Archiv pro rubriku: Aktuální číslo

ČESKÝ BRATR 10/2021. TÉMA: SENIOŘI

(ČB 10/2021) Vzpomínám si na jednu komickou příhodu z doby, kdy jsem nastupovala do redakce. Při přijímacím pohovoru se synodní radou se mě některý z jejích členů optal, jakou vizi s časopisem mám. Celkem nevinný dotaz mne zaskočil, a tak jsem, pod tíží pocitu, že hovořím se slovutnou synodní radou, zablekotala to první, co mi přišlo na mysl. Vysoukala jsem ze sebe, že bych jej chtěla více přiblížit mladým, protože o Českém bratru často slýchám narážku, že je to časopis pro seniory. Mých rozpaků si všiml bratr Ženatý, synodní senior, a aby situaci odlehčil, s fingovaným pohoršením zvolal: „Co proti nám máte?!“

Pokračování textu

ČESKÝ BRATR 9/2021. TÉMA: STŘEDNÍ GENERACE

(ČB 9/2021) Poutníci říkají, že pěší pouť je modlitba nohama. Já jsem využila převod. Na svoji malou pouť jsem totiž vyrazila na kole. Mým cílem nebylo žádné slavné poutní místo ani exotická lokalita. Přesto ale místo výjimečné – domov. Proč se plácám na kole, když můžu být doma pohodlně vlakem za dvě hodiny? Inu, je to nejen ekologický způsob, sportovní výkon a spirituální zkušenost, ale taky možnost ohledávat sebe sama, umět být a být sám se sebou.

Vzdálenost mezi Prahou a rodnou vsí na Moravě je asi 210 km. Chtěla jsem ji zkusit urazit za dva dny, s jedním přespáním. To jsem si naplánovala do Chrudimi, která leží zhruba v půlce cesty.

Pokračování textu

ČESKÝ BRATR 7+8/2021. TÉMA: RODIČE, RODINA

(ČB 7+8/2021) Rodinou se zaklíná kdekdo, od pravicových extremistů po bigotní křesťany. Pojem rodina je štít, kterým lze hájit téměř jakoukoliv pozici. Rodina je přece nedotknutelná. Není mezi lidmi ničehož cennějšího.

Rodina je samozřejmě důležitá, to bych si nedovolila nikterak rozporovat. Je nedocenitelná a nenahraditelná. I proto nejspíš její podoba budí tolik vášní. Máme tendenci ji hníst do různých formiček. Pokračování textu

ČESKÝ BRATR 6/2021. TÉMA: HLEDÁNÍ PARTNERA, SVATBA

(ČB 6/2021) Bylo to den před letošním synodem. Slunečný podvečer, jdu z práce od tramvaje, ověšena všemožnou fotografickou technikou, kterou budu zítra potřebovat. Už mě to haraburdí táhnout nebaví, říkám si. Těším se myšlenkou, že pro dnešek padla, a už se vidím na kole, na němž si chci před tím celodenním synodním maratonem vyčistit hlavu.

Pokračování textu