však nemůžu, v mém archivu jsem z našeho seznamu 48 knih dosud našel jen tu druhou stránku, a tam Komenský uveden není. Na seznamu je ale např. Politia historica od Daniela Adama z Veleslavína, datováno Praha 1584. Když Daniel Adam z Veleslavína, proč ne Komenský, říkám si.

Ovšem, co se tehdy nestalo. Já jsem si z té truhly vybral a domů odnesl kroniku Václava Hájka z Libočan, snad abych obdivoval středověkou typografii. Vzít si Komenského jsem neměl odvahu. Kroniku, tuto prý nevěrohodnou, ale přesto vzácnou knihu bych si býval rád ponechal, ale mé svědomí mně to nedovolilo, po několika týdnech jsem ji do truhly vrátil.

Nepamatuji si, proč jsem se dál o truhlu a její obsah nezajímal. Byla to pro mne náročná doba, sháněl jsem stálé zaměstnání a nesnadno si v New Yorku zvykal na nové životní prostředí. A když jsme se později přestěhovali do našeho nového domku na Long Islandu, tajemná truhla došla zapomnění. Až po mnoha letech mne překvapila neověřená zpráva, že obsah truhly byl prý prodán v aukci.

Aukce jako řešení

Hodně mě mrzelo a stále mrzí, že jsem ty vzácné knížky nedokázal ochránit. Můj pocit viny částečně vyvažovalo vědomí, že víc než stoleté půlmetrové loutky, které se také řadu let schovávaly na půdě kostela, zachránil loutkař Vít Hořejš, který se jim věnoval natolik, že s nimi dnes úspěšně vystupuje nejen před krajanským, ale i americkým a mezinárodním publikem.

A pak se jako prásknutí bičem objevila čerstvá, povzbuzující zpráva – v prvním lednovém týdnu se ozval mladý politolog, historik a badatel Martin Nekola, mj. autor publikace //České Chicago//, že mu archivář kostela Jana Husa Jim Nedelka v průběhu stěhování relikvií sboru do nové, skromné lokace ukázal mapu českých zemí z roku 1742. A že se těší, že při příští návštěvě New Yorku najde další podobné vzácnosti.

A kdybych já našel v krabicích svého dosud chaotického archivu, které mám uloženy v garáži u dcery v Great Necku na Long Islandu, první stránku našeho ručně psaného, ale naprosto spolehlivého seznamu knih ze staré lodní truhly z půdy newyorského kostela Jana Husa…

Petr Bísek