(ČB 9/2019) Ve druhé polovině června tohoto roku jsem se s požehnáním synodní rady a Právnické fakulty Univerzity Karlovy vypravil na studijní cestu do Skotska, abych se tam seznámil s novinkami v církevním právu Skotské církve (Church of Scotland). Nejenom ČCE, ale i naše sesterské církve v zahraničí se totiž v současnosti na svých synodech zabývají především strategickým plánováním. Co nového přináší radikální akční plán, který letos synod Skotské církve schválil?

Poslechněte si článek:

Snížení počtu seniorátů

Skotská církev bývá někdy nazývána „matka presbyterních církví“. Základem presbyterního zřízení podle skotského vzoru je Presbytery – seniorát nebo přesněji: seniorátní konvent. Není proto překvapující, že právě postavení seniorátu v církevním organismu je ve Skotsku předmětem rozsáhlých diskusí. Pokračování textu →

(ČB 9/2019) Máme v Nosislavi nový Husův dům a pořád něco vylepšujeme. Fasádu na kostele máme také novou a kdekdo vlastní digitální fotoaparát, aby si ji mohl vyfotit. Kostel nám dokonce památkově chrání; dříve by byl možná leckdo rád, kdyby spadl. Ulice před kostelem se jmenuje po evangelíku Masarykovi. Zmizeli církevní tajemníci se svými zákazy. Sborový list nikdo neschvaluje. Není cenzura. Chybí „očko“ počítající příchozí pro vrchnost. O sledování církve čteme zasvěcené články a pátráme v archivech. Můžeme mít přátele v cizině a můžou nás i navštívit. Jenomže přitom neznáme vlastní diasporu. V roce 1975 byla průměrná účast při bohoslužbách 151, při nešporách 33. Ve stejném roce jsme vybrali na všech sbírkách 115 tisíc. Čekali jsme, že se po revoluci do sboru vrátí houfy…

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 9/2019) Na Trojiční neděli jsme s Pavlem Pokorným, členem synodní rady a farářem sboru v Praze-Střešovicích, a s Petrem Grendelem, farářem z Hronova, navštívili polské reformované (dříve české) sbory v Husinci u Střelína a ve Stroužném u Chudoby.

Poslechněte si článek:

Agitace a rozčarování

Věděli jste, že s vojskem pruského krále Bedřicha II. přicházeli i kazatelé-agitátoři? Lákali tajné bratry evangelíky k odchodu z rekatolizovaných českých zemí. Ale zároveň tak získávali pro svého vládce řemeslníky a rolníky na nově získaná území. Jako kdyby nám dnes, v čase nedostatku pracovních sil, vláda platila za verbování souvěrců na Ukrajině nebo v Banátu. Pokračování textu →

(ČB 9/2019) Když si na webu najdete strukturu Ústřední církevní kanceláře, jednou z položek je také Úsek celocírkevních aktivit. Co si pod tím představit? Tento úsek má na starosti dost rozdílné záležitosti, které však mají společné to, že slouží celé církvi. Zahrnuje Evangelickou akademii, která sdružuje sedm škol zřizovaných ČCE, koordinuje práci kaplanů, faráře pro menšiny a studentského faráře – se samostatnou referentkou pro tyto aktivity Helenou Wernischovou jsme se setkali v ČB 5/2019. Do úseku patří dále oddělení mládeže, celocírkevní kantor (rozhovory přineseme v některém z dalších čísel) a oddělení výchovy a vzdělávání. To má samo o sobě velmi pestrou a rozsáhlou agendu, jak se můžete dozvědět z následujícího rozhovoru s vedoucí celého úseku a zároveň vedoucí oddělení výchovy a vzdělávání Evou Markovou.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →