Archiv pro rubriku: Recenze

Cormac McCarthy: Vlak Sunset limited

Vlak SL(ČB 12/2013) Vlak Sunset limited je román v divadelní podobě. Autor Cormac McCarthy jej také původně jako divadelní hru napsal; od roku 2006 se hrála na Broadwayi. Celá kniha je pouze dialogem dvou postav, označených jako „Černý“ a „Bílý“. Zvláštní je McCarthyho přesné definování místa a času děje. Vše se odehrává v čase reálném, tady a teď. Pokračování textu

Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch

Gerta_brož.indd(ČB 12/2013) „Skupinka žen se pomalu blížila k prvním domům Perné. Šly unaveně, jen co noha nohu mine. Z prvních dvorků slyšely poštěkávat psy, kteří je už po větru cítili. Kdyby se Gerta dokázala ještě modlit, chodila by k Panence Marii na boží muku denně, aby si vyprosila svůj bývalý život, v klidu jejich bývalého bytu, kam by se otec už nevrátil. Žila by tam jen ona, sama s Barborou a věcmi, které mívala ráda. Sadu maminčiných květovaných hrníčků, dlouhé závěsy v jídelně… Chodila by denně prosit Panenku Marii, aby jí vrátila domov, jeho klid s tichým, pravidelným odbíjením kyvadlových hodin. Kdyby mohla, prostála by tu celé hodiny a modlila se. Ale nemůže. Bůh ani Panenka Maria jí nepomohli, když to nejvíc potřebovala. Nikdy už je nebude potřebovat víc než tehdy. Zavřela před nimi dveře.“ Pokračování textu

Jiří Štorek: Ohlédnutí

Český bratr 12/2013.

Když v červnu 2003 zemřel Jiří P. Štorek, přišla církev o jeden ze svých výrazných důležitých hlasů. Chodíval často proti proudu, netoužil se zavděčit, zrak upřený až na obzor naděje. Mnohé evangelíky přivedl k novému vnímání liturgického slavení, uvedl do našeho povědomí korejské bratry a sestry, kteří s námi obývají český prostor, stočil náš pohled k nesnadnému životu homosexuálních křesťanů, vtiskl českou podobu dobročinným Divokým husám, jako člen představenstva Diakonie ČCE promýšlel po svém vztah mezi sborovou a institucionální diakonií. Vedle toho byl jaksi samozřejmě postupně též farářem sborů v jihočeských Kaplicích, v Českém Brodě a v Praze-Kobylisích a všude tam toužil po proměně sboru v živé, činné společenství Božího lidu: kázal, byl strůjcem uvážlivých stavebních úprav budovy kobyliského sboru, pastýřem pacientů bohnické psychiatrické léčebny, člověkem vždy připraveným angažovat se v ekumenických rozhovorech a vztazích. Když o tom všem čteme v bezmála devadesátistránkovém sborníku, který u příležitosti desátého výročí Štorkovy smrti vydal pod titulem Ohlédnutí vlastním nákladem kobyliský farní sbor, těžko se ubráníme otázce, jak se to všechno do jednoho nikterak dlouhého života mohlo vejít.

Z okruhu kobyliského sboru však vzešla ještě jedna připomínka Štorkovy osobnosti: soubor kázání na texty První knihy Samuelovy, která Jiří Štorek pronesl od posledního prosince roku 2000 do počátku února 2002 a která jsou prvním svazkem řady nazvané Kazatel Jiří Štorek. Při jejím čtení si nemusíme nasazovat žádné pietní brýle ani se shovívavě pousmát nad příležitostnými řečmi nevratně vázanými k době minulé, kdy jsme všichni byli tak nějak mladší. Štorkovo slovo stále dělá, co slovo dělat má: oslovuje.

