Lutherův hrad na dalekém severu

P1090974(ČB 12/2014) V Novém Městě pod Smrkem ve Frýdlantském výběžku je další zajímavý evangelický kostel. Dokončen byl v roce 1912 podle návrhu architekta Otto Bartninga, který patřil mezi nejznámější architekty sakrálních staveb ve 20. století. Na začátku století to byl ještě mladíček, který se nedávno vrátil z cesty kolem světa. Bartning se považoval za praktika, a proto ani nechtěl ztrácet čas na univerzitě a svá studia nedokončil. Praktickou stránku, obnovu těsného vztahu umění k řemeslu, prosazoval později i jako ředitel známé školy Bauhausu ve Výmaru. Ve zničeném Německu po druhé světové válce navrhoval tzv. nouzové kostely, pro které vypracoval unikátní konstrukční řešení z prefabrikátů, vycházející částečně z jeho pozoruhodného expresionistického předválečného projektu „Kostela-hvězdy“ (Sternkirche) z roku 1922.

Bartningovo dílo v Čechách
Na začátku století ale jeho stavby ještě vycházejí z historizujících slohů, které doplňují prvky secese a romantizující architektury. První známou Bartningovou realizací na našem území je oktogonální hrázděná kaple v Tesařově (dnes součást Kořenova při hlavní silnici na Harrachov), vybudovaná v roce 1909. V současnosti ji využívá Jednota bratrská a je položena údajně ještě o několik metrů výše než kostelík v Herlíkovicích. Pak navrhuje kostelíky s charakteristickou štíhlou věží pro německé evangelické sbory v Mokřinách u Aše, v Kraslicích u Sokolova a komplex budov v Novém Městě, který pro svoji rozsáhlost dostal trefný název Lutherův hrad. Architekt spojil kostel, sborový sál a faru do jedné budovy; na svoji dobu šlo o velmi pokrokové řešení a čtenáři tohoto seriálu již vědí, že Emil Edgar by ho jistě za to pochválil. Je ale otázka, zda o tomto kostele věděl. Frýdlantský výběžek byl téměř stoprocentně osídlen německým živlem a i dnes je za hřebenem Jizerských hor poměrně značně izolován.

P1090968Nejistá budoucnost sboru
Po odsunu Němců bylo Nové Město dosídleno i velkou skupinou reemigrantů z Volyně a ze Zelova, kteří vytvořili základ nově vzniklého českého sboru. Lutherův hrad je ale rozsáhlá stavba a jeho údržba je náročná a budoucnost celého sboru je nejistá. Po odchodu Adama Balcara (viz zpráva z jeho instalace v Německu) není jisté, zda si sbor bude moci dovolit svého faráře a platit zvyšující se odvody do personálního fondu. Církev zvažuje, jak velké odvody z restitučních peněz uvolní na diakonické projekty, a je otázka, zda diakonií – službou nelze nazývat projekty v pohraničí, které má od konce války své specifické problémy a bylo v různých dobách podporováno. Administrace celého výběžku z Liberce není ideální, i když k té již v minulosti docházelo (v 90. letech sbor dlouhodobě administroval Jan Čapek). Kraj z kterého je zcela jiný pohled na hřebeny hor než z vnitrozemí, má své těžkosti i kouzla. Kopce stoupají prudce ze slezských nížin a zdají se být drsnější a romantičtější, ale odliv obyvatel do velkých měst zde může být ještě citelnější. Novoměstští musejí přemýšlet, jaká bude budoucnost sboru, a je možné, že komplex budov Lutherova hradu, který se stal v roce 2010 kulturní památkou, budou pronajímat k rekreaci podobně jako evangelíci v další izolované lokalitě na Broumovsku, kde je o ubytování velký zájem. Na Frýdlantsku je plno zajímavých míst a již dávno to není výběžek do neznáma. Hranice fakticky neexistují a blízká Lužice nebo polské Slezsko stojí též za návštěvu. Evangeličtí turisté by tak alespoň v sezoně mohli život sboru oživit.

Jan Kirschner

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.