Archiv pro rubriku: Moje církev

Převratný rok 1918 pohledem středoevropských církví

(ČB 1/2019) Mezinárodní konference o „osmičkovém roce“ se konala v pátek 14. prosince v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Zástupci evangelických církví ve střední Evropě se tu sešli, aby si připomněli dynamické změny, které v roce 1918 přepsaly nejen hranice států, ale měly za následek i změny v uspořádání a spolupráci církví.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Slavnostní shromáždění v Obecním domě uzavřelo oslavy výročí církve

(ČB 1/2019) Máme radost a jsme vděční za rok oslav, který jsme společně mohli prožít. Ve shromážděních, bohoslužbách, při promítání filmů a diskuzích v Knihovně Václava Havla, nad četnými publikacemi, při koncertech, v rozhovorech, modlitbách… Vše vyvrcholilo čtyřdenním festivalem v Pardubicích, kde se setkali zástupci sborů ze všech koutů republiky. Přetrvává vděčnost, že jsme se jako společenství mohli sejít u Kristova prostřeného stolu, slavit bohoslužby, diskutovat, potkávat se, radovat se.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Sborový dům v Havlíčkově Brodě

(ČB 1/2019) V neděli 11. 11. jsme v Havlíčkově Brodě s velkou vděčností znovu slavnostně otevřeli sborový dům, kde sídlí kazatelská stanice sboru v Horní Krupé. Dům jsme získali díky odvaze faráře Bohumila Dittricha, který jej v roce 1983 zakoupil jako soukromá osoba. Jiná cesta z politických důvodů nebyla možná. Tehdy sbor završil více jak šedesátileté svého sídla; členové sboru se předtím scházeli postupně na sedmi místech (od roku 1895).

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Zvláštní svatby ve Zlíně

(ČB 1/2019) Svateb v poslední době přibývá. Ale jen málo jich je v našem kostele. Zato ty dvě, které zde byly za poslední půlrok, byly svatby zvláštní. Čím?

Rostislav a Jaroslava, klienti zlínské Naděje, se chtěli vzít. Ale jeden z nich k tomu neměl právní způsobilost. Obrátila se s tím na mě paní Uršula, pracovnice z Naděje, která je má na starost. Shodli jsme se v tom, že chceme pro ty dva udělat, co je možné, aby mohli mít svatbu a slíbit si vzájemnou úctu, lásku a věrnost na celý život, i když právně uzavřít manželství nemohou. Začali jsme tomu říkat požehnání svazku muže a ženy. Staršovstvo to projednalo a schválilo a pak se i s Rosťou, Jarkou a paní Uršulou setkalo.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu