Moravskoslezský seniorát

150 let kaple ve Svébohově (4)(ČB 9/2014) Pětadvacet sborů Moravskoslezského seniorátu pokrývá území větší části Moravy, kraje Moravskoslezský a Olomoucký, a polohou svých kazatelských stanic se dotýká i dalších moravských krajů. Nejdelší hranici má však seniorát se sousedním Polskem, dlouhá hranice je i se Slovenskem. Vzdálenost od jihozápadního cípu kazatelské stanice Vyškov po severovýchodní Český Těšín je větší než 150 km. Zeměpisně leží převážně v Hornomoravském úvalu, který je na východě lemován Beskydy, na západě Jeseníky a Rychlebskými horami a na jihu se dotýká kopců Drahanské vysočiny. Jediným tolerančním sborem v seniorátu je sbor v Hodslavicích, vzniklý v roce 1782, nebereme-li v úvahu existenci předtolerančního sboru těšínského s významným kostelem milosti, do kterého kdysi tajní evangelíci z Moravy a Slezska putovávali ke Svaté večeři Páně.

Svébohov

Svébohov

Druhým nejstarším sborem je vesnický sbor v Ostravici z roku 1858, původně známý pod jménem Staré Hamry. Před koncem druhé světové války podstatnou část evangelické populace tvořili bratři a sestry německy mluvící.

Nezanedbatelnou částí obyvatelstva byli i Poláci. V původním Moravskoslezkém seniorátu byly jen čtyři české sbory. Německé i polské sbory byly augsburského vyznání. Před první světovou válkou, v roce 1906, byl ustanoven reformovaný sbor v Olomouci, v meziválečném období pak vzniká šest nových sborů. Od farního sboru Olomouc se oddělily sbory v Prostějově, v Přerově a Hranicích na Moravě, od malého filiálního sboru ve Svébohově vznikl neuvěřitelnou pílí a misijním úsilím vikáře Rudolfa

Hrabová

Hrabová

Šedého sbor v Hrabové a s významnou účastí reemigrantů z polského Zelova sbor v Zábřehu. Ve Svébohově se začaly za dramatických okolností konat evangelické bohoslužby již po tolerančním patentu. V roce 1920 vznikl ve Frýdku-Místku z českých evangelíků, původně členů místního luterského sboru, samostatný farní sbor ČCE s luterskou liturgií.

Po skončení druhé světové války a vysídlení původního obyvatelstva bylo z nově příchozích evangelíků utvořeno 18 nových sborů, často v místech, kde dříve působily luterské sbory německé evangelické církve. Ve většině případů jim připadly po Němcích také kostely a sborové domy. Některé z nich dostala Československá církev husitská. Dva kostely německé církve neslouží duchovnímu využití, významný dřevěný kostelík v Holčovicích dosloužil a kostel německého tolerančníhho sboru v Kříšťanovicích (dříve Christdorf) byl stržen v roce 2002. Jedná se patrně o poslední demolici tak veliké sakrální

Krnov

Krnov

stavby na území ČR. Ze sborů vzniklých po druhé světové válce v posledních letech dva zanikly (Ostrava-Vítkovice a Rýmařov).

Povzbuzujícím momentem pro seniorát je, že zůstává setkávání mládeže na Travné. Můžeme se radovat i z působení Diakonie ve střediscích seniorátu a doufat v úspěšné působení církevní konzervatoře v Olomouci. Nakonec bych rád vyjádřil naději, že dílo církve v našem seniorátě bude růst. Zejména bych chtěl popřát sboru v Českém Těšíně Boží požehnání do počátků práce jejich sborové mateřské školky.

Jiří Tomášek

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.