Poslední slovo: Odhalování zahaleného předcházelo zahalení odhaleného

ráj(ČB 11/2015) Člověk přichází na svět tak, jak ho Pán Bůh stvořil. A že to Pánu Bohu dalo práci! Pět dní trénoval, šestý den korunoval své dílo Adamem, což ho vysílilo natolik, že sedmý den zasvětil odpočinku a rozjímání. Kochal se svým dílem. Největší radost měl jistě z Adama, vždyť ho stvořil k obrazu svému! Adam nebyl zahalen, snad aby měl Pán Bůh stále na očích svůj stvořitelský úspěch. Adamovi bylo ale smutno, a tak se po nabytých zkušenostech vydal stvořitel z nejlepšího a stvořil Evu. Jak víme, pojedli pak spolu ze stromu poznání, poznali, že jsou nazí, a tak začala éra zahalování. Možná, že snědením jablka jim zároveň došlo, jak přišla kočka ke koťatům a koza ke kůzlatům. Možná, že chtěli dohonit ztracený čas… kdekoli… no, ale třeba v tom vyhnání z ráje byl opravdu ten porušený slib.

Napadá mě, že kdyby Pán Bůh nechtěl, aby měl Adam s nějakým jiným člověkem potomstvo, mohl místo Evy stvořit třeba Pepu. S ním by si Adam také rozuměl a mohli by spolu třeba chodit rybařit. To je v ráji prý docela rozšířený sport.

Ale on stvořil Evu, ženu, která měla Adama přitahovat. Tělesně, nejen platonicky. Křivky, kterými jsou obdařeny všechny Evy, mají za úkol vábit muže, předpokládá se vznik něžného citu, který ve spojení s erotickou vášní vyústí v pravou lásku. Takovou, z níž vzejde nový člověk, dle příkazu milujte se a množte se. Musí se do toho plést ta erotika? Ale ano. Ono je to hezké, když se lidé mají rádi, ale k zachování rodu a naplnění lásky to prostě nestačí.

rájObecně se láska považuje za dobrou. Lidé se cítí šťastni, když jsou milováni, díky lásce vznikla velká díla, z lásky se konají skutky milosrdenství. Ale láska také bolí, z lásky se lidé dopouštějí i ohavných činů. Existuje nešťastná láska, která lidem ničí život, stejně jako např. neopětovaná láska, nemluvě o lásce zakázané. Existují zločiny z lásky spojené s vášní, žárlivostí, žádostivostí. To všechno přišlo na svět po tom skandálním zahalení v ráji. Hotová sexuální revoluce. Je to dobře, nebo špatně? S láskou mezi mužem a ženou, která je vždy spojena s erotikou, je to jako se vším na tomto světě. Může být dobrá i špatná. Jsou peníze věc dobrá, nebo špatná? A co nemoc? Smrt? Vždycky záleží na čase a okolnostech.

Kdyby tohle všechno Adam s Evou věděli, nejspíš by to velké tajemství lásky, to, že nepřináší jen štěstí, ale i spoustu starostí, zůstalo neodhaleno. Stál by pak ten život, stvořený s takovou péčí a námahou, za to? Ve filmu Jméno růže se mladý novic Adso zamiluje do prosté a velmi chudé dívky. Ta mu v klášterní kuchyni odhalí i další tvář lásky. Adso je zmaten tím přívalem emocí. V tu chvíli zazní vlídná slova jeho mistra Williama z Baskervillu: ,, Jak poklidný by byl život bez lásky Adso… jak bezpečný… jak pokojný… a jak prázdný.“

Pavla Bělíková

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Slovo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.