Archiv pro rubriku: Recenze

Pavel Veselý: Čárlí, kluk z fary

(ČB 1/2020) Na téhle nové knížce mě upoutalo už jméno autora. S Pavlem Veselým jsem se potkal a snad můžu říct i spřátelil při cestě za krajany. Na útlou knížku s koláží něžné chlapecké tváře s výraznýma očima na obálce jsem se těšil a chvíle s ní strávené byly vskutku milé. Když jsem s klukem Čárlím putoval ve válkou zničené Opavě, kde byl jeho tatínek farářem, často jsem si uvědomil, že se bezděčně usmívám. Léta šedesátá zavanou Čárlího do Ostravy, kde pracuje v redakci místních novin a s přáteli „dělá divadlo“. Prožíval jsem s ním i jeho vyhazov v době normalizační; jak léta jdou, ocitá se Čárlí jako noční vrátný v Praze. Přitom pořád píše a věnuje se své lásce – fotografii, ke které doslova přičichl už v dětství a byl jí okouzlen. Na jaře 1990 se stává „píšícím fotografem“ na volné noze.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Alena Mornštajnová: Hana

(ČB 1/2020) Román, jehož děj vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost. Až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film.

První část vypráví tehdy devítiletá hrdinka příběhu Mira v roce 1954, kdy se její život rázem změní. Přes zákaz rodičů se se spolužáky cestou ze školy vozí na krách v řece a spadne do vody, což se prozradí, když přijde domů celá zmáčená. Za trest nedostane po nedělním obědě zákusek a jako jediná v rodině se nenakazí břišním tyfem. Po rodinné tragédii se dívka ocitá u cizích lidí a nakonec u podivínské tety Hany. S energií sobě vlastní a s výbavou přiměřenou svému věku začíná rozplétat rodinnou historii plnou utrpení

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Anna Woltz: Gyps. Když je vám dvanáct a rodiče se rozvedou

(ČB 1/2020) „V tátově bytě nebylo ještě vůbec nic vybaleno, jenom nová televize. To se hodí, protože ten krám dokázal přehlušit i můj mozek, když chtěl přemýšlet.“
„Není třeba se bát líbajících se rodičů. Rodiče začnou být nebezpeční, když se líbat přestanou.“

Dvanáctiletá Felicie, která chce, aby se jí říkalo Fitz, je poprvé v tatínkově bytě. Bude tady se sestrou Beatou bývat vždycky půl týdne. Má tady svou sem-tam tašku. To je taška plná věcí, které člověk každý týden tahá z jednoho bytu do druhého.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

J. Vondra: Blažkovský deník

(ČB 12/20198) Mnozí z vás jistě rádi vzpomínají na to, jak v mládí jezdili na Blažkov, ať už na dětské tábory, nebo na sborové pobyty. Možná tam však jezdili už vaši rodiče a dnes se tam těší vaše děti. Tábor na Blažkově nám slouží už víc než 60 let. Prožívali jsme tu biblické příběhy, snažili se k sobě chovat jako bratři a sestry, modlili jsme se a zpívali – a to v dobách nesvobody i svobody, v chatkách i ve stanech, v jídelně i v lese.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu