Archiv rubriky: Aktuální číslo

Český bratr 5/2018. Téma: Děláme dobré věci

Úvodník

Kdo chce, dobré věci vidí

Dobrý strom se pozná po ovoci. Zdálky nepoznáte, zda je kvetoucí třešeň planá, nebo je to sladká a křupavá srdcovka. Ale když plody uzrají, je to jasné třeba i se zavázanýma očima. A církev se pozná podle činů. Slovo je důležité, je to základ a příprava na cestu do světa, ale okolní společnost bude ty zvláštní houfce, které si říkají věřící, stejně posuzovat podle toho, co dělají.

Poslechněte si článek:

S hrdostí můžeme nabídnout mnoho dobrých věcí. Diakonii s její péčí o lidi s postižením, o staré, nemocné, znevýhodněné, jedince na okraji společnosti… Sláva, že se tato potřebná organizace mohla po revoluci rozrůst do rozměrů, které již dávno převýšily velikostí svého zřizovatele, totiž církev. Služba společnosti je to ohromná. Dále církevní školy. Nabízejí vlídné prostředí, vedou a zachraňují problémové žáky a vzdělávají s výbornými výsledky. Tábory pro rodiny s handicapovanými dětmi s třicetiletou tradicí jsou rovněž více než dobrou vizitkou. Mnoho rodin, které církevní prostředí zpočátku neznaly, jezdí opakovaně a s vděčností. Dál můžeme zmínit ekologické aktivity, Fair Trade s Obchůdkem Jednoho světa, desítky svateb snoubenců, kteří za farářem přišli, aniž by byli z církve. O tom všem se v čísle, které jste právě otevřeli, dočtete.

Možná, že okolní svět vidí i jiné ovoce naší víry. Nesváry ve sborech nebo přísnost a neústupnost ve sporech. I to jsme my, evangelíci. Ale smysluplných, pozitivních a následováníhodných příkladů je určitě víc. Kdo dobré věci vidět chce, jistě je vidí.

k úvodníku zmenšInspirativní čtení přeje všem
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – O. Ruml
Muzeum Husova domu – A. Šmilauerová
Bez dobrovolných asistentů bychom nedokázali nic – D. Ženatá
Co je tak lákavé na čase stráveném s lidmi s nejrůznějším postižením? – M. Stolařová
Být součástí férového světa – A. Rozbořilová
Chceme se vzít – L. Ridzoňová
Ze svých škol můžeme mít radost – J. Plíšková
Otázka na tělo: Poslali byste své dítě do církevní školy?

MOJE CÍRKEV
Hájíme (si) lidská práva – J. Vondrová
Markétka v říši „Švábů“ – M. Petrášová
Každý ať přiloží ruku k dílu – D. Kenningová
Večeře Páně – D. Blecha
Novoborský husitsko-evangelický kostel – J. Kirschner
Reformace a církevní hudba – L. Moravetz
Slovo na rozloučenou s Alfredem Kocábem – J. S. Trojan
Vzpomínka na Pavlu Titěrovou – M. Ježdíková

DIAKONIE
Zahradník, kuchař, cukrář – A. Šůra

SLOVO
Poděkování čínských křesťanů
K sedmdesátému výročí založení Státu Izrael – P. Sláma
Ropa, uhlí, plyn – kamarádi ČCE? – Á. Tkadleček, D. Pfann
Vedení církve k investičnímu kodexu – E. Zadražilová, V. Zikmund
Úvahy pod kazatelským stromem – M. Hübner
Poslední slovo: Půlnoc v kostele – P. Hájíčková

RECENZE
M. Veselovský: Tomáš Holub. Biskup na snowboardu – J. Plíšková
L. Pecharová: Po stopách stoleté dámy – D. Ženatá

Rubriky: Aktuální číslo | Komentáře nejsou povoleny

Český (romský) bratr 4/2018. Téma: Církev pro Romy

Úvodník

Kdo je tady dylina?

Přichází k vám Český romský bratr. Původně jsme měli v plánu zaměřit se na větší počet menšin v české společnosti, ale nakonec se ukázalo, že vybrat si menšinu jednu a do té se pustit zevrubně, bude pro čtenáře přínosnější. Velkou pomocí s hledáním námětů i kontaktů na spoustu zajímavých Romů byli celocírkevní farář pro menšiny Mikuláš Vymětal a novojičínský farář Pavel Prejda.

Poslechněte si článek:

V historické části rubriky Téma jsme tentokrát poprosili o pohled zvenčí. Tématu se ujal kazatel Církve bratrské a bývalý předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý. Proč se k sjednocujícímu procesu při vzniku Českobratrské církve evangelické nepřidaly i další církve? Možná se nám zdají národnostní i evangelikální aspekty dnes dosti vzdálené, všechny protestantské církve ušly za těch sto let kus cesty, ale na začátku století byla realita jiná.

