Archiv pro rubriku: Slovo

Cesta církve IX a X

(ČB 6/2019) Publikace Cesta církve IX završuje speciální řadu knižnice Studijní texty Českobratrské církve evangelické, které vycházejí již řadu let. Autoři textů naplnili zadání XXXI. synodu (2006) a evidovali život naší církve v období 1945–1989.

Aby se na pohnuté osudy nezapomnělo

Autoři měli připomínat zejména ty kazatele i laiky, jejichž životní běh byl poznamenán nespravedlivými praktikami socialistického režimu. Proto publikace nabízí medailonky faráře a člena Charty 77 J. Z. Dusa; agrotechnika, synodála, mluvčího Charty 77, člena VONS Jana Litomiského; faráře, signatáře Charty 77 Jana Šimsy a faráře Jana Kellera, signatáře Charty 77. Pokračování textu

Obohatí Novou Agendu ČCE ekumenický rozměr?

(ČB 6/2019) Na začátku dubna uspořádal spolek evangelické liturgické iniciativy Coena seminář o přípravě nové bohoslužebné agendy v ekumenických souvislostech. Setkání se konalo na faře v Semaníně (u České Třebové), v sousedství původně utrakvistického kostela. Kostel i fara jsou krásně opraveny, celý areál, o který se stará rodina Davida Smyčky, byl pro toto seminární setkání s prvky duchovní obnovy ideální.

Katolický kostel v Semaníně, kde se kdysi scházeli utrakvisté i členové Jednoty bratrské, tak na dva dny ožil pravidelnou modlitbou v duchu gregoriánských zpěvů žalmů Pokračování textu

Má duše pospíchá

(ČB 6/2019) Počítal jsem roky a zjistil, že mám méně života před sebou, než jsem dosud prožil.
Cítím se jako dítě, které vyhrálo krabici bonbónů: první sní s požitkem, ale jak jich ubývá a požitek se vytrácí.

Nemám čas na nekonečné konference, kde se diskutuje o statutech, pravidlech, postupech a vnitřních předpisech s vědomím, že se stejně ničeho nedosáhne. Už nemám čas snášet lidi, kteří bez ohledu na věk nikdy nedospěli. Už nemám čas bojovat s průměrností. Nechci být na schůzích, kde nafouklá ega šplhají vzhůru. Pokračování textu

Poslední slovo: Jak pohřbít tradiční rodinu

(ČB 6/2019) V Novém prostoru mě kdysi zaujal článek s názvem Stesk po „tradiční“ rodině. Autor měl v kontextu tehdy probíhajících diskusí o potratech v Polsku, homosexuálních manželstvích a feminismu potřebu připomenout, co termín tradiční rodina doopravdy znamená.

Šlo o rodinu, která takto fungovala ještě před 120 lety. Žena byla za svůj život i patnáctkrát těhotná. Některá těhotenství skončila potratem, pár dětí se narodilo mrtvých, některé se nedožily dospělosti Pokračování textu