Archiv pro rubriku: Aktuální číslo

Český bratr 3/2019. Téma: Proč farní sbor?

Úvodník

Když nepřijdeš, chybíš ostatním

Evangelická církev vykazuje stále méně členů, některé sbory tvoří jen hlouček starších lidí. Jsou samozřejmě i sbory rostoucí, živé, se spoustou aktivních členů – o jejich životě a počinech často v Českém bratru píšeme. Do církve patří sbory takové i takové. Malé i velké, finančně slabé i silné, městské i vesnické, s aktivním farářem v čele, i administrované s minimálním provozem. To je církev.

Poslechněte si článek:

Pro toto číslo jsme zvolili téma „Proč farní sbor“. Mnozí říkají: Já jsem věřící, ale chodit do kostela nepotřebuju. Žiju podle Desatera, čtu si Bibli a to mi stačí. Sbor a faráře kontaktují, pouze když chtějí vypravit svatbu nebo vykonat pohřeb. Mám dojem, že ochota k osobnímu nasazení souvisí spíš než s vírou s pohodlností doby. Když se člověk přestěhuje nebo změní zaměstnání, v prvním čase vydá mnohem více energie na uhnízdění v nových podmínkách, než kdyby změnu nepodstoupil. Musí se seznámit s novými lidmi, zapamatovat si, jak se jmenují, zajímat se, zjišťovat co a jak, zařadit se. To je náročná práce a bez nasazení to nejde. Ale kostel? Vstávat na devátou, když si konečně můžu pospat? Seznamovat se s novými lidmi, když mi stačí ti, které už znám? K tomu obrovská nabídka všeho, co nabízí dnešek v kultuře, sportu, osobním rozvoji, cestování.

Myslím, že nám chybí trocha pokorné ukázněnosti a ochoty vydat potřebnou energii na správném místě. Nejen přijímat či konzumovat, ale také dávat. Stačí málo. Jak říkal jeden moudrý farář: Není to jen na tobě. Když nepřijdeš, chybíš těm, kteří přišli.

Inspirativní čtení přeje všem čtenářům

Daniela Ženatá

 

OBSAH ČÍSLA

 

 

Český bratr 2/2019. Téma: Rozdělení křesťané

Úvodník

Rozdělují církve křesťany?

Křesťanské houfy se rozdělují snad od prvních časů své existence. Velkým třeskem bylo rozštěpení na církev východní (pravoslavnou) a západní (katolickou), v časech reformace o pár století později se od katolické oddělily církve protestantské. Historie dlouhá, tradice pevné, ty „naše“ samozřejmě v historické paměti každého člena dané církve jako ty nejlepší a správné.

Poslechněte si článek:

Co my dnes, křesťané jednadvacátého století? Rozdělují nás teologická témata? Ekumenické hnutí, které se nesměle rozvíjelo ve dvacátém století a v jeho druhé polovině získalo na síle, dokazuje, že touha po nové jednotě tu je a daří se ji i naplňovat. Zdá se, že velkých teologických sporů ubylo, křest si dnes církve vzájemně uznávají. Co ale křesťany v současnosti rozděluje, a to napříč denominacemi, je pohled na společenská a zejména etická témata: na homosexualitu, ordinaci žen, eutanazii, islám, uprchlíky nebo financování církví.

Jiný názor by však neměl být důvod k vylučování z jakéhokoli společenství. Podle katolického autora jednoho z příspěvků v tomto čísle není skutečnou příčinou rozdělení věroučná různost, ale fanatismus, doktrinářství, chuť po moci, vlastní neuspořádanost života, negativismus jako program, závist, mizerná duchovní a kulturní hygiena a prachobyčejná hloupost. V tom případě můžeme každý začít u sebe a pracovat na nápravě z kteréhokoli konce. Pak se možná i trhliny mezi křesťany začnou zacelovat a časem dojdeme k jednotě, kterou bychom si přáli.
Inspirativní čtení přeje všem

 

Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

 

 

 

 

 

Český bratr 1/2019. Téma: Evangelík a společnost

Úvodník

Aktivisté, kverulanti a tichá většina

Celoroční cyklus témat pro rok 2019 se nazývá „Společnost a víra“. Rádi bychom se věnovali společenským aspektům, které jsou důležité pro věřící, potažmo pro křesťany a pro evangelíky zvláště. Můžete se těšit na témata jako autorita v církvi, bezkonfesijní a neinstitucionální křesťanství, křesťanská rodina, různost očekávání, k čemu farní sbor a další.

Poslechněte si článek:

První číslo nového ročníku je nadepsáno Evangelík a společnost. Možná by bylo výstižnější evangelík ve společnosti. Jsme totiž součást společnosti, není to „my“ a „oni“. A jak je napsáno v článku Chvála angažovanosti, brali evangelíci společenskou angažovanost vždycky jako formu křesťanské služby společnosti. V dřívějších dobách, během obou totalit, v časech sametové revoluce, jejíž 30. výročí si letos připomeneme, i v současnosti. Když kupříkladu zapátráte, kdo vymyslel Milion chvilek pro demokracii, nebo zavítáte na Klimakemp, zjistíte, že prsty v tom mají mladí evangelíci.

Jistě mezi evangelíky potkáme i osoby kritické, u nichž se však angažovanost někam vytratila a zůstalo jen to brblání. A pak tu máme početně největší skupinu, která fandí těm prvním a trpělivě toleruje ty druhé. Evangelíky, kteří žijí na určitém místě, přistupují poctivě a zodpovědně ke všemu, co dělají, snaží se v tom být dle svých sil dobří – v práci, v rodině i ve sboru – a jsou příkladem i oporou mnohých. Dokonce si troufám říct, že jsou fundamentem každé zdravé společnosti.

Milé čtenářky a milí čtenáři, přeju vám dobré vykročení do nového roku 2019 a inspirativní čtení v jednotlivých číslech nového ročníku Českého bratra.

Daniela Ženatá