K čemu je dobrá vize? A jakou potřebuje ČCE?

(ČB 2/2020) V lednovém vydání Českého bratra jsem představil hlavní témata, která je nutno zvládnout při změně jakékoliv instituce. Jelikož naše církev před potřebou větších změn právě stojí, budeme se jednotlivým tématům věnovat podrobněji. S cílem, abychom společně porozuměli tomu, co každé téma znamená a jak bychom je mohli uchopit v podmínkách ČCE. Dnes začínáme s prvním z nich – s vizí.

Poslechněte si článek:

Vize je slovo, které může uvést věci do pohybu

Používat slovo vize, to je dnes módní: má jí kdejaká instituce – podniky, politické strany, neziskové organizace a občas i státní instituce. Co to ale je? A k čemu slouží? Pokračování textu

5 % a hlavu vzhůru! Pár otázek pro synodního seniora

Kolem Vánoc přišly do všech sborů materiály ke kampani nazvané 5 % a hlavu vzhůru. Doprovázel je dopis, který četli faráři a členové staršovstev a lidé po celé církvi dostali do rukou letáčky, kartičky s QR kódem, který vede na speciální webové stránky, a plakáty do vývěsky či na nástěnku. O zodpovězení několika otázek k této kampani jsme požádali synodního seniora Daniela Ženatého.

Poslechněte si článek:

Co bylo impulzem k této kampani?

Především třicáté výročí života ve svobodě. Když už jsme svobodní, tak pořádně, ne? A začněme od sebe. Je to přece výsada. Já se smím, aspoň částečně, zbavit soustavného svírání, které trvá těch 30 let, jak to bude s financemi v církvi dál. Svobodně, rád, vděčně dám pět procent příjmu svému sboru. Pokračování textu

Kladení rukou

(ČB 2/2020) V myšlenkách se vracím ke svému farářování v Glasgow v první půli devadesátých let minulého století. Vydávám se do malého krámku s novinami, časopisy a všelijakými drobnostmi za Georgem Frielem, který krámek vlastní a kde i sám prodává. Ve svém království je vždycky k zastižení. Do cesty však se mu staví nemohoucnost; čtyřicátník George totiž sotva chodí. A musel se smířit s tím, že omezování pohyblivosti nohou bude pokračovat. Sleduji, jak s doufáním vyhlíží, zdali mu vývoj zdravotnictví neotevře cestu ku pomoci. Důvěřivě mně o všem pověděl. Přijít za ním pro mě znamená nanovo prožívat tlak důvěry, s jakou George o sobě mluví, včetně naděje, které se nevzdává. Dodal:
„Je mi jasné, že asi brzy nebudu schopen své maličké království sám obstarávat.“ Co k tomu mohu já dodat?

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Studenti z brněnských škol Evangelické akademie jezdí za poznáním do Stuttgartu

(ČB 2/2020) Všechno to začalo už před lety setkáním Jany Kašparové (tehdejší zástupkyně ředitelky) s Dietmarem Böhmem z Evangelische Fachschule für Sozialpädagogik. Dietmar oslovil Magistrát města Brna jakožto partnerské město Stuttgartu s prosbou o kontakt na školu, která by měla zájem o spolupráci. Původně mu byla Brnem navržena necírkevní škola, ale jak už to někdy bývá, vše nabralo jiný směr. Nabídka se dostala k Janě, slovo dalo slovo a čas ukázal, že toto rozhodnutí bylo víc než dobré. A tak stuttgartští studenti přijíždějí už více než 15 let za poznáním k nám a naši studenti v rámci své odborné praxe na oplátku jezdí každý rok na týden do Stuttgartu.

Poslechněte si článek:

Víc než praxe

Do Stuttgartu z VOŠky jezdí druháci. Mají už za sebou jeden ročník, nakoukli už do problematiky sociální práce, a tak je pro ně inspirativní poznávat sociální práci v Německu. Poslední tři roky jezdí se studenty VOŠ i žáci ze Střední zdravotnické školy EA. Studijní pobyt má více rozměrů – nahlédnout do jiných forem praxe, získat jazykovou zkušenost a pak také spolu intenzivně šest dní pobýt. Pokračování textu