Jan Litomiský se stal laureátem Ceny Paměti národa za rok 2023

„Ve svém životě považuje za nejdůležitější vztah k Bohu,“ shrnuje organizace Post Bellum, organizátor Cen Paměti národa, přístup a životní orientaci Jana Litomiského. A zároveň dodává: O Janu Litomiském jeho přátelé mluví jako o výjimečném člověku: vzdělaném, veselém a laskavém, pohostinném. Jako o hluboce věřícím evangelíkovi s buldočí povahou. Nezlomili ho vyšetřovatelé StB ani bachaři na Borech.

Jan Litomiský vyrůstal v evangelickém prostředí. Jeho pestrý příběh je propleten nejen s životem v evangelických farních sborech na Vysočině i v Praze a na dalších místech Česka. Pohyboval se často mezi evangelickými i katolickými duchovními, a také v prostředí na ně navázaného českého disentu. Jeho dům na Vysočině se stal místem otevřeným k setkávání, zvoucím ke svobodě myšlenek a názorů, nabízejícím bezpečí a porozumění – zejména pro odpůrce tehdejšího režimu, intelektuály, hudebníky a lidi z undergroundu. 

„Stále se mi vybavuje Ježíšovo slovo: ,Kdo si chce zachránit svůj život, ten ho ztratí.’ Nemáme brát život jako kořist, ale jako dar. A v určitých situacích musíme mít odvahu se toho daru vzdávat. Zejména tehdy, když je nutné postavit se na odpor zlu,“ shrnuje pro Paměť národa svůj postoj J. Litomiský.

V podobném duchu smýšlí o svém podpisu Charty 77, jejímž se stal později mluvčím. Neuvažoval, jaké to bude mít následky. Chápal prostě jako svou povinnost se v dané situaci přidat.

Jan Litomiský, ruchadlo boží

Ivan Martin „Magor“ Jirous o něm napsal báseň nazvanou Ruchadlo boží. Milan „Mejla“ Hlavsa ze skupiny The Plastic People of the Universe mu dal přezdívku Luther, která se v undergroundu dobře ujala. Sám Jan Litomiský, ač vzděláním a povoláním agronom, přeložil Lutherův spis O světské vrchnosti – i to pomáhalo formovat jeho přemýšlení o vztahu člověka jako občana a křesťana vůči státní moci.

„V očích svých sousedů se stal podivínským ‚exotem‘, žil pod trvalým dohledem Státní bezpečnosti. Vchod jeho domu kontrolovala kamera, čelil opakovaným domovním prohlídkám. V únoru 1981 se Jan Litomiský ocitl ve vazbě. Obvinili ho z podvracení republiky a soud jej poslal na tři roky do vězení. Trest si odpykával v Plzni na Borech, kde jako spoluvězně potkával Václava Havla, Jiřího Dienstbiera či katolického kněze Františka Líznu. Po propuštění ho čekaly dva roky ochranného dohledu, během nichž nesměl opouštět svou vesnici. Ani to ho neodradilo od opoziční činnosti, v roce 1987 se stal mluvčím Charty 77,“ stojí v jeho medailonku mezi laureáty na webu Cen Paměti národa. 

Po pádu komunistického režimu se osobně zapojil do regionální i celostátní politiky. Úspěšně kandidoval například za Občanské fórum, později se stal vládním zmocněncem pro lidská práva.

„Několik posledních dní zpracovávám do říjnových Příběhů 20. století úžasné čtyř a půl hodinové vyprávění osmdesátiletého Honzy Litomiského, signatáře a mluvčího Charty 77, bývalého politického vězně, po sametové revoluci poslance a zmocněnce pro lidská práva. Běhám po různých koutech naší země s diktafonem a ptám se lidí, co ho z těch dob znali. Natočil jsem tátu, Jana Medka, Terezii Jakšovou Medkovou, Martina Palouše… Ale měl bych vyzpovídat všechny z disentu, undergroundu, evangelických a katolických kruhů… znají a milují ho snad úplně všichni,“ napsal o setkání s Janem Litomiským novinář ředitel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Jan Litomiský je od roku 2002 držitelem medaile Za zásluhy. Cenu Paměti národa převzal v den státního svátku 17. listopadu 2023 v Národním divadle v přímém přenosu České televize spolu s Evou Karvašovou, Marií Klangovou, Vasylem Vyrozubem a Máriou Šidovou.

Jiří Hofman