Na chvíli v zemi Múmínků

Finsko 2(ČB 11/2015) Hyvää päiva!  Moi, moi! Mitä kuuluu?  Kiitos, hyvää. Co je to za řeč? Kdo to pozná? Ten kdo byl ve Finsku. Opravdu rozdílný a těžko zapamatovatelný jazyk. Při krátké návštěvě se člověk nemůže naučit více než zdvořilostní fráze. Ale i to je důležité – rozbíjejí hranice, je to pěkný začátek konverzace, Finové ocení, že se člověk snaží. Pak je už na řadě angličtina, se kterou se cizinec domluví téměř všude.

Dvě studentky z brněnské Evangelické akademie, Vyšší odborné školy sociálně právní vyjely do Finska asi na měsíc a půl. Chodily na praxi do klubu pro děti předškolního věku, do klubu pro mládež, účastnily se konfirmačních programů a víkendové akce. Kochaly se přírodou, procházely se po lese a s obdivem sledovaly nekonečné vodní plochy jezer. Díky programu Erasmus+ a spolupráci škol v Jämsä a v Brně mohly v dubnu a květnu poznávat tamní zařízení, která pracují s dětmi a mladými lidmi. Pomáhaly s programem a zúčastnily se několika místních událostí.

Finsko 1Vzájemné oťukávání
Bály se? Ano, určitá nejistota před odjezdem byla znát. Ale hned po příjezdu pochopily, že místní koordinátorka pro své svěřenkyně udělá první i poslední. Také ve škole je studenti i pedagogové přátelsky přijali. Tam pak proběhla i prezentace města Brna a EA vyšší odborné školy. Posléze dokonce někteří začali uvažovat, že by jejich studijní pobyty mohly směrovat naopak do České republiky.

Odborná praxe
Na praxi se stážistky věnovaly hlavně dětem ve věku od tří do pěti let. V Jämsä jsou organizovány malé skupiny cca po 10 dětech. Jedná se o obdobu českých školek. Spadají pod Evangelickou luterskou církev. Během dne je program pro děti přizpůsoben, aby se naučily novým návykům i znalostem, socializovaly se v kolektivu a část je věnována i duchovnímu ztišení. Také v dopoledním klubu pro maminky s dětmi se vždy konala bohoslužba, kde i pro ty nejmenší byl biblický příběh názorně předveden a převyprávěn.

Pro mládež byl odpoledne a večer otevřen klub pro setkávání, pro využití volného času a duchovní zamyšlení. Opět zde můžeme vidět paralelu s nízkoprahovým zařízením, které předchází sociálně patologickým jevům. V Jämsä vypadají prostory v podstatě stejně – je zde kulečník, stolní fotbal, ping-pong, sedačky, karetní i stolní hry, pouští se muzika. Dochází sem mnoho mladých, kteří se navzájem znají z města, školy či kostela. Atmosféra je (na rozdíl od českých klubů) poklidná a není třeba žádné krizové intervence.

Finsko 2Bez kola ani ránu
Prostředí na praxích bylo vždy přátelské, všichni byli velmi ochotní a otevření, na začátku jen trochu stydliví. Chladná povaha seveřanů je pouhým mýtem. Vzdálenost mezi bydlením na kolejích a jednotlivými zařízeními studentky překonávaly na kole. Ať sněžilo, nebo pršelo – vždyť je tam krásná rovinka a člověka to ráno jen probere!

Zhodnoceno, podtrženo – byla to výborná příležitost, jak se procvičit v cizím jazyce, vidět, jak fungují sociální služby v zahraničí, poznat novou kulturu a nebát se zkusit nové věci.

Jana Smrkovská a Veronika Smetanová, studentky Evangelické akademie VOŠ sociálně právní v Brně

Příspěvek byl publikován v rubrice Církev žije. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.