Přes čáru

12063540_917422385015034_8524552944636191127_n(ČB 11/2015) „Neznámý malíř kreslí na chodník bílou křídou, maluje čáry dětem, až ráno si hrát přijdou. A jiný malíř zase maluje bílým vápnem znaky na hraniční sloupy spoutané ostnatým drátem. Odkud až kam, kde zůstat stát? Cesty se kříží, kterou se dát?“

 Kterou cestou se dát? A kde je hranice, za kterou už bychom neměli vstoupit? Takto zněla slova sjezdové písně, o jejíž text i melodii se postarali Pavel a David Junovi. O těchto tématech pojednával letošní Sjezd (nejen) evangelické mládeže, který se uskutečnil první říjnový víkend v severočeských Litoměřicích. Nesl patřičné přízvisko Přes čáru, které se nakonec ukázalo jako více než aktuální.

Již od brzkého odpoledne se do litoměřického kulturního domu valily skupinky s krosnami na zádech a spacáky v ruce. Od 19 hodin nás čekalo slavnostní přivítání a zahájení kým jiným než současným farářem pro mládež – Pavlem Junem. Dalšími programy nás neméně profesionálně a hlavně vtipně provázelo již osvědčené moderátorské duo Davida a Františka Pfannových.

12063540_917422385015034_8524552944636191127_n

přednášející Martin C. Putna

Příležitost k setkání i vzpomínání
Úvodní večer se nesl zejména ve vzpomínkovém tónu. Kolik už těch sjezdů vlastně bylo? A víte, že v Litoměřicích se nesjela evangelická mládež poprvé? Kolik sjezdových triček vám leží doma ve skříni? Angažovanější mládež se mohla pousmát nad fotkami a historkami z předešlých let, ale i z uplynulých letních pobytů církví pořádaných. Nováčci si mohli jen vyčítat, proč se taky nepřihlásili, a okamžitě zjišťovat, jak to do příštích prázdnin napravit.

Hraniční čáry v různých oblastech
Mnoho účastníků sice bere sjezd hlavně jako příležitost vidět své kamarády z jiných končin republiky nebo jako fajn příležitost ke stmelení kolektivu sborové mládeže, jde však také o prohlubování či poupravování svých názorů, zamyšlení a ztišení, načerpání nové síly 12084865_10153667198471112_400660978_oči naděje, o nové zajímavé pohledy na svět. O to se postaral zejména druhý sjezdový den – sobota. Již od rána v kulturním domě, na faře či přímo v modlitebně litoměřického evangelického sboru probíhaly různé přednášky a dílny. Hlavním sjezdovým přednášejícím se pro letošní ročník stal profesor Martin C. Putna s polemikou nad tématem: Křesťanství jako tradice a/nebo kontrakultura. Kde je vlastně ona hranice – co je dnes přes čáru? Co bylo za „čáru“ považováno dřív? A jak celkově náboženství souvisí s kulturou?

I další řečníci se pomyslné linie a jejího (ne)překračování drželi. Litoměřický farář Zdeněk Bárta pohovořil o hranicích vytyčených Bohem, ale i politiky, o hranicích ráje farář pro mládež Pavel Jun. I farářka Hana Ducho se zaměřila na „čáry“ v pojetí Bible. Méně často by nás možná napadlo, že i v lékařství jsou určité hranice, dokonce i v pomoci druhému.

 12085212_10153667184271112_1036709748_oNa sjezdu nechyběla ani aktuální migrační tematika. Jak lépe si udělat obrázek než pomocí lidí, kteří každodenní skutečnost uprchlíků sami zažili. Neměli jsme sice možnost setkat se tváří v tvář se syrským imigrantem, zavítali k nám ale dva čeští dobrovolníci, kteří pomáhali na hranicích (a tentokrát nejen obrazných) s koordinací a komunikací s běženci.

Pestrá nabídka pro nasycení duše i těla
V sobotu také fungovala sjezdová kaple se zpovědnicí, kam mohl každý kdykoliv dobrovolně přijít a své duši odlehčit. V kulturním domě se konala pro změnu společná ztišení, v modlitebně sboru pak komornější modlitby a zpěvy z Taizé.  Uvolnit se pak mohl každý podle vlastních představ, například v kavárně ve foyer kulturního domu nebo nákupem fair trade výrobků pražského Obchůdku Jednoho světa nebo účastí na celosjezdové hře – jak jinak než čáře (pouze o „céčka“), také mohl zajít do kina na francouzskou komedii Co jsme komu udělali? anebo zamířit do speciálního sjezdového PUBu, vedeného jako obvykle farářskou dvojicí David Šorm a Miki Erdinger.

12112610_10153667182361112_1670099415_oBohoslužby pro účastníky i do éteru
Sjezd mládeže byl zakončen společnými bohoslužbami v hlavním sále kulturního domu, vysílanými i Českým rozhlasem. Kázal Filip Ženatý. Trochu nezvyklý doprovod tvořila bigbeatová kapela, která i písně z evangelického zpěvníku dokázala převést do moderní neotřelé formy, avšak nijak agresivní. Po několika zcela naplněných kolech večeře Páně, po požehnání a poslání (s platností snad až do příštího sjezdu) následovala vlna děkování a loučení. Někteří se z Litoměřic záhy rozjeli do svých domovů, jiní využili geografické polohy a vydali se na společný výlet do Terezína.

Sjezd (nejen) evangelické mládeže 2015 se rozhodně vydařil, můžeme jen doufat, že se napřesrok opět sejdeme v tak hojném počtu a svérázné atmosféře!

Jana Esterlová

Příspěvek byl publikován v rubrice Církev žije. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.