Dylina je romsky blázen a toto slovo patří mezi nadávky ne příliš silné. Možná, že by ten výraz patřil spíš nám, neromské většině. Začít můžeme dvacet let trvajícími tahanicemi kolem romského koncentračního tábora v Letech u Písku a pokračovat můžeme přes posílání romských dětí do speciálních škol, které jim zavřou cestu ke kvalitnímu vzdělání, až po problémy ve vyloučených lokalitách. Jednoduchý návod na soužití menšiny s většinou neexistuje. Ale jak píše českobratrský romský farář Ondřej Kováč: Smysl má otevřená, konkrétní a trpělivá pomoc, respektující romskou hrdost, jazyk a kulturu. Pak může vést přes hudbu, tanec a podporu ve vzdělávání až ke křehké víře a klidnému soužití.

DŽ portrét na webMilí čtenáři, s velikonoční nadějí vám přeji krásné jaro a inspirativní čtení.
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – J. Hála
Neekumenický postoj, či věrnost ideálům? – P. Černý
Církev mezi Romy – O. Kováč
Jak je to s Romy a proč se jim někdy říká cikáni – J. Horváthová
Romská hrdost – M. Vymětal
Otázka na tělo: Rom nebo cikán? Jak sami sebe vnímáte a proč?

MOJE CÍRKEV
Skrze hudbu, tanec a zpěv vede cesta k okolnímu světu – P. Prejda
Chovejme se tak, aby se za nás naše děti nemusely stydět – J. Vondrová
Práce ve sboru je jako krásný sen – M. Provazníková
Politický neklid v Evropě? – Sdružení Ackermann-Gemeinde
Konferencia o svetovej misii a evanjelizácii v Tanzánii – P. Bargár
Zdráv buď kříži, jediná naděje – J. Bartušek
Polévka, kniha a modlitba – L. Ridzoňová
Marta Tefrová oslavila devadesáté narozeniny – H. Capoušková
Osudy mosteckých kostelů – J. Kirschner
Naplněný a pestrý život Jiřího Ottera – P. Hlaváč
Dary shůry přetavoval ve službu druhým. Daniel Henych – L. Ridzoňová

DIAKONIE
Příběh jedné středoškolačky – A. Šůra

SLOVO
Paměť národa: každý má svůj příběh – J. Holcová
Pár vzpomínek na Listopad – A. Palán
Poslední slovo: Noc příliš veliká? – Š. Grauová

RECENZE
M. Jindra: Sáhnout si do ran tohoto světa – P. Hlaváč
Z. Bauman: Cizinci před branami – Š. Grauová
M. C. Putna: Česká katolická literatura 1945–1989 – A. Rozbořilová
T. Kutil, J. Paulus: Padá mi to z nebe – A. Rozbořilová

 

 

Rubriky: Aktuální číslo | Komentáře nejsou povoleny

Český bratr 3/2018. Téma: Kaplanská služba

Úvodník

Kaplan je tu pro všechny

Ekumena v životní praxi – o to se často snažíme, voláme po ní. Někde funguje na místní úrovni lépe, někde hůře. Tam, kde jde do tuhého, kde jde o život nebo o existenciální otázky k vině, trestu a odpuštění, tam jdou konfese stranou. Kaplan je tu pro všechny bez rozdílu – křesťany všech denominací a často pro vyznavače jiných náboženství nebo i ateisty. Tak to zažívají armádní kaplani, zejména ti, kteří byli v zahraniční misi, nebo vězeňští kaplani, kteří jsou konfrontováni s bídou tohoto světa. Tématem čísla je kaplanská služba a v jednotlivých příspěvcích se dočtete, jak svou službu konají kaplani vězeňští, školní, armádní i nemocniční.

Poslechněte si článek:

V historické části rubriky Téma se v tomto čísle dozvíte, jak církev přišla k Husovu domu v Praze v Jungmannově ulici, kde je církevní ústředí. Budova má bohatou minulost, v dalších dílech budeme psát o tom, jak se stalo, že se zde usídlila synodní rada, nakladatelství a knihkupectví Kalich, bohoslovecká fakulta, dočasně dokonce muzeum. Pokud vás osudy Husova domu zaujmou a nikdy jste v něm nebyli, vezměte děti z nedělní školy nebo partu konfirmandů a přijeďte na exkurzi. I dnešní podoba ústředí s kancelářemi jednotlivých úseků církevní práce je zajímavá – od archivu s muzejními exponáty přes trezor s řetězem synodního seniora až po středověké klenuté sklepy.

DŽ portrét na webKlidný postní čas a inspirativní čtení přeje všem čtenářům
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA:

TÉMA
Biblická úvaha – P. Grendel
Od myšlenky k činu aneb za Husův dům „můžou studenti“ – M. Fůrová
Vězeňská kaplanka: Víra, naděje a láska má v surovém prostředí své místo – V. Glancová
Školní kaplan: Zkouším, hledám, jsem zde – A. Wrana
Vojenský kaplan: Cítím sílu modlitby, respekt k nadpozemské moci – J. Kupka
Rozhovor s nemocničním kaplanem V. Hroudou – J. Plíšková
Otázka na tělo: Co  může kaplan nabídnout v sekulárním prostředí?

