Archiv pro rubriku: Recenze

Recenze: Rozhovory nad čajem a sušenkami

Farář Lukáš se s Michaelou setká v malém křesťanském knihkupectví, které sám provozuje. Zní to poněkud nepravděpodobně, ale šestnáctiletá dívka bez okolků vytáhne rovnou teologickou otázku, zda se může stát, že přijde o svoji spásu, o svůj věčný život. Nad čajem a sušenkami se rozvine hovor nejen o víře, teologii, současné církvi a její srozumitelnosti pro okolní svět. Za rozhovorem nejde večer zavřít dveře. Lukáš dál sedí u stolku v knihkupectví a přemýšlí.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu

Recenze: Příběhy výjimečných žen od nejstarších dob až po současnost

Zač a jak musely ženy kdy bojovat, aby ty dnešní mohly žít podle svých představ? Studovat, řídit auto, působit v politice, mít svůj bankovní účet… To vše dnes považujeme za samozřejmé, avšak ještě před sto padesáti lety si o takových věcech mohly ženy nechat leda tak zdát. Že se ze snu stala skutečnost, za to vděčíme zástupu hrdinek, které nám prošlapaly cestu. Mnohdy trnitou a tragickou. Asi nás napadnou Milada Horáková nebo Marie Terezie, ale co Marie Schmolková nebo Bertha von Sutner?

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu

Recenze: Najít společný příběh

(ČB 2/2021) Izraelsko-palestinský konflikt patří v dnešním světě k těm nejdéle trvajícím, nejbolestivějším a také nejsložitějším. Kniha americko-izraelského novináře a spisovatele Josi Kleina Haleviho ovšem od čtenáře žádné hluboké znalosti této problematiky nevyžaduje, spíše ho do ní poutavým způsobem uvádí. Především je ale fascinujícím dokladem upřímného a přímo vášnivého úsilí přispět alespoň malým dílem ke zboření zdi, která mezi oběma blízkovýchodními národy vyrostla nejen v betonové podobě, ale hlavně v srdcích lidí, žijících vedle sebe, ale ne spolu.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu

Tajemno pod prkny

(ČB 10/2020) Stěhovat se z Prahy do nějakých Křečkovic? No to mě podržte! Kdo tohle kdy slyšel? Pro čtrnáctiletou Hanku, která nám příběh vypráví, se to zdá být nejdřív skoro nestravitelné. Z velkoměsta do nějaké přiblblé vesnice? A co škola?! I když spolužačky bývají pitomé, špitají si spolu, a když je Hanka míjí, „hlasitě ztichnou“(!), to se ale dá přežít. Pořád lepší než se stát žákem školy někde v buranově!

Pokračování textu