Archiv pro rubriku: Aktuální číslo

Český bratr 5/2020. Téma: Odolnost, statečnost

Úvodník

My všichni v čase koronaviru

Když jsme loni na podzim vymýšleli cyklus témat pro Českého bratra 2020, vůbec nás nenapadlo, že téma odolnost a statečnost, naplánované do květnového čísla, se bude tak dobře hodit. O nějakém koronaviru nebylo vidu ani slechu.

A teď už druhý měsíc žijeme v jiném režimu i životním rytmu. Po prvotním vykolejení nastal jakýsi poklidný, smířený čas. Ono to jde. S rouškami na ulici, s nákupy jednou týdně a schůzemi konferenčním propojením přes internet. Mnoho lidí slouží druhým – šijí a rozdávají roušky, nakupují starším lidem. Obdiv zaslouží zdravotníci, pečovatelé v sociálních službách a další pracovníci v takzvané první linii. U nich je statečnost a odolnost při práci v ochranných oděvech přímo hmatatelná. To vidíme i na naší titulní stránce.

Jsme hrdí na studenty Evangelické akademie, kteří pomáhají, kde to je nejvíce třeba. Spousta farářů se vrhla do práce přes mediální prostor, někteří se pomocí telefonu pastoračně sblížili s členy sboru, další zorganizovali roznášení vytištěných materiálů do domácností. Církev je odolná i statečná a vždycky najde cesty, jak dostat naději mezi lidi. A nejen to. V čase tísně najde prostor i pro vtipy, jak vidíme na straně 5.

Nevíme, jak dlouho se budeme ještě s nepříjemnými omezeními potýkat. Možná dlouho. Přesto ale doufáme, že ze všeho vyjdeme s co nejmenší újmou. Vždyť křesťanská naděje, zakotvená ve vzkříšení Krista, nás vytahuje z beznaděje, z obav o budoucnost i chmur osamění. I smrt je v ní přemožena. Nechť vás tato naděje vybaví statečností i odolností pro příští dny.

Trochu deštivější jaro a inspirativní čtení přeje všem

Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA

MOJE CÍRKEV

DIAKONIE

SLOVO

 

 

 

Český bratr 4/2020. Téma: Spravedlnost

Úvodník

Víru si chraň, viru se braň

Tento úvodník píšu koncem března, před odevzdáním Českého bratra číslo 4 do tisku. Koronavirus nám přípravu trochu zavařil; v mediální oblasti byly teď jiné priority.

Nečekaně a spontánně však vznikla spousta dobrého. O společenské solidaritě, ochotě dobrovolníků i nasazení ve všech profesích v první linii slyšíme každý den z rádia a televize. Česká televize uvolnila nedělní čas na ČT2 od 10 hodin přenosům bohoslužeb. Vysílá se z jednoho místa, aby štáb nemusel převážet techniku, ale střídají se různé křesťanské církve. Na webu e-cirkev nabízíme slova naděje pro každý den, večerní modlitby, nahrávky s bohoslužbami on-line, písně pro společný zpěv i k poslechu. Díky všem, kteří se angažují!

Děláme si starosti, abychom ze všeho vyšli ve zdraví a s co možná nejmenší újmou. Staráme se o věci všedního dne. Roušky, dezinfekce, omezené nákupy. Náš život je ale nesen ještě něčím jiným. Je to křesťanská neděje. Není vidět, ale neměla by v těch starostech zapadnout. Přesahuje nás, náš život, dokonce i hranici smrti. Křesťanská naděje je zakotvena ve vzkříšení Krista, v tom, že i smrt je přemožena. Ne někdy v daleké budoucnosti, ale i pro dnešek. Připomeneme si to o Velikonocích.

Máme obavy. Budoucnost se nám jeví ještě nejistější než přítomnost. Co bude s dětmi a jejich školou, co s termíny, závazky, našimi plány, zaměstnáním? A tady mají smysl Ježíšova slova „Nemějte starost o zítřek… hledejte království Boží… váš nebeský Otec o vás ví…“ (Mt 6,32–34) Neznamená to přestat se starat o sebe i o druhé v každodenní rovině, ale nenechat se ochromit nejistým zítřkem. Hledat Boží království – to znamená nacházet prostor, kde jsou Bůh i lidé spolu navzdory karanténě.

