Řeč míst, kde se scházíme – Bible

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA(ČB 10/2014) Když je kázání dlouhé, nudné nebo než začnou bohoslužby, můžeme třeba přemýšlet o věcech, které nás v kostele obklopují.

Dnes jsem neměl při bohoslužbách z čeho číst. Nějak nám od minulé neděle zmizela ze stolu Páně Bible. Na stolech Páně občas ležívají staré Bible kralické z konce 19. století. Otevřené, zavřené, zaprášené, psané frakturou. Moc z nich nikdo nečte. Bible tam je však kvůli tomu, aby bylo nějak napovězeno, kudy chceme Boha do našeho shromáždění zvát, jak jej hledáme. Jaroslav Vítek, když s ním domlouvám, že u nás bude kázat, se vždycky ptá: „A na co se u vás káže?“

Apoštolové a první sbory žádnou Bibli neměli, vyprávěli si Ježíšovy příběhy, četli Zákon, posílali si mezi sebou dopisy a o těch při bohoslužbách mluvili – snad, moc nevíme. Bratří ve svém vyznání píší: „Především zprávcové naši jednomyslně učí, o Písmích Svatých celé Biblí Starého a Nového zákona, zřízeně od církve za canon a pravidlo celého křesťanského

OLYMPUS DIGITAL CAMERApravého náboženství přijatých, že jsou pravá, jistá, víry hodná, jimžto se žádná jiná, jakákoli lidská psaní, vrovnati nemohou, ale ustoupiti, jako lidská Božím, musejí… Tou příčinou v našich církvech neb zbořích táž Písma Svatá jazykem naším, všem posluchačům srozumitedlným, se čítají, (zvláště sv. evangelia a epištoly podle starodávní církve zvyklosti) a z nich naučení, napomínání, výstrahy, trestání i potěšení, a tak služby spasitedlné kázaním Božího slova, jakž kdy toho potřeby se uznávají, v církvi a svatých shromážděních podle učení apoštolského konány bývají.“

Když si koupíte židovskou Bibli, je v ní tóra, pětikněží, už rozdělena na paraše, oddíly, po kterých je vykládána v synagoze. Zákon se má číst pořád dokola. Církev má perikopy, aby evangelium zaznělo během roku alespoň v těch základních podobách.

Josef Veselý nás tuhle napomínal, že nemáme mít (byť třeba kvůli lepší čitelnosti) slova Bible přetištěna na papírech v černých deskách; že je máme číst pěkně z knížky. Aby bylo vidět, že se káže z Bible. Protože my samotní nemáme co předat. Bůh mluvil dřív.

Kdysi se Bible četla a vykládala po rodinách, pak vlastní výklad nahradily různé postily a příručky na každý den, teď už čtení Bible zhusta nasloucháme jen v neděli v kostelech… Snad je to odraz nějaké krize, konců těžko dohlédnout. Možná bych měl víc dosvědčovat, že toto je cesta k životu na hlubině a že jiných, obdobně spolehlivých cest k Pánu Bohu nemáme. Možná je chyba v nás farářích, že ze čtení Bible děláme vědu, že ji je děsně těžké číst. Možná z nás málo čiší, že je k životu.

Problém nebyl v tom, že na stole Páně nebyla dnes Bible, ale že ji čteme málo. Mluvím i za sebe…

Ondřej Macek, foto Marta Procházková

Příspěvek byl publikován v rubrice Řeč míst. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.