Archiv rubriky: Aktuální číslo

Český (romský) bratr 4/2018. Téma: Církev pro Romy

Úvodník

Kdo je tady dylina?

Přichází k vám Český romský bratr. Původně jsme měli v plánu zaměřit se na větší počet menšin v české společnosti, ale nakonec se ukázalo, že vybrat si menšinu jednu a do té se pustit zevrubně, bude pro čtenáře přínosnější. Velkou pomocí s hledáním námětů i kontaktů na spoustu zajímavých Romů byli celocírkevní farář pro menšiny Mikuláš Vymětal a novojičínský farář Pavel Prejda.

Poslechněte si článek:

V historické části rubriky Téma jsme tentokrát poprosili o pohled zvenčí. Tématu se ujal kazatel Církve bratrské a bývalý předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý. Proč se k sjednocujícímu procesu při vzniku Českobratrské církve evangelické nepřidaly i další církve? Možná se nám zdají národnostní i evangelikální aspekty dnes dosti vzdálené, všechny protestantské církve ušly za těch sto let kus cesty, ale na začátku století byla realita jiná.

Dylina je romsky blázen a toto slovo patří mezi nadávky ne příliš silné. Možná, že by ten výraz patřil spíš nám, neromské většině. Začít můžeme dvacet let trvajícími tahanicemi kolem romského koncentračního tábora v Letech u Písku a pokračovat můžeme přes posílání romských dětí do speciálních škol, které jim zavřou cestu ke kvalitnímu vzdělání, až po problémy ve vyloučených lokalitách. Jednoduchý návod na soužití menšiny s většinou neexistuje. Ale jak píše českobratrský romský farář Ondřej Kováč: Smysl má otevřená, konkrétní a trpělivá pomoc, respektující romskou hrdost, jazyk a kulturu. Pak může vést přes hudbu, tanec a podporu ve vzdělávání až ke křehké víře a klidnému soužití.

DŽ portrét na webMilí čtenáři, s velikonoční nadějí vám přeji krásné jaro a inspirativní čtení.
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – J. Hála
Neekumenický postoj, či věrnost ideálům? – P. Černý
Církev mezi Romy – O. Kováč
Jak je to s Romy a proč se jim někdy říká cikáni – J. Horváthová
Romská hrdost – M. Vymětal
Otázka na tělo: Rom nebo cikán? Jak sami sebe vnímáte a proč?

MOJE CÍRKEV
Skrze hudbu, tanec a zpěv vede cesta k okolnímu světu – P. Prejda
Chovejme se tak, aby se za nás naše děti nemusely stydět – J. Vondrová
Práce ve sboru je jako krásný sen – M. Provazníková
Politický neklid v Evropě? – Sdružení Ackermann-Gemeinde
Konferencia o svetovej misii a evanjelizácii v Tanzánii – P. Bargár
Zdráv buď kříži, jediná naděje – J. Bartušek
Polévka, kniha a modlitba – L. Ridzoňová
Marta Tefrová oslavila devadesáté narozeniny – H. Capoušková
Osudy mosteckých kostelů – J. Kirschner
Naplněný a pestrý život Jiřího Ottera – P. Hlaváč
Dary shůry přetavoval ve službu druhým. Daniel Henych – L. Ridzoňová

DIAKONIE
Příběh jedné středoškolačky – A. Šůra

SLOVO
Paměť národa: každý má svůj příběh – J. Holcová
Pár vzpomínek na Listopad – A. Palán
Poslední slovo: Noc příliš veliká? – Š. Grauová

RECENZE
M. Jindra: Sáhnout si do ran tohoto světa – P. Hlaváč
Z. Bauman: Cizinci před branami – Š. Grauová
M. C. Putna: Česká katolická literatura 1945–1989 – A. Rozbořilová
T. Kutil, J. Paulus: Padá mi to z nebe – A. Rozbořilová

 

 

Rubriky: Aktuální číslo | Komentáře nejsou povoleny

Český bratr 3/2018. Téma: Kaplanská služba

Úvodník

Kaplan je tu pro všechny

Ekumena v životní praxi – o to se často snažíme, voláme po ní. Někde funguje na místní úrovni lépe, někde hůře. Tam, kde jde do tuhého, kde jde o život nebo o existenciální otázky k vině, trestu a odpuštění, tam jdou konfese stranou. Kaplan je tu pro všechny bez rozdílu – křesťany všech denominací a často pro vyznavače jiných náboženství nebo i ateisty. Tak to zažívají armádní kaplani, zejména ti, kteří byli v zahraniční misi, nebo vězeňští kaplani, kteří jsou konfrontováni s bídou tohoto světa. Tématem čísla je kaplanská služba a v jednotlivých příspěvcích se dočtete, jak svou službu konají kaplani vězeňští, školní, armádní i nemocniční.