V pozadí tohoto slova se rýsuje muž, který nemá času nazbyt. Nepřekypuje trpělivostí se záhadnými výroky, na nichž si biblisté brousí svůj vtip, neprodlévá u historických souvislostí, ač se o ně umí v případě potřeby vhodně opřít. „V tomhle příběhu je mnoho velmi zajímavých věcí pro ty, kdo studují Písmo,“ říká v úvodu kázání na První Samuelovu třináct. Po pár větách ovšem příznačně dodá: „Ale pojďme k věci.“

Nepominutelný smysl pro humor a pro vtip je tu také. Někdy jej kazatel odhalí ve výstavbě biblického vyprávění („Saul, hledaje oslice svého otce, sám je nalezen“). Jindy kazatele biblický text právě svým vtipem inspiruje k něčemu novému, podstatnému. Jako když se o Saulovi, vyvzdorovaném izraelském králi, v Bibli praví: „Hle, skrývá se mezi zbrojí“ (1 Sam 10,22). Za tím je pro Štorka „božský humor, dobrý vtip, jaký Pán Bůh umí. Chtěli jste krále a máte ho mít. Ale musíte si jít vybrat mezi flintičkami a meči, mezi lopatami, rýči a hráběmi. Tam je váš král.“ Jenže Štorek spolu s Vladislavem Vančurou ví, že humor není smáti se, ale lépe věděti. Vtip proto není smyslem věci ani tu není proto, aby kazatel upozornil sám na sebe. V kázání nemůže jít o legraci, protože jde o život. Od vtipu proto vede cesta zpět, a  závěrečné věty téhož kázání tak načrtnou neotřelý obraz jediného pravého krále, který utkví v paměti: „Jenže Bůh jej vzkřísil z mrtvých a učinil jej králem pro všechny národy. Dobrý nástroj pomoci z té pravé Boží kůlny na nářadí – z Boží prozíravé lásky.“

O kázáních Jiřího Štorka by se dalo mluvit a psát dlouho. Někdy nad nimi člověka – po víc než deseti letech od jejich vzniku – až mrazí. Nepodobá se česká touha po prezidentu voleném přímou volbou tak trochu pošetilé touze Izraelců po vlastním králi? Nemůže se nakonec naše minulé dvacetiletí shrnout větou: „Uplynulo mnoho dní, celkem dvacet let“ (1 Sam 7,2)? Větou vyjadřující, že v těch dvaceti letech „není prostě o co zavadit“? Že „náboženský provoz běží, ale nikoho to zvlášť nebere“? „Jako by ani Pána Boha nezajímalo, co se to tu vlastně děje“?

Recenzent se naštěstí nemusí pouštět do hlubokých rozborů, protože vydavatelé obou zmíněných knížek mysleli i na to: v //Ohlédnutí// najdeme výborné zamyšlení nad Štorkovými kázáními z pera Pavla Filipiho a tentýž autor opatřil doslovem též soubor kázání na První Samuelovu. Sama se nemohu ubránit dojmu, že kdyby byl Jiří P. Štorek žil v jiné zemi, působil na výstavnějších sborech, mohl se dočkat věhlasu, jaký provází Nica ter Lindena, jehož úvahy o biblických textech vycházejí v četných překladech, mimo jiné i českých.

Vydavatelům – a především Janu Boučkovi, který pro edici Kazatel Jiří Štorek založil vlastní nakladatelství – patří velký dík, že nenechali Štorkova kázání mlčet na magnetofonových páscích, ale dali si práci s jejich přepisem a vydáním na profesionální úrovni, dokonce s ilustračním doprovodem členky kobyliského sboru Petry Fischerové. Nabízí se otázka: nestála by alespoň některá kázání za vydání na kompaktním disku? Třeba jako příloha Českého bratra 2014?

Na závěr ještě jedna užitečná informace. Obě knihy si lze objednat na adrese http://kazatel-jiri-storek.webnode.cz/. Protože se dá předpokládat, že další svazek řady bude moci vyjít teprve, až se prostředky vynaložené na první dvě knížky aspoň zčásti vrátí, objednávejme, kupujme a třeba i rozdávejme!
Kdyby měl Český bratr anketu o knihu roku, věděla bych, komu dát hlas. Slovo Jiřího Štorka se po desetileté Bílé sobotě vrátilo mezi nás.

Šárka Grauová

Ohlédnutí. Praha: Farní sbor ČCE v Praze 8-Kobylisích, 2013. 88 s.
ŠTOREK, Jiří: 1 Sam. Praha: Jan Bouček, 2013. 128 s.
ISBN: 978-80-905516-0-2

 

Tomáš Kotrlý: Pohřebnictví

Český bratr 11/2013.

