Týden v Bělči v létě 2015. Korejština se mísila s češtinou

DSCN8610(ČB 10/2015) Po neuvěřitelných 57 letech. Nečekané rozhodnutí poznat a zakusit, jak si představuje dříve evangelizační odbor naplnění svého záměru „Církev živě.“ Vše je jiné, poznávám jen „jezero hladké v křovích stinných“, i když se zdá být poněkud menší než kdysi. S radostí objevuji pár známých tváří. Účastníci velmi, velmi rozmanití od několika měsíců do 82 let, dokonce ani s češtinou zde nebylo možno vždy vystačit. Více než stovka účastníků zahrnovala i skupinu asi třiceti korejských křesťanů, od nejmenších po střední věk. Přizvat je bylo skutečně Duchem vedené rozhodnutí, svou přítomností, službou, připravenými programy a svědectvím celé společenství nesmírně obohatili. Projevy se překládaly z angličtiny do korejštiny a češtiny. Ke korejsky proneseným modlitbám při ranních a večerních modlitebních setkáních jsme bez pochybností přidali své amen. Není možno vypsat, co vše jsme přijali v promyšleném a jistě i promodleném „korejském dni“. Přínos pro všechny, násobený a oboustranný, prožitek blízkosti i skutečného přijetí. Často jsme zpívali korejsky a česky.   Od stvoření světa k Cimrmanovi

2BělečFarář římskokatolické církve Václav Vacek, kterého znáte z Křesťanského magazínu, zaujal hlubokým, pro posluchače přístupným vhledem do prvých kapitol Bible. Neopustil ho přitom jeho jemný a svébytný humor. V podobném tónu pokračoval i evangelický farář Miroslav Erdinger o solidaritě ve službě. Vylepšil, alespoň pro mě, vnímání slova sebevědomí jakožto vědomí sebe sama, svých možností i mezí, jeden z důležitých předpokladů pro dobrou službu. Bratr Mikuláš Vymětal zjevem (poněkud), ale především důrazy na solidaritu ve společnosti působil až starozákonně a prorocky naléhavě. Zvláště myšlenka, že „my, křesťané, jsme v současné době jediná Bible, kterou svět ještě čte“, se vytrvale vrací. Cenné byli znalosti a postřehy Jana Hamáčka z Evangelické církve metodistů k pomoci zadluženým. Jeden večer a část dopoledne s námi pobyl i synodní senior Joel Ruml.

Nakonec jsme byli seznámeni i s novými objevy z Liptákova a s přínosem „největšího Čecha“ Járy Cimrmana ke vztahům českých a korejských křesťanů. A pokud se to nebude zdát nevhodné, o jídle jen to nejlepší.

4BělečProgramy, dílny a bohoslužba
Děti a mládež měli také každý den svůj program. Mládež a TenSing s vynikajícím hudebním doprovodem vyplnili jeden večer. Na večerníček jakož i na ranní pobožnosti chodili prakticky všichni, pokud nezaspali. Účast na připravených programech byla nepovinná. V dílnách bylo možno naučit se vyrábět krásné dárkové kabelky a jako vždy byl otevřen i bazárek. Času na hry, koupání, vycházky nebo výlety na kolech v této rovinaté krajině bylo dostatek.

Při závěrečné bohoslužbě s večeří Páně byli všichni, jak se stalo dobrou tradicí, obdarováni dřevěnou medailí, kde heslo letošního setkání „Přijímejte jeden druhého“ Řím.5.7 s láskou umně vypálila sestra Marie Hurtová. Rozcházeli jsme se obohaceni, naplněni vděčností s nadějí, že příští rok, dá-li Pán…

Eva Žárská, účastnice

Týden v Bělči v létě 2015 E. Žárská

Týden v Bělči v létě 2015

Korejština se mísila s češtinou

po neuvěřitelných 57 letech. Nečekané rozhodnutí poznat a zakusit, jak si představuje dříve evangelizační odbor naplnění svého záměru „Církev živě.“ Vše je jiné, poznávám jen „jezero hladké v křovích stinných“, i když se zdá být poněkud menší než kdysi. S radostí objevuji pár známých tváří. Účastníci velmi, velmi rozmanití od několika měsíců do 82 let, dokonce ani s češtinou zde nebylo možno vždy vystačit. Více než stovka účastníků zahrnovala i skupinu asi třiceti korejských křesťanů, od nejmenších po střední věk. Přizvat je bylo skutečně Duchem vedené rozhodnutí, svou přítomností, službou, připravenými programy a svědectvím celé společenství nesmírně obohatili. Projevy se překládaly z angličtiny do korejštiny a češtiny. Ke korejsky proneseným modlitbám při ranních a večerních modlitebních setkáních jsme bez pochybností přidali své amen. Není možno vypsat, co vše jsme přijali v promyšleném a jistě i promodleném „korejském dni“. Přínos pro všechny, násobený a oboustranný, prožitek blízkosti i skutečného přijetí. Často jsme zpívali korejsky a česky.   Od stvoření světa k Cimrmanovi

Farář římskokatolické církve Václav Vacek, kterého znáte z //Křesťanského magazínu//, zaujal hlubokým, pro posluchače přístupným vhledem do prvých kapitol Bible. Neopustil ho přitom jeho jemný a svébytný humor. V podobném tónu pokračoval i evangelický farář Miroslav Erdinger o solidaritě ve službě. Vylepšil, alespoň pro mě, vnímání slova sebevědomí jakožto vědomí sebe sama, svých možností i mezí, jeden z důležitých předpokladů pro dobrou službu. Bratr Mikuláš Vymětal zjevem (poněkud), ale především důrazy na solidaritu ve společnosti působil až starozákonně a prorocky naléhavě. Zvláště myšlenka, že „my, křesťané, jsme v současné době jediná Bible, kterou svět ještě čte“, se vytrvale vrací. Cenné byli znalosti a postřehy Jana Hamáčka z Evangelické církve metodistů k pomoci zadluženým. Jeden večer a část dopoledne s námi pobyl i synodní senior Joel Ruml.

Nakonec jsme byli seznámeni i s novými objevy ze Syptákova a s přínosem „největšího Čecha“ Járy Cimrmana ke vztahům českých a korejských křesťanů. A pokud se to nebude zdát nevhodné, o jídle jen to nejlepší.

Programy, dílny a bohoslužba

Děti a mládež měli také každý den svůj program. Mládež a TenSing s vynikajícím hudebním doprovodem vyplnili jeden večer. Na večerníček jakož i na ranní pobožnosti chodili prakticky všichni, pokud nezaspali. Účast na připravených programech byla nepovinná. V dílnách bylo možno naučit se vyrábět krásné dárkové kabelky a jako vždy byl otevřen i bazárek. Času na hry, koupání, vycházky nebo výlety na kolech v této rovinaté krajině bylo dostatek.

Při závěrečné bohoslužbě s večeří Páně byli všichni, jak se stalo dobrou tradicí, obdarováni dřevěnou medailí, kde heslo letošního setkání „Přijímejte jeden druhého“ Řím.5.7 s láskou umně vypálila sestra Marie Hurtová. Rozcházeli jsme se obohaceni, naplněni vděčností s nadějí, že příští rok, dá-li Pán…

Eva Žárská, účastnice

Příspěvek byl publikován v rubrice Církev žije. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.