Katechismus pro rodiče: Trávit společně čas s dětmi a s Bohem

Český bratr 12/2012.

V předchozích kapitolách „katechismu pro rodiče“ jsme se setkávali často s „nedělními“ situacemi, jedinečnými nebo výjimečně zažívanými. Liturgický rok před nás staví možnost přinést víru z kostela do domu, do každodenních činností.
Liturgický rok do určité míry koresponduje s ročními obdobími, potkává se s tím, čím se zabývají děti ve školce, co vidí na zahradě, co očekávají stejně jako jejich vrstevníci. A my jako rodiče můžeme všechno to, co dítě prožívá, postavit do vztahu k Bohu a k církvi. Řád liturgického roku je pomůckou, abychom neopomněli ta podstatná zastavení víry. Liturgický rok není povinností, ale pozváním ke slavení. Pozváním k oslavám (které děti milují) a k radosti z Božího díla.

Technicky vzato je církevní/liturgický rok uspořádáním svátků během roku. Hlavním stavebním kamenem křesťanova prožívání času je samozřejmě neděle – ta se od počátku slavila jako každotýdenní zpřítomnění Kristova vzkříšení. O nějakou dobu později se ustanovily velikonoce v ročním rytmu (postupně rozšiřované podle pašijového příběhu na celý týden – Květná neděle, Zelený čtvrtek s připomínkou poslední Večeře, Velký pátek – ukřižování, neděle Vzkříšení). Velikonocům předchází čtyřicetidenní postní období, které bylo původně závěrečnou dobou katechumenátu, posléze také kajícím obdobím přípravy na Velikonoce a připomínáním si Kristova utrpení. Velikonoční období následuje 50 dnů po velikonocích jako pokračující oslava vzkříšení a je ukončeno nanebevstoupením Páně a letnicemi. Druhým (později vzniklým) svátečním okruhem je doba vánoc, kdy si připomínáme Kristovo narození a jeho zjevení světu. Vánocům předchází čtyřtýdenní advent, určovaný přípravou na slavnost Kristova vtělení a také očekáváním Kristova druhého příchodu k soudu. Doba mezi těmito okruhy – takzvané mezidobí, jinak také období Po Zjevení a Po Trojici – se věnuje příběhům z Ježíšova života a působení.

K plnějšímu prožívání liturgického roku máme základní pomůcky po ruce – Bible a rozvrh liturgického čtení (perikopy – např. zde www.etf.cuni.cz/peri/), který nám pomůže vybrat texty, které se svátkem či obdobím souvisí. Podstatné texty uslyšíme také v kostele.

Jak dál, to už záleží na věku našich dětí a naší fantazii, která propojí biblické příběhy s tvořením, hrami a dalšími činnostmi. Období, ze kterého můžeme brát inspiraci, je advent. Adventní kalendáře, věnce se svíčkami, stavba betlému, příprava divadla nebo tříkrálové sbírky – to vše může propojovat dětské zkušenosti a biblickou zvěst. Děti vnímají více než dospělí svět vizuálně, přes symboly, skrze hru, barvy, vůně. Možná bychom mohli s dětmi určit v domácnosti také nějaké místo, které by nám „rok víry“ připomínalo. Tam budou všem na očích obrázky, dětské výtvory, symboly, pro starší děti i texty, v postu třeba kasička, do které sbíráme peníze na postní sbírku, před vánoci adventní věnec atd.
A nezapomeňme na oslavy, na přátelská setkání, výročí narozenin i křtů a dalších podstatných událostí, které souvisí s naší vírou.

Marta Sedláčková (ilustrace Martina Špinková)

Inspirace a informace:
KOTAS, Jan; Špinková, Martina. Od Adventu do Adventu. Karmelitánské nakladatelství 2009. – kniha pro děti, krásné ilustrace, svěží, srozumitelné a ekumenicky podané texty.
Internetové stránky, např. http://www.spiritualchild.co.uk, http://deti.vira.cz, a další.
FILIPI, Pavel. Liturgika. Kalich 2011. kapitola Čas bohoslužby, str. 93nn – stručné základní informace z evangelického pohledu.
ADAM, Adolf.  Liturgický rok. Vyšehrad 1997. – obsáhlá kniha katolického autora, vznik, historie a současnost křesťanských svátků, včetně kapitoly o židovských svátcích.

Příspěvek byl publikován v rubrice Slovo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.