Poslechněte si článek:

V historické části rubriky Téma se v tomto čísle dozvíte, jak církev přišla k Husovu domu v Praze v Jungmannově ulici, kde je církevní ústředí. Budova má bohatou minulost, v dalších dílech budeme psát o tom, jak se stalo, že se zde usídlila synodní rada, nakladatelství a knihkupectví Kalich, bohoslovecká fakulta, dočasně dokonce muzeum. Pokud vás osudy Husova domu zaujmou a nikdy jste v něm nebyli, vezměte děti z nedělní školy nebo partu konfirmandů a přijeďte na exkurzi. I dnešní podoba ústředí s kancelářemi jednotlivých úseků církevní práce je zajímavá – od archivu s muzejními exponáty přes trezor s řetězem synodního seniora až po středověké klenuté sklepy.

DŽ portrét na webKlidný postní čas a inspirativní čtení přeje všem čtenářům
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA:

TÉMA
Biblická úvaha – P. Grendel
Od myšlenky k činu aneb za Husův dům „můžou studenti“ – M. Fůrová
Vězeňská kaplanka: Víra, naděje a láska má v surovém prostředí své místo – V. Glancová
Školní kaplan: Zkouším, hledám, jsem zde – A. Wrana
Vojenský kaplan: Cítím sílu modlitby, respekt k nadpozemské moci – J. Kupka
Rozhovor s nemocničním kaplanem V. Hroudou – J. Plíšková
Otázka na tělo: Co  může kaplan nabídnout v sekulárním prostředí?

MOJE CÍRKEV
Jak se dělá sbor. Ohlédnutí za farářským kurzem – L. Klíma
Liturgie k večeři Páně podle Gerda Theissena
Neobvyklý skleněný kříž a dřevěný altán – K. Šimr
Sedmdesát let českobratrského sboru v Opavě – A. Plachý
Večeře Páně každou neděli – M. Lukášek
O večeři Páně – J. Esterle, M. Tonarová
Reformace a gregoriánský chorál – L. Moravetz
Ludvík Klobása slaví devadesátiny – K. Fon
Lubomír Balcar zemřel před padesáti lety – J. Balcar
Doktor Pavel Čejka – P. Čapek
Milena Tůmová byla Bohu milá – L. Ridzoňová
Marie Balabánová odešla z kruhu živých – Kaleb

DIAKONIE
Jak pomůže dar z postní sbírky v uprchlickém táboře v jordánském Zátarí – A. Šůra

SLOVO
Neber nejlepšího jelena – A. Palán
Poslední slovo: Zachránila mě sborová sestra – P. Hájíčková

RECENZE
Eva Melmuková: Evangelíci v rané toleranční době v Čechách a na Moravě – J. Mašek
Jiří Suchý: Klaun si povídá s Bohem – J. Plíšková

 

Rubriky: Aktuální číslo | Komentáře nejsou povoleny

Český bratr 2/2018. Téma: Mládí v církvi

Úvodník

Mladá stoletá církev

Je sto let hodně, nebo málo? Stoletá stařenka, zejména čilá, soběstačná a s bystrou myslí, je hodna důstojného obdivu. Na druhou stranu – co je sto let ve srovnání s dějinami lidstva, s existencí křesťanstva, s věčností?

Poslechněte si článek:

Tématem tohoto čísla je mládí, mladí lidé v církvi. Naděje budoucnosti. Čas dospívání je z pohledu celého života vlastně velice krátká životní etapa. Pár let mezi vrstevníky – při schůzkách křesťanské mládeže, společných výletech, brigádách, setkáních, sjezdech. Toto období je však důležité, snad nejdůležitější ze všech. Hledáme životního partnera, dokončujeme vzdělání a zařizujeme si život do budoucna. Kotrmelců nebo neúspěchů asi každý pár zažije, ale po jejich překonání jde životem dál zocelen a posílen. Kéž i naše evangelická církev jde dál dějinami jako mladá stařenka či stoletá mladá dáma s nadějným výhledem a posílena vším, čím za sto let prošla.

V historické části rubriky Téma se tentokrát dočtete o tom, co předcházelo generálnímu sněmu evangelických církví v roce 1918, v části věnované současnosti přinášíme rozhovor s mladou farářkou. Můžeme nahlédnout, jak mladí dnes uvažují, co je pro ně důležité, proč a kam cestují, jak ovládají cizí jazyky. Na titulní straně i uvnitř listu nás provázejí fotografie Benjamína Skály, dvorního fotografa snad celé církve. Jsou z akcí mládeže, jak je fotograf zachytil coby jeden z účastníků během loňského roku.

