Archiv pro rubriku: Slovo

Nakupujte a objednávejte v Kalichu

(ČB 11/2019) Kalich – nakladatelství a knihkupectví oslaví přespříští rok už celé století své existence. Je tak vůbec nejstarší fungující české nakladatelství a zároveň nejstarší knihkupectví v Praze. Od té doby, kdy jsem se před půl rokem stal jeho novým ředitelem, si uvědomuji, jak tato tradice zavazuje. Tradice Kalicha je pevně svázána s Českobratrskou církví evangelickou, která je jediným majitelem společnosti. Věřím, že všem jejím členům budeme schopni přinášet kvalitní knihy a hrdost na to, že Kalich mají.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Poslední slovo: Patent na pravdu

(ČB 11/2019) Na patentovém úřadě: „Dobrý den, mám ve všem pravdu a chtěl bych si to dát patentovat. Mé jméno je Cimrman“. „Člověče, vy máte ale smůlu. Teď, teď tu byl! Nějakej Besserwisser“ (německý výraz pro člověka, který si myslí, že ví všechno líp). Divím se, že se od patentového úřadu nevine každý den alespoň kilometrová fronta těch, kdo by si chtěli tu svoji pravdu dát patentovat. A když ne pravdu, tak alespoň nevyžádané, ale na pravdivém základě postavené

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Poslední slovo: Nebeský instagram

(ČB 10/2019) Dnešní globalizovaný svět možná víc než co jiného charakterizují dvě klíčová slova: rychlost a sdílení. Všichni jsme se všemi propojeni a informace, které sdílíme, se šíří tak rychle, že nám často už ani nedochází, že je bylo třeba nějak přenést. Zásadní roli v tom všem samozřejmě sehrává internet, přesnějí řečeno tzv. sociální sítě. Všechny tyhle facebooky, twittery, instagramy a kdo ví co ještě mají za úkol právě to jediné: rychlé sdílení. Naše „online“ generace tomu říká sharing. Nešéruješ – nežiješ. Protože kdo nemá na instáči každý den novou fotku, nehází heštegy na všecky strany a nepostuje na zeď aspoň párkrát do týdne nějaký status, ve virtuálním světě nic neznamená, takže je „out“ mezi svými vrstevníky i v tom hmatatelném.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Vztahy a nevztahy na pokračování

(ČB 9/2019) Jako farář pro menšiny jsem byl vyzván k reakci na příspěvek bratra Jiřího Marka, kterým reagoval na „Otázku na tělo“ z Českého bratra 6/2019 (Téma: Vztahy a nevztahy). V odpovědích na otázku „Co pro vás znamená svatba?“ bratru Markovi vadilo, že se tři ze čtyř respondentů v odpovědi zastali možnosti pro svatbu osob stejného pohlaví. Nejprve jsem si důkladně přečetl celé toto číslo evangelického časopisu. Vzhledem k tématu čísla se v něm aktuálních témat a proměn rodiny i otázky sexuální (a citové) orientace dotýká více příspěvků:

Poslední slovo Pavly Hájíčkové „Jak pohřbít tradiční rodinu“ ukazuje, že tzv. tradiční rodina v 19. století za mnoho nestála – děti houfně umíraly a neměly žádná práva, stejně jako ženy. Na výchovu dětí udření rodiče neměli čas. Je otázka, komu by se dnes v takové tradiční rodině chtělo žít.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu