Trojiční přemyšlování pro teology začátečníky

 Tak až se sejdeme v Božím království a budeme hledět Bohu tváří v tvář, uvidíme, jak moc to naše pochopení odpovídá pravdě. Budiž nám povzbuzením Jan Kalvín, který třeba o tvrzení, že „Ježíš byl stvořen přede všemi věky“ řekl, že to je sice pravda, ale pro lidi zbytečná. Tento přístup mně samotnému připadá nad jiné moudrý i v mnoha dalších teologických odpovědích.

Se slovem „Trojice“ vyrukoval nějaký Tertulián (+220). Budiž nám útěchou, že z pohledu současného pravověří i on byl bludař. Mám pocit, že bludařen v této otázce bude každý, ať řekne cokoliv mimo recitaci toho, co najdete v novém Evangelickém zpěvníku pod číslem 347. Doporučuji naučit se nazpaměť – když to řeknete takto, neuděláte chybu, a navíc to využijete na každé katolické mši.

Tertulián ale pochopil, že s Bohem, Ježíšem a Duchem svatým je to nějak složitější, než že to je prostě jeden Bůh. Jediným protitrojičním teologem, kterého stojí za to znát, byl jakýsi Arius (+336). Bohem je pro něj jen Otec. Ježíš byl zplozen (takže má počátek), Ducha stvořil Syn. Tím pádem je jeden Bůh, který všechno řídí skrze zplozené a o něco níž stvořené. Jednoduché, logické – císaři se to líbilo, a ještě po staletí se to líbilo germánským kmenům. Jako v nebi, tak i na zemi. Byla to pro ně hezká analogie pro „z Boží vůle krále“. Je jeden král, ten má svoje děti a svoje sluhy. Takový král si taky dělá, co chce a nikdo se proti němu nesmí bouřit. 

Zní to moc hezky, je to jednoduché, logické a pochopitelné – ale je to blbost. Aspoň tak to postavil třeba svatý Mikuláš. Císař z toho nebyl na větvi, ale nechal svolat koncil do svého letního sídla, ať se tedy učenci dohodnou. Jsme v roce 325 v Niceji a jednou ze slavných událostí je svatý Mikuláš fackující Aria, což předznamenalo vítězství obránců učení o Trojici. Bůh zplodil Syna před všemi věky, tedy mimo čas. Potud jsou si naroveň. O půl století později měl jiný císař obdobný problém s Duchem svatým, ale i zde byla Duchu svatému přiznána plnost božství. Výsledek suma sumárum: nový Evangelický zpěvník 347. Ne všechno z toho je k něčemu užitečné, ale je to pravověrné.

Na rozdíl od „stvoření přede všemi věky“ ale trojiční učení považuji za zcela praktické minimálně ve dvou věcech: Ukazuje mi šíři Božího díla pro mne – stvořil tento svět, daroval mi vykoupení, pomáhá mi k posvěcenému životu.Podle situace se modlím k Otci, Synu či Duchu svatému a pocitově v tom mám rozdíl.

Jaroslav Pechar
foto: pexels.com