Evangelická nakladatelství

Český bratr 11/2012.

Kniha. Nová kniha je malý zázrak: voňavá, příjemná do ruky. Stará kniha vzbuzuje úctu: kolik lidí ji asi četlo, co všechno zažila ona a její čtenáři? Písmácká tradice, na kterou jsme my evangelíci právem hrdí, pomalu mizí, zato technické vymoženosti vykvétají – audioknihy, elektronické čtečky.

Co však předchází tomu, než si knihu prostě a jednoduše koupíme? V dnešní rubrice Téma představíme čtyři nakladatelství. Profesionálnímu Kalichu a soukromým nakladatelstvím Mlýn a EMAN jsme položili stejné otázky. Se čtvrtým nakladatelem Zdeňkem Susou vedl rozhovor nejen o knihách Jan Kirschner. Doufáme, že v předvánočním čase, kdy přemýšlíme nad vánočními dárky, vám milí čtenáři, přijde knižní téma vhod.
DaZ

Nakladatelství Mlýn. Populární literatura o Bibli a víře

Český bratr 11/2012.

 

Kdy a za jakých okolností nakladatelství vzniklo?
V roce 1993 s tím nápadem přišel jeden francouzský farář: řekl mně o knížkách z nakladatelství Moulin a seznámil s jeho zakladatelem Bernardem Gillièronem (autorem několika knih, například Bible nespadla z nebe). Ten nelibě nesl mezeru mezi odbornou literaturou, kterou málokdo čte, a povrchními agitačními brožurkami, které se v církvích občas rozdávají, a začal vydávat stručné a co možná čtivé knížky, které popularizují, co se píše v odborné literatuře o Bibli a o víře, a člověk se nemusí stydět je někomu dát do ruky. Ve Mlýně (což je překlad slova Moulin) tyhle knížky tvoří takzvanou malou řadu.

Komu patří?
Mlýn patří mně, vedu to jako živnost (která by mě neuživila) a jsem tudíž osoba samostatně výdělečně činná.

Má zaměstnance? Dobrovolné spolupracovníky?
Mlýn stálé zaměstnance nemá a nikdy neměl. Od začátku spolupracuju s Jiřím Mrázkem a Tomášem Hančilem, kteří se k lecčemu vyjadřují, a v úplných počátcích s Didierem Halterem – to je ten, co to vymyslel. A pak s překladateli a korektory atd., kteří sice dostávají honorář, ale v takové výši, že to hraničí s dobrovolnou spoluprací.

Jaké knihy vydáváte?
Ve zmíněné „malé řadě“ vycházejí knížky o Bibli a o základních tématech víry. Autory jsou buď čeští evangeličtí teologové nebo faráři a fakultní učitelé hlavně z frankofonního světa, tu a tam i odjinud. Další řadu tvoří odbornější věci, které slouží i jako učebnice (Teologie Nového zákona, Kompendium evangelické dogmatiky, výklady podobenství atd.). A pak vychází ještě „zelená“ řada, která se zaměřuje na užší témata (třeba pojetí milosti v různých tradicích), a řada studií ETF. A občas něco mimo řady, třeba Evangelický katechismus v 25 obrazech (což je dílo několika ženevských teologů z přelomu tisíciletí).

Jak vybíráte tituly?
Jsou knížky, které mě zaujmou nebo mně je někdo doporučí. Pak je důležité, jestli obsahově zapadají do kritérií, o kterých právě byla řeč, a jestli na jejich vydání jsou peníze. A občas někde něco slyším a rád bych, kdyby to existovalo i v tištěné podobě – to je případ knížky Pavla Hoška A bohové se vracejí nebo připravované knížky Jiřího Mrázka.

Kde knížky prodáváte, jak je distribuujete?
Knížky si lze objednat na mlyn.evangnet.cz nebo koupit třeba v Kalichu nebo v některé prodejně Karmelitánského nakladatelství. Nebo v některých sborech, které si je berou „do komise“ (tj. objednají si je a časem zaplatí jen to, co prodaly).

Máte výdělek, zisk? Jak s ním nakládáte? Máte sponzory?
Co knížky vydělají, jde zase zpět na přípravu a výrobu dalších. Honoráře platím malé, mzdy žádné. Pár publikací vyšlo za podpory kupříkladu Grantové agentury UK nebo Nadačního fondu Věry Třebické-Řivnáčové, to pak mohou být knížky levnější.

Máte vzkaz pro čtenáře Českého bratra?
Že bych rád vydával, co je zajímá. A aby z tohoto rozhovoru něco měli, tak ještě něco: že do konce roku dostanou slevu 10 % na všechno, co si u mě objednají.

odpovídal Jan Keřkovský, farář v Jihlavě a majitel Mlýna

 

 

Nakladatelství Eman. Od samizdatu k elektronickým knihám

Český bratr 11/2012.