S touto křesťanskou nadějí vám přeji klidný a požehnaný velikonoční čas.

Daniela Ženatá

 

 

TÉMA

MOJE CÍRKEV

DIAKONIE

RECENZE

SLOVO

 

 

 

Český bratr 3/2020. Téma: Střídmost

Úvodník

Zachráníme střídmostí svět?

Ke křesťanským ctnostem patří jistě také střídmost a uměřenost. My evangelíci býváme často tak uměření, až jsme nudní. Přemýšlet o střídmosti či přiměřenosti v postní době je však zcela na místě. Proto jsme tuto ctnost stanovili jako téma Českého bratra číslo 3, který vychází právě v předvelikonočním, postním čase.

Poslechněte si článek:

Opak střídmosti je v Bibli nazýván u kralických trefně obžerství, na jiných místech také flámování nebo hodování. A objevuje se v Ježíšově řeči o konci světa. Že bychom se k němu už opravdu blížili? Vypadá to, že naše globální nestřídmost přispívá ke globálním změnám na celé planetě, ať patříme ke společnostem bohatším, nebo chudším. O tom všem v tomto čísle píšeme a snažíme se naznačit i možnou nápravu. Začít každý sám u sebe, v malém, ale důsledně. Svět nezachrání pár poustevníků, ale miliony lidí, kteří se uskrovní trošku.

Jsme vyzýváni ke štědrosti při postní sbírce. Její výtěžek věnuje letos Diakonie komunitnímu centru Tahaddi v Libanonu na předškolní vzdělávání dětí, o kterém se v diakonické rubrice dočtete více. Pokud se sbírka vydaří tak jako v minulých letech, pokryje platy pracovníků školky na celý jeden rok.

Toto číslo přináší také několik pozvánek. Na scénické oratorium Labyrint, na setkání křesťanů ve Štýrském Hradci; uveřejňujeme také nabídku studia na Evangelické bohoslovecké fakultě, kde pro příští akademický rok chystají tři bakalářské a tři navazující magisterské studijní programy. Nechte se pozvat!

Milí čtenáři, přeji vám inspirativní čtení a klidný postní čas.

Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA

MOJE CÍRKEV

DIAKONIE

RECENZE

SLOVO

 

Český bratr 2/2020. Téma: Předvídavost

Úvodník

 

Já jsem to říkal!

 

Jaký je rozdíl mezi předvídavostí, vizí a očekáváním události? A co předtucha a věci, které dopředu cítíme takříkajíc v kostech? Do budoucnosti nevidí nikdo z nás a věštění z křišťálové koule není zrovna důvěryhodná disciplína. Obdařeni životními zkušenostmi přesto můžeme v mnoha případech předvídat, jak se události vyvinou nebo co se stane. Oblíbené zvolání „Já jsem to říkal!“ známe všichni; ať už na straně těch, co mají pravdu a vyjadřují určité zadostiučinění, nebo na straně těch, kterým bohužel něco nevyšlo a moudré hlavy kolem to káravě komentují.

Poslechněte si článek:

V přemýšlení o správě obce či sboru se předvídavost určitě vyplatí. O tom se dozvíme v tomto čísle z rozhovoru se starostou. Že i církev musí předvídat, plánovat a bude dobré, když bude mít vizi, nám předkládá v dalším díle příspěvků, vycházejících ze strategického plánu, presbyter ze sboru v Praze na Jarově. A o předvídavosti všedního dne, spojeného s odpovědností za svět, který nás obklopuje, píše vtipně i vážně výpomocný kazatel vrchlabský.

Koncem ledna jsme se rozloučili s osobností překračující hranice církve, ekumeny i akademického světa, profesorem Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Petrem Pokorným. Obsáhlý nekrolog přinášíme v rubrice Moje církev.

 

Milí čtenáři, inspirativní čtení a snad i bílý konec zimy přeje všem

Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA

MOJE CÍRKEV

DIAKONIE

SLOVO

RECENZE