Archiv autora: Daniela Ženatá

Český bratr 12/2014. Moderní doba – Kapr a salát

 

Úvodník

Tak jsme se tu po sto letech zase sešli

Proč se prosincové číslo jmenuje Kapr a salát? Protože budou Vánoce. A protože poslední číslo letošního ročníku v cyklu Moderní doba rozvíjí téma evropanství. Bramborový salát a řízky z kapra, jídlo, které údajně přivezli do všech koutů mocnářství vojáci z italské fronty, ožívá na vánočních stolech dodnes. Zkrátka – máme toho stále více společného, než si myslíme. Dnes žijeme vedle sebe ve sjednocené Evropě, můžeme volně cestovat i pracovat. Jak říká v rozhovoru Zdenka Pagáčová, kurátorka sboru v chorvatském Bjeliševci: „Je to podobné jako kdysi za Rakouska-Uherska, když naši předkové přišli z Valašska sem. Odstěhovali se vlastně jen na jiné místo v rámci jednoho státu. Možná se historie opakuje, kruh se uzavírá.“

V příštím roce budeme tematicky pokračovat v cyklu Moderní doba, ale posuneme se do dvacátého století. Další rubriky zaznamenají pouze mírné obměny: Místo hudební dvoustrany z pera Ladislava Moravetze dostane prostor Poradní odbor pro práci s dětmi, který hodlá zveřejňovat různé nápady pro ty, kdo se věnují ve sborech dětem. Synod vyhlásil příští rok rokem Ústeckého seniorátu. I na stránkách Českého bratra se mu budeme věnovat. Rok 2015 bude také rokem mistra Jana Husa. Biblické úvahy v příštím roce budou upravená kázání z Husovy Postily, která mají dnešnímu čtenáři stále co říci. Připravují se dvoudenní Husovské slavnosti 2015, které vyvrcholí 5. a 6. července v Praze.

Milí čtenáři, ve dvanáctém čísle najdete vlepené dárkové hudební cédéčko s výběrem písní z našeho zpěvníku; booklet k němu si můžete vystřihnout ze zadní stránky obálky. Uvnitř listu je také dárkový kupon, který můžete využít k předplacení Českého bratra někomu, komu tím uděláte radost. Možná poslouží i jako inspirace na vánoční dárek.

Všem čtenářům přeji klidný advent, požehnané Vánoce a dobrý start do nového roku 2015.
Daniela Ženatá

Obsah čísla

ŘEČ MÍST, KDE SE SCHÁZÍME

Kříž a slova – O. Macek

TÉMA

Ježíškovo království. Rozpustilé vánoční přemýšlení nad střední Evropou – T. Pavelka
Ke slunci se díváme z východního Západu – J. Hoblík
Rozhovor se Zdenkou Pagáčovou: Evangelium v rodném jazyce je vzácnost – D. Ženatá
Otázka na tělo: Cítíte se jako středoevropan? Proč?

CÍRKEV ŽIJE

Ohlédnutí potulného – Od holůbka k sarmě – P. Brodský
80 let kostela v Kralovicích. Rozsviťme kostel – M. J. Turský

MOJE CÍRKEV

Jihočeský seniorát – J. Růžička
Lutherův hrad na dalekém severu –J. Kirschner

DIAKONIE

Diakonie Krabčice oslavila 150 let společné pomoci bližním
Umí zemědělství léčit? Sociální služby a farmaření – E. Hudcová
Koncert Marty Kubišové pro Citadelu – O. Novotná

HUDBA

Nová píseň – Studně nepřevážená – L. Moravetz

SLOVO

Pro děti: Biblický zvěřinec – Hovada Boží – L. Ridzoňová

RECENZE

Lukáš Vymětal (ed.): Pijte z něho všichni – O. Macek
Róbert Bezák: Medzi nebom a peklom – J. Plíšková
Zastav se na chvíli 2015 – L. Ridzoňová

Ježíškovo království. Rozpustilé vánoční přemýšlení nad střední Evropou

12_prosinec(ČB 12/2014) V krajinách na sever od sousedů skythské země prý není vidět kupředu ani jimi nelze projít, protože se tam sype peří; peří je všude plno, na zemi i ve vzduchu, a to prý uzavírá výhled. Tato zmínka z Herodotových dějin z pátého století před Kristem je první mně známou jasnější zprávou o poměrech v krajích na sever kolem Dunaje, kterým věnujeme letošní závěrečné, vánoční číslo. Na českém pobřeží pak o nějaké dva tisíce let později přistávají hrdinové Shakespearovi – jak jinak než – Zimní pohádky. Pokračování textu

Ke slunci se díváme z východního Západu

náhled(ČB 12/2014) Po čtyřicetiletém pobytu na Východě ve smyslu sféry vlivu Sovětského svazu se někteří Češi dosud těžko probouzejí k vědomí, že jejich staleté historické místo je zásadně jinak situováno. České země přitom patřily od počátku svých dějin (i přes významnou velkomoravskou etapu) do prostoru dějin Západu, stejně jako Češi patří mezi západní Slovany, zatímco vynucená příslušnost k Východu se stala jen dočasnou anomálií. Pokračování textu

Rozhovor se Zdenkou Pagáčovou: Evangelium v rodném jazyce je vzácnost

DSC_7991(ČB 12/2014)   Zdenka Pagáčová (1935) se narodila ve vesnici Tominovac v Požežské kotlině ve Slavonii v severním Chorvatsku. Vyrůstala v české evangelické rodině s osmi dětmi jako druhá nejmladší. V sousední vesnici Bjeliševci byl český evangelický sbor. Když bylo Zdence deset let, zemřel otec rodiny v koncentračním táboře, maminka a nejstarší sourozenci dále hospodařili. Zdenka vystudovala gymnázium a pracovala celý život v administrativě. Jako dlouholetá kurátorka bjeliševského sboru Pokračování textu