Chci vypravovati něco rozmarného a počínám u hrobu…

Od přečtení knihy teologa Tomáše Kotrlého Pohřebnictví, právní zajištění piety a důstojnosti lidských pozůstatků a ostatků by potenciálního čtenáře, nepůsobícího profesně v tomto oboru, mohl odradit katalogizační záznam Národní knihovny ČR na rubu titulního listu, obsahující hesla „právní předpisy“, „příručky“. A to by byla škoda. Nedrží totiž v rukou jakousi nudnou příručku, protkanou jen směsicí paragrafů, ale mimořádně zdařilou publikaci, určenou nikoli pouze pracovníkům státní správy a subjektům působícím v této oblasti. Poprvé uceleně historicky popisuje problematiku pohřebnictví nejen z hlediska práva, ale i etiky. Autor v ní velice vhodně kloubí teoretické otázky s příklady z praxe s využitím české i zahraniční judikatury, nevyjímaje například specifický vztah státu a náboženství v sekularizovaném Švédsku, kde při pohřbech převažují rituály luterské církve.

Kniha je rozdělena do čtyř částí (Vymezení, Péče o lidské pozůstatky, Péče o lidské ostatky a Péče o pozůstalé), které jsou dále podrobně členěny. Kromě úvodní části, v níž čtenář podnikne krátký poutavý vhled do historie pohřbívání včetně římského práva, je každý ze zbylých tří oddílů ukončen autorovým shrnutím, vybízejícím zároveň k zamyšlení. Příjemným zpestřením je neobvyklé motto některých podkapitol – básně s hřbitovní tematikou převážně známých autorů (např. Bohuslav Reynek). Bezesporu zajímavostí je i zařazení Beduínské básně z 8. století před Kristem. Škoda jen, že čtenář nepozná, jde-li o pouhé úryvky, či celá básnická díla.

V druhé části autor čtenáře zřejmě překvapí informací o možnosti zajistit pohřeb svépomocí „de lege“ bez participace pohřební služby. A obdobně bude čtenář zřejmě udiven v prostoru Evropy ryze českým tabu nepohřbívat děti, které se narodily mrtvé a které, přestože mají právo na respektování piety, jsou u nás jako biologicko-patologický odpad likvidovány v nemocničních spalovnách. (Díky zde obsažené vyčerpávající právní analýze pohřbívání takových dětí vzniklo v ČR v druhé polovině roku 2013 občanské sdružení Tobit.). Přes stať o důstojnosti lidských ostatků nebo o veřejných a neveřejných pohřebištích dospěje čtenář k závěrečnému oddílu, který mu odkryje příjemné zjištění, že konečně někdo dokáže říci veřejně, že v pohřebnictví jde především o pozůstalé, nikoli o mrtvé.

Slabinou této výjimečné publikace je pak kromě místy nikoli bezchybně provedených korektur nakladatelem nevhodně zvolená velikost písma. Přesto byla kniha již v prvním pololetí u nakladatele rozebrána a má nepochybně ambice stát se vítaným pomocníkem nejen provozovatelům pohřebišť, kterými mohou být od roku 2012 i církve jako jejich vlastníci, ale i základem pro vzájemný dialog, úvahy a inspiraci psychologům, lékařům, sociálním pracovníkům a právníkům.

Pro ostatní, netoliko křesťanskou čtenářskou obec by se mohla kniha tohoto renomovaného autora stát pomyslným odrazovým můstkem k hlubšímu zájmu o poslední věci člověka, a to včetně čtenářů samotných.

Jana Vališová

KOTRLÝ,Tomáš. Pohřebnictví, právní zajištění piety a důstojnosti lidských pozůstatků a ostatků. Praha: Linde 2013. 312 s. ISBN 978-80-86131-95-5

ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D. (*1972) je nejen v akademickém prostředí uznávaný odborník v oblasti pohřebnictví, ale také první profesionální poradce pro pozůstalé, zakladatel občanského sdružení Tobit a autor řady odborných článků. Díky své dlouholeté badatelské a výzkumné práci je i tvůrce databáze krematorií a pohřebišť v ČR, zpřístupněné na internetových stránkách www.pohrebiste.cz. Vedle publikační činnosti se také účastní přednášek a odborných seminářů (např. v březnu letošního roku přednášel na ETF UK v Praze pro akademickou obec a veřejnost na téma Etické otázky pohřebnictví).