Otázka na tělo: Co vám dala (vzala) nedělní škola?

(ČB 3/2021) Nedělní škola a dětské biblické hodiny – tam se rodila moje víra, tam mě zaujala Bible a historie, už tam se děla (i když ještě nevědomky) příprava k rozhodnutí stát se farářem, již tam vidím i zárodky své občanské odpovědnosti. S nedělkou jsem hrál vánoční divadla, která pak vedla k deseti letům chození do dramaťáku Mileny Klinecké. A tábory strašnické nedělky, ty hrály naprosto zásadní roli ve formování mé osobnosti, rád jsem se přidal do jejich organizace a stále je vedu. Miloval jsem příběhy a biblický svět mě fascinoval, měl jsem rád dětské kolektivy a ten kostelní mě nadchl. V nedělce začalo rozpoznání, že církev není „to, co je v kostele“, ale že církev jsme „my, kteří tím kostelem spolu žijeme“.

Benjamin Roll, předseda spolku Milion chvilek, student ETF UK

Pokračování textu

Čtyřicet tisíc lidí

(ČB 3/2021) Někde jsem četl, že člověk za svůj život pozná (ať už letmo, nebo důvěrně) asi 40 000 jiných lidí. Už nevím, jak k tomu číslu vědci a badatelé došli a ani si nejsem jist, jestli to těch 40 000 opravdu bylo. Určitě to ale bylo číslo dost vysoké (nejdřív zkusme spočítat, kolik lidí potkáme za jeden den a pak to číslo vynásobme naším věkem krát 365 za každý den v jednom roce…). V matematice sice příliš nevynikám, ale cifra v řádu desítek tisíc mě zaujala. Je to přece jen dost velký počet lidí, kteří do našeho života více nebo méně vstoupili a zanechali nějakou stopu. Ať byla ta stopa sebemenší, nějakým způsobem nás poznamenala, ovlivnila nás nebo změnila. Bez ostatních kolem nás bychom určitě nebyli takoví, jací jsme.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu