Rejchrt se na varhany hraje skvěle

Krušina(ČB 11/2015) Varhanní interpretace Josefa Krušiny bývají slyšet z kůru kostela u Salvátora. „Je potřeba, aby varhany měly ten základ, to fortissimo, a to tyhle varhany mají,“ chválí zrekonstruovaný salvátorský nástroj. Teď nahrál spolu se zvukařem Vojtěchem Knotem doprovody k vánočním a adventním písním z Evangelického zpěvníku. Chtějí tak pomoci sborům, kde chybí varhaník, ale poslechnout si je může každý.

Proč slouží varhany tak dobře církevním účelům? Je tu, kromě toho, že dokáží naplnit zvukem celý kostel, i něco jiného, co je předurčuje k šíření Boží slávy?
Boha oslavuje každý nástroj, nejen varhany. Ty jsou na tom samozřejmě nejlíp, protože jsou nástrojem výjimečným. Každá píšťalová řada má svoji sílu a barvu tónu. A dohromady vytváří neuvěřitelnou masu zvuků a barev.  

Slyšela jsem, že prý může varhaník přijít do obyčejného vesnického kostela, najít tam staré varhany s protrhanými měchy a když na ně zahraje, krásou se tají dech. Zažil jste někdy něco takového?
Určitě, i když samozřejmě záleží na tom, kdo a jak na ně hraje a kdo je stavěl. Když dva varhanáři dělají totéž, není to totéž. Když takový Gottfried Silbermann, jehož varhany se staly vzorem pro stavbu salvátorských varhan, dostal zakázku, tak první, co udělal, bylo, že si vzal svoji hůl, prošel se kostelem, oťukával prostor a poslouchal ozvěnu. Potom už věděl, jakou udělá dispozici, jakou zvolí mensuru píšťal.

Když sem k Salvátoru přijeli varhanáři z firmy Eule, taky si přivezli hůl?
Ne, to ne. Dnes se akustika prostoru samozřejmě zkoumá pomocí velmi sofistikovaných přístrojů.

Jaké jsou podle vás salvátorské varhany?
Jsou to varhany zrekonstruované s přihlédnutím ke gustu Johanna Sebastiana Bacha, podle něj je postavený třetí manuál, jeho nádherné barevné rejstříky, které vytváří možnost předvést varhany v jejich neobyčejné zvukové barevnosti. To měl Johann Sebastian velice rád. A samozřejmě je potřeba, aby varhany měly ten základ, to fortissimo, a to salvátorské varhany mají. Když si tady člověk vytáhne rejstříky principálového pléna, tak zjistí, jaký je rozdíl mezi českým a německým varhanářstvím. Německé principály absolutně ovládnou prostor. Je to majestátní.

 To určujete vy, jaké rejstříky se nejlépe hodí?
Až na výjimky to není nikde psáno, na to je zapotřebí celoživotní praxe.

Takže dva varhaníci můžou jednu skladbu zahrát docela jinak?
Ne úplně, ale do jisté míry to může být jinačí. Když je například napsáno, že je skladba „pro organo pleno“, tak to znamená, že hrajete na hlavním stroji a zvolíte principál osmistopý, oktávu čtyřstopou, superoktávu dvoustopou a k tomu aspoň jednu mixturu. U větších varhan se ještě přídává šestnáctistopý rejstřík pod principál osmistopý a k tomu ještě druhá hlavní mixtura. Do toho principálového sboru můžete nebo nemusíte přidat také principálovou kvintu – velkou třístopou nebo i malou, jeden a půl stopy, můžete tam ještě navíc přidat osmistopou nebo šestnáctistopou trompetu…

KrušinaMáte zkušenost s varhaníky, kteří hrají po evangelických sborech?
Sem tam, dost sporadickou. Ale varhaníci, které jsem třeba já učil, mají dobrý základ. Umí například to, co neumí absolventi konzervatoře, tedy zharmonizovat sopránovou melodii. Nepotřebují pak chorálník, stačí jim k tomu obyčejný zpěvník. Dobrý varhaník by to měl umět, i když nezahraje Bacha.

Většina evangelických varhaníků jsou asi samouci, je to tak?
Jsou to často muzikanti, kteří třeba sedm let chodili na klavír, a potom vznikla nějaká nutnost. Museli si sednout k varhanům a postupně zjišťovali, co to chce. On na to člověk dřív nebo později přijde. Já jsem třeba jezdil už od mládí k dědovi na Vysočinu a tam v katolickém kostele hrál na docela hezké vesnické varhany sedlák Papperstein. Měl takovou neohrabanou ruku, tak akorát vzít kosu, hrábě, nebo opratě do ruky, a já jsem ho pozoroval celé dětství. Moc mě to bavilo. A potom, po letech, jsem ho viděl hrát na varhany v kostelíku u svaté Anny. Byl to takovej kostelík v lese s nádhernýma maličkýma barokníma varhanama a on na ně hrál úžasně. Viděl jsem, jak se tím časem jako varhaník zušlechtil. Měl svoje způsoby. A takové neohrabané boty, ve kterých hrál na pedály. Bylo úžasný, jak si s tím pedálem uměl poradit a na jaké souzvuky přišel.

Předpokládám, že neměl ani těch sedm let v hudebce.
Neměl vůbec žádné hudební vzdělání. Ale někdo ho třeba instruoval, když je člověk vnímavý, naučí se ledacos. Představte si třeba George Harrisona, jeho sóla, ze kterých si celý svět bral příklad, a přitom na fotkách, na kterých mu je třináct, v ruce drží takovou maličkou kytaru – určitě na ni ještě vůbec nic neumí, ale už je vidět to zaujetí.

Jak hodnotíte soudobou evangelickou hudbu? Hrajete rád šestistovkové písničky?
Ale jo, něco je tam hezký. Třeba ta od Svatopluka Havelky: V království božím místa dost. Nebo písně Miloše Rejchrta, to je jeden hit za druhým. Zní skvěle ve varhanní sazbě. Nemám moc v lásce tradicionály, spirituály. To je jiná kultura, to sem nepatří, to jde mimo mě.  

Teď jste na salvátorských varhanech nahráli vánoční písně. Máte mezi nimi nějakou oblíbenou?
Jedna vedle druhé, všechny jsou krásné. Nejkrásnější je ale samozřejmě Narodil se Kristus Pán.

To je husitská píseň. Byli mezi našimi předky, českými protestanty, dobří skladatelé?
Složili nádherné, opravdu nádherné písně. Hodně jich převzal Luther a my jsme si zas vzali leccos od Němců. Ale české reformační písně už od Husa jsou písně, které já mám vůbec nejraději.

ptala se Zuzana Kaiserová  

Varhanní doprovody pro všechny

Nahrávku vánočních a adventních písní si můžete stáhnout na adresách: http://uloz.to/xDtNTuZa/evangelicky-zpevnik-adventni-pisne-ve-formatu-wav-7z http://uloz.to/xHV81gvo/evangelicky-zpevnik-vanocni-pisne-ve-formatu-wav-zip

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Moje církev. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.