Archiv pro rubriku: Slovo

Počítat a modlit se

(ČB 5/2020) Co mají společného počty s modlitbou? Zdá se, že téměř nic: při počítání si zřídka vzpomeneme na modlení a při modlení zase na počítání. Společné rysy však přesto nacházíme: obojí je jakési umění, obojí je naučitelné, k obojímu potřebujeme znalého učitele. V 90. žalmu čteme: „Nauč nás počítat naše dny“ a uprostřed Lukášova evangelia, na začátku 11. kapitoly: „Nauč nás modlit se.“ První z obou citátů je už modlitbou sám o sobě, uvedený žalm je tak dokonce přímo nadepsán. V druhém případě se jedná o prosbu určenou někomu, kdo se na pohled nijak neliší od ostatních, a přesto je oslovován jako Pán.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Poslední slovo: Zkoušky statečnosti v běhu času

(ČB 5/2020) Čas od času přicházejí doby, které tříbí a odhalují naše charaktery. K slovu přichází lidská statečnost a odolnost.

O takové době mi vyprávěli babička s dědečkem. Jak za války lidé ukazovali svou statečnost, když tajně ukrývali pronásledované. Jiní prokazovali odolnost vůči kolaboraci. Tatínek s maminou mi zase vyprávěli o přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Kolik odolnosti bylo potřeba, aby se nepodlehlo tlaku režimu, kolik statečnosti, aby člověk vydržel stát na správné straně. Sám mohu svým dětem vyprávět o roku 1989, o statečnosti vyjít na náměstí a vytáhnout z kapes klíče, o odolnosti nepodlehnout pozlátku raných devadesátých. A moje děti budou moci jednou vyprávět o době koronavirové, o statečnosti nasadit si roušku, o odolnosti vůči nouzovým opatřením. Čas od času přicházejí doby, které po člověku žádají, aby svou statečnost ukázal, zaujal pevný postoj, pečlivě posuzoval, co stojí za to…

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Pohled na budoucnost Staroměstského náměstí v Praze. Širší teologické souvislosti

(ČB 4/2020) Daniel Ženatý promluvil z pozice předsedy Ekumenické rady církví na semináři k budoucnosti Staroměstského náměstí, který pořádal Magistrát hlavního města Prahy 4. března 2020. Ve svém vystoupení zdůraznil, že ve sporu o obnovu mariánského sloupu církve proti sobě nestojí. Zde přinášíme znění jeho příspěvku:

Poslechněte si článek:

Vážený pane primátore, vážení přátelé, děkuji za pozvání.

Předesílám, že nejsem ani historik ani architekt ani politik, a doufám, že se vám nebudu plést do řemesla. Jsem teolog. Zastupuji Ekumenickou radu církví v České republice. Ta sdružuje 12 členských církví, vzniklých buď přímo z reformace, nebo odštěpením od církve římskokatolické.

Pro pořádek ocituji poslední platné usnesení valného shromáždění ERC z konce roku 2018, které se mariánského sloupu týká:

Vzhledem k blížícímu se výročí poprav 27 představitelů stavovského odboje na Staroměstském náměstí a v návaznosti na bohoslužbu smíření k 600. výročí smrti mistra Jan Husa navrhuje Valné shromáždění ERC, aby na místě bývalého mariánského sloupu na Staroměstském náměstí vznikl symbolický památník smíření. Pokračování textu

Krevní transfuze a její význam. Výzva k darování krve nejen pro čas krize

(ČB 4/2020) Krevní transfuze je převod lidské krve nebo krevních přípravků od jednoho člověka (dárce) do krevního oběhu druhého člověka (příjemce). Takto chápeme většinou transfuzí i dnes, ale nemusí to tak být vždy.

Poslechněte si článek:

Krevní převod se může uskutečnit i jinak – člověk daruje krev sám sobě. Tato tak zvaná autotransfuze se provádí např. před plánovaným operačním zákrokem, při kterém hrozí větší ztráta krve. Pacientovi se v časovém odstupu před výkonem odebere krev, uchová se v krevní bance a při operaci se mu podá. Odpadají tak rizika infekcí či imunologických komplikací.

K odběru krve pro normální transfuzi musí být stanoveny určité podmínky: Dárce musí být zdravá osoba starší 18 let. Před odběrem vyplní dotazník o svém zdravotním stavu a je mu odebrána krev na vyšetření krevního obrazu. Pak je vyšetřen lékařem a pokud i nyní je vše v pořádku, může se uskutečnit odběr. Pokračování textu