MOJE CÍRKEV
Jak se dělá sbor. Ohlédnutí za farářským kurzem – L. Klíma
Liturgie k večeři Páně podle Gerda Theissena
Neobvyklý skleněný kříž a dřevěný altán – K. Šimr
Sedmdesát let českobratrského sboru v Opavě – A. Plachý
Večeře Páně každou neděli – M. Lukášek
O večeři Páně – J. Esterle, M. Tonarová
Reformace a gregoriánský chorál – L. Moravetz
Ludvík Klobása slaví devadesátiny – K. Fon
Lubomír Balcar zemřel před padesáti lety – J. Balcar
Doktor Pavel Čejka – P. Čapek
Milena Tůmová byla Bohu milá – L. Ridzoňová
Marie Balabánová odešla z kruhu živých – Kaleb

DIAKONIE
Jak pomůže dar z postní sbírky v uprchlickém táboře v jordánském Zátarí – A. Šůra

SLOVO
Neber nejlepšího jelena – A. Palán
Poslední slovo: Zachránila mě sborová sestra – P. Hájíčková

RECENZE
Eva Melmuková: Evangelíci v rané toleranční době v Čechách a na Moravě – J. Mašek
Jiří Suchý: Klaun si povídá s Bohem – J. Plíšková

 

Rubriky: Aktuální číslo | Komentáře nejsou povoleny

Český bratr 2/2018. Téma: Mládí v církvi

Úvodník

Mladá stoletá církev

Je sto let hodně, nebo málo? Stoletá stařenka, zejména čilá, soběstačná a s bystrou myslí, je hodna důstojného obdivu. Na druhou stranu – co je sto let ve srovnání s dějinami lidstva, s existencí křesťanstva, s věčností?

Poslechněte si článek:

Tématem tohoto čísla je mládí, mladí lidé v církvi. Naděje budoucnosti. Čas dospívání je z pohledu celého života vlastně velice krátká životní etapa. Pár let mezi vrstevníky – při schůzkách křesťanské mládeže, společných výletech, brigádách, setkáních, sjezdech. Toto období je však důležité, snad nejdůležitější ze všech. Hledáme životního partnera, dokončujeme vzdělání a zařizujeme si život do budoucna. Kotrmelců nebo neúspěchů asi každý pár zažije, ale po jejich překonání jde životem dál zocelen a posílen. Kéž i naše evangelická církev jde dál dějinami jako mladá stařenka či stoletá mladá dáma s nadějným výhledem a posílena vším, čím za sto let prošla.

V historické části rubriky Téma se tentokrát dočtete o tom, co předcházelo generálnímu sněmu evangelických církví v roce 1918, v části věnované současnosti přinášíme rozhovor s mladou farářkou. Můžeme nahlédnout, jak mladí dnes uvažují, co je pro ně důležité, proč a kam cestují, jak ovládají cizí jazyky. Na titulní straně i uvnitř listu nás provázejí fotografie Benjamína Skály, dvorního fotografa snad celé církve. Jsou z akcí mládeže, jak je fotograf zachytil coby jeden z účastníků během loňského roku.

DŽ portrét na webVíce slunce v předjarním měsíci a inspirativní čtení přeje všem čtenářům
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – K. Müller
Habemus ČCE! Na cestě k církvi 2/2 – A. Rozbořilová
Rozhovor s farářkou Sašou Jacobea: Z pouti se člověk vrátí jiný – D. Ženatá
Otázka na tělo: Co pro vás znamená „křesťanská výchova?“

MOJE CÍRKEV
Žít z radosti, která se nevyčerpá – Š. Grauová
Klubko jazyků při setkání křesťanův Basileji – R. Ridzoňová
Když Bible hoří tak, že chytí srdce – M. Medková
Farář z Glasgowa v Praze – DaZ
Rozhovor s Markusem Meckelem, ministrem, který sjednocoval Německo – J. Kašpar
Je milé, když si vás v cizím  prostředí někdo všimne – P. Queisnerová
Hýbat životními kótami je dobrodružství. Projekt VENITE – M. Richterová
Dobré zprávy na cestě k samofinancování – R. Mazur
Proč to říkat pomalu, když to jde říct rychle – P. Sláma
Farář a chartista Miloslav Vašina – J. Kirschner

DIAKONIE
Češi a cizinci u jednoho stolu – A. Šůra

SLOVO
Konfirmace – T. Pavelka
Otevřený dopis vojenských kaplanů ČCE synodu. A poznámka k němu
Únor na Islandu – A. Palán
Poslední slovo: Žijí svou víru teď, dnes, tady – S. Jacobea

RECENZE
Marek Vácha: Nevyžádané rady mládeži – L. Ridzoňová
Martin Bedřich: Po stopách baroka v Čechách – J. Kirschner

Rubriky: Aktuální číslo | Komentáře nejsou povoleny