Kdy a za jakých okolností nakladatelství vzniklo?
Sešli jsme se krátce po nástupu na první faru se Štěpánem Hájkem v Horních Dubenkách, kde tehdy působil, a napadla nás myšlenka produkovat evangelický samizdat. A protože jsme záhy přišli i na název EMAN (podrobnosti viz Protestant 1/1992) a posléze i na to, co by se pod těmi písmeny mohlo skrývat (Evangelické alternativní manufakturní nakladatelství), bylo Eman na světě. Šlo nám tehdy o to, dostat zejména mezi kolegy i teologicky interesované laiky nezávislou produkci. A taky, vzhledem k tomu, že ledy tály, mít edičně nachystány tituly k co nejrychlejšímu vydání. Jak známo, ty ledy pak tály takovým fofrem, že nás doba předběhla, nicméně jsem vlastně celá devadesátá léta žil jako nakladatel do značné míry z toho, co se v kterých evangelických šuplících nashromáždilo.

Komu patří?
Před převratem i nedlouho po něm, kdy jsem nakladatelství legalizoval, jen a jen mně. Provozuji ho na živnostenský list jako „vedlejší činnost“. Mám s ním tedy už víc než dvacetiletou podnikatelskou zkušenost.

Má zaměstnance? Dobrovolné spolupracovníky?
Zaměstnance bych při svém obratu neuživil, spíš se za ta léta vytvořil okruh spolupracovníků, ať už honorovaných či nehonorovaných (např. redakce Protestanta). A svůj díl práce odváděla i rodina. Každopádně se i dnes zhodnocují někdejší zkušenosti ze samizdatu.

Jaké žánry vydáváte?
Těžiště tvoří tituly, které vycházejí z okruhu protestantské teologie, ale snaží se v něčem ten kruh překročit – směrem ke kultuře, problematice lidských práv a uspořádání společnosti. V poslední době vydáváme i beletrii a poezii.
Vedle základní ediční řady postupně vykrystalizovalo několik dalších: Homiletica, kde vycházejí postily současných kazatelů, Bibliotheca bohemica batavica s překlady nizozemských autorů (asi nejznámější jsou „biblická vyprávění“ Nico ter Lindena), svou edici mají i osobní memoáry a sborové kroniky, sborníky z farářských kurzů, Spisy Boženy Komárkové, edice poezie Otisky. CD jsme vydali jako přílohu s filmem ke knize Aleška Březiny Řetěz bláznů. A od jara nabízíme přes distribuci Kosmas i knihy elektronické.

Jak vybíráte tituly?
Mám několik zdejších i zahraničních přátel, s nimiž konzultuji zejména vydání neznámých autorů. O některých se rozhoduji prostě tak, že by se mi (a snad nejen mně) mohly hodit k mé kazatelské, resp. církevní práci. Ledacos ovšem běží samospádem, například plánujeme postupně celou biblickou řadu Nico ter Lindena. Poté, co jsme vydali Českobratrské Prosečsko, se hlásí lidé s dalšími sborovými a lokálními kronikami či paměťmi. Jsem vděčný, že si mne našly dcery spisovatelky Marie Stryjové a já už jí mohl vydat dvě „volyňské“ knížky, je to skvělá spisovatelka. Na básně mám přísného redaktora, který mne tak brání před závalem poetické produkce.

Kde knížky prodáváte, jak je distribuujete?
V Českém bratru začnu nabídkou nakoupit knížku přímo u nás – nejlépe přes internetový obchod http://eman.evangnet.cz nebo mailem, telefonicky či poštou. Zásilky vyřizuji minimálně jednou týdně i častěji. Jednou až dvakrát ročně posíláme nabídkové letáky. Kompletní emanskou nabídku má knihkupectví Kalich, většinu aktuálních titulů lze objednat přes distribuci Kosmas (www.kosmas.cz), která naše knížky rozváží po Čechách i Moravě, takže je možno se k nim dostat prakticky přes každé knihkupectví s nekomerční literaturou.

Máte výdělek, zisk? Jak s ním nakládáte? Máte sponzory?
Úspěšnější tituly sponzorují ty méně prodejné, veškeré tržby investuji zpátky do vydávání dalších knih, podobné je to i s předplatným za časopis Protestant. Sponzory máme; překlady z nizozemštiny podporuje Nadace pro budování sborů ve východní Evropě (SKGO), někdy podpoří vydání titulu přátelé autora, na konkrétní tituly přispívá i Nadační fond Věry Třebické Řivnáčové. A některé knihy děláme např. pro sbory „na klíč“, s tím, že si odeberou většinu nákladu za režijní cenu.

Máte vzkaz pro čtenáře Českého bratra?
Teď na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě jsem si znova uvědomil, že evangelická produkce v ostatní konkurenci dobře vypadá a na knižním trhu dobře obstojí. A i když se leckterých emanských titulů už delší čas prodá víc v běžných prodejních sítích než přímo v církvi, přece bych rád, aby pokračovalo „evangelické čtenářství“. Nečtete jen proto, aby mi knihy neležely ve skladu, ale hlavně kvůli sobě!  A za úroveň či smysluplnost titulů, jež vydávám, pořád ještě ručím.

odpovídal Tomáš Trusina, farář v Benešově a majitel EMANa