Archiv pro rubriku: Moje církev

Kde je Slovo, tam je cesta

(ČB 11/2020) „Zavolal svých Dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc nad nečistými duchy. Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku; aby šli jen v sandálech a nebrali si dvoje šaty.“ (Mk 6,7–9)

V dnešní době získává Ježíšovo „jít jen v sandálech“ nový význam. Naše protestantská církev se stala velmi obtěžkanou. Po cestě jsme nabrali a nasbírali různé věci, které ovlivnily náš způsob následování Krista. Na této cestě jsme mnohokrát zakusili Boží dobrotu. Zároveň máme ovšem pocit, že je tato cesta čím dál těžší. Jako bychom byli uvězněni v zajetých pořádcích své vlastní církve. Jak můžeme udělat krok vpřed, vydat se víc nalehko, jako Ježíšovi učedníci?

Pokračování textu

Herlíkovice – nový výhled

Letos v půli září vzala synodní rada na vědomí koncepční studii dalšího rozvoje evangelického střediska Horský domov Herlíkovice. Dokument předtím prošel několika koly projednávání v rámci ÚCK a konzultací s ekonomickými odborníky i s Benjaminem a Olgou Klineckými coby současnými provozovateli střediska. Představuje rámec, ve kterém je možné řešit otázky jakýchkoli dalších investic do herlíkovického areálu podle pořadí naléhavosti s přiměřeným zřetelem k návratnosti vložených prostředků. Studie je tak zároveň podkladem pro jednání o podmínkách smlouvy s nájemci pro období příštích 5–10 let, kdy už si církev nemůže dovolit žádné ad hoc improvizace, sanované ze společných církevních peněz.

Pokračování textu

Nechat víru doma?

(ČB 11/2020) Koncem září navrhl americký prezident Donald Trump jako kandidátku do Nejvyššího soudu Amy Coney Barrett. Pokud její nominaci potvrdí senát, zastane místo v devítičlenném sboru soudců, kteří zvolením získávají doživotní mandát. Slyšení s kandidátkou v senátu začalo v půlce října. V souvislosti s nominací soudkyně kolují médii různé rozpravy. Rozebírá se vhodnost kandidátky zastávat tolik vážený úřad i souslednost volby s právě probíhajícím hlasováním do prezidentských voleb. Mimo tyto politické otázky, které přenechám odborníkům v příslušném oboru, dochází i k debatám o osobní víře nominované. V minulých letech, a i nyní během slyšení v senátu, byla kandidátka dotazována, zda víra ovlivňuje její práci a zda bude, či nebude její náboženský postoj ovlivňovat rozhodování ve sboru nejvyšších soudců. Barrett se v této věci opakovaně vyslovila – její osobní víra prý nemá na práci vliv. Vysvětluje to tak, že si drží své morální náboženské hledisko oddělené od úkolu aplikovat právo jako soudkyně. Jaké je tedy její morální náboženské stanovisko? A lze je opravdu od výkonu práce soudkyně oddělit?

Pokračování textu