DŽ portrét na webVíce slunce v předjarním měsíci a inspirativní čtení přeje všem čtenářům
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – K. Müller
Habemus ČCE! Na cestě k církvi 2/2 – A. Rozbořilová
Rozhovor s farářkou Sašou Jacobea: Z pouti se člověk vrátí jiný – D. Ženatá
Otázka na tělo: Co pro vás znamená „křesťanská výchova?“

MOJE CÍRKEV
Žít z radosti, která se nevyčerpá – Š. Grauová
Klubko jazyků při setkání křesťanův Basileji – R. Ridzoňová
Když Bible hoří tak, že chytí srdce – M. Medková
Farář z Glasgowa v Praze – DaZ
Rozhovor s Markusem Meckelem, ministrem, který sjednocoval Německo – J. Kašpar
Je milé, když si vás v cizím  prostředí někdo všimne – P. Queisnerová
Hýbat životními kótami je dobrodružství. Projekt VENITE – M. Richterová
Dobré zprávy na cestě k samofinancování – R. Mazur
Proč to říkat pomalu, když to jde říct rychle – P. Sláma
Farář a chartista Miloslav Vašina – J. Kirschner

DIAKONIE
Češi a cizinci u jednoho stolu – A. Šůra

SLOVO
Konfirmace – T. Pavelka
Otevřený dopis vojenských kaplanů ČCE synodu. A poznámka k němu
Únor na Islandu – A. Palán
Poslední slovo: Žijí svou víru teď, dnes, tady – S. Jacobea

RECENZE
Marek Vácha: Nevyžádané rady mládeži – L. Ridzoňová
Martin Bedřich: Po stopách baroka v Čechách – J. Kirschner

Rubriky: Aktuální číslo | Komentáře nejsou povoleny

Český bratr 1/2018. Téma: Sto let církve

Úvodník

Sté narozeniny řádně oslavíme

Přes vánoční svátky a Silvestra jsme se přehoupli do jubilejního roku 2018. Sté výročí založení oslaví náš stát i Českobratrská církev evangelická. Je i několik žijících pamětníků, jako například farář Jan Pokorný, který se narodil v prosinci 1918 a sté narozeniny oslaví spolu s církví.

Poslechněte si článek:

Slavit se bude v průběhu roku ve sborech na mnoha místech. Celocírkevní slavnost se chystá na prodloužený víkend 27.-30. září 2018 do Pardubic. Připraven bude program v kulturním domě a na pódiu na Pernštýnském náměstí, kde budou bohoslužby pod širým nebem, koncerty nebo divadlo. Na 16. prosince 2018 se plánuje slavnostní večer v Obecním domě v Praze, v místech, kde před sto lety zasedal generální sněm a kde došlo ke sloučení Evangelických církví a. v. a h. v. v Českobratrskou církev evangelickou.

Témata jednotlivých čísel se budou letos dotýkat právě sta let života církve. Budeme se zabývat zajímavostmi z historie, ale také tím, čím žije evangelická církev dnes, co děláme, co nás zajímá a trápí, kam směřujeme.

Od Nového roku má naše církev novou tvář navenek. Začalo platit nové logo. Také Český bratr k vám přichází v novém kabátku. Po dlouhém rozvažování však nadále zůstáváme u černobílého tisku a barevné obálky, jen typy písma se posunuly směrem k modernějším tvarům, snad i lépe čitelným.

Děkujeme vám za nahlášené změny v odběru časopisu. Máme radost z nových abonentů i dárkových předplatných, když někdo zaplatí časopis jako dárek někomu dalšímu. Lednové číslo k vám již přichází v aktuálním počtu kusů pro rok 2018 a během února budeme generovat a rozesílat faktury.

DŽ portrét na webDobrý start do jubilejního roku 2018 a inspirativní čtení přeje všem
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – J. Pechar
Historické preludium. Na cestě k církvi 1/2 – A. Rozbořilová
Jan Pokorný slaví s církví 100 let – D. Ženatá
Otázka na tělo: Čím vás Českobratrská církev evangelická oslovuje?

MOJE CÍRKEV
Učitelé Evangelické akademie v Bělči – H. Wernischová
Aby faráři byli kompetentní a jak k tomu přispívají Holanďané – L. Ridzoňová
Vyslání kaplanů a podpis ekumenické smlouvy – J. Plíšková
Kříž pokoje – L. Ridzoňová
Divoké husy. Štafeta štědrosti přímo od zakladatelů – E. Grollová, M. Boháčová
Rádi zpíváme a na zpěvu nám hodně záleží – L. Moravetz
Kde jsou vlastně teď ti uprchlíci? – H-P. Pickel
Zázrak v Malešicích – J. Kirschner
Krajané v Polsku. Zpívejte a hrajte Hospodinu – J. Stejskal

DIAKONIE
Co přinesla tradiční benefice našim klientům – A. Šůra

SLOVO
Rozhovor s Michalem Plzákem, odcházejícím ředitelem nakladatelství Kalich – J. Plíšková

RECENZE
Deník Anne Frankové jako komiks – D. Ženatá

Rubriky: Aktuální číslo | Komentáře nejsou povoleny