ČESKÝ BRATR 7+8/2020. TÉMA: RADOST

Úvodník

Nová tvář

 

Milé sestry, milí bratři, vážení čtenáři,

pokud čtete Českého bratra pečlivě, jistě jste si všimli, že na portrétní fotografii pod textem úvodníku se změnila tvář. Po dlouhých deseti letech totiž odchází z redakce dosavadní šéfredaktorka Daniela Ženatá. Vítat vás tak bude od nynějška tvář moje. Se změnou v šéfredaktorském křesle se nevyhnutelně změní i tvář časopisu, doufám ale, že to bude obměna jemná a příjemná.

Mojí předchůdkyni se za roky jejího působení podařilo vybudovat z časopisu prosperující a inspirativní periodikum, které oslovuje čtenáře i daleko za hranicemi naší církve a republiky. Pro Českého bratra udělala mnoho dobrého, mezi vším lze připomenout např. novou grafickou úpravu či množství různých příloh (např. CD), které v Českém bratru v průběhu let vyšly. Za vše, co pro časopis a církev vykonala, jí patří slova hluboké vděčnosti.

Nabídku vést Českého bratra jsem přijala s potěšením, ale také s bázní a pokorou. Navázat na úspěšné vedení časopisu se stoletou tradicí je nelehký úkol, zároveň ale výzva, které se plně ujímám. Věřím, že s Boží pomocí se mi podaří pokračovat tak, aby časopis svého čtenáře stále bavil, inspiroval i povzbuzoval. Služba v redakci i pro církev je mi milá a doufám, že bude přinášet radost také vám. Těším se na rozmanitou práci a prosím čtenáře, aby ke mně byl zejména v počátcích laskav.

Tématem letního dvojčísla je Radost, a tak pevně doufám, že se do něj s radostí začtete.

Příjemné čtení a požehnané léto přeje

Adéla Rozbořilová

 

 

 

 

OBSAH ČÍSLA

TÉMA

MOJE CÍRKEV

DIAKONIE

RECENZE

SLOVO

Biblická úvaha: Radujme se… až jednou…?

(ČB 7+8/2020) …vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. (Jan 16,22–24)

„Radujme se vždy společně…“ Oči skloněné k zemi, tváře zasmušilé. Koho zarazí ten paradox? Pěje kroužek vyčkávajících na dílek chleba a nesmělý hlt vína. Koho napadne, že Ježíš neříkal „srkejte z něho všichni“? V dětství mně z pohledu na to běhal mráz po zádech. Dnes o tom mohu více přemítat. Ale co proti tomu namítat? Výraz dávnoleté mentality, která je vnitřně přesvědčena, že právě takto se má slavit svatá večeře Páně. Slavit? Bujaré veselí bych od takového slavení nečekal, ale variaci na pohřební slavnost také ne. Ježíš byl přece nejen ukřižován – na tom jako by slavení ulpělo, nýbrž byl i vzkříšen. Tak tedy radost patří až do stavu vzkříšení? S Ježíšem ale už za jeho pozemského působení můžeme spojovat radost; jeho vlastní i tu, kterou způsoboval. A také smysl pro humor, který křesťané podceňují, ale o ten tady nejde.

Pokračování textu

Rozhovor s farářem Hynkem Tkadlečkem

(ČB 7+8/2020) Evangelický farář Hynek Tkadleček, aktuálně působící v Horních Dubenkách, je velmi činorodá osobnost. Vedle svého duchovního působení stíhá ještě pořádat další bohulibé aktivity mimo kostel. Radost tak rozdává i lidem, jejichž život často příliš veselý není. K nejznámějším akcím, které připravuje, patří letní divadelní festival Parrésia, jehož tradice má již čtvrt století. Hynka Tkadlečka jsme se ptali na to, jaké to je radost šířit, i jak se ta radost propisuje do jeho vlastního života.

Pokračování textu

A fakultu studuj rád

(ČB 7+8/2020) Proč zvykli jsme si snadno žít
A málo studovat
Oč v budoucnosti má nám jít
Jak exegetovat?

Proto přemýšlej
Proto víru měj
A fakultu studuj rád
Zkus jednou vážně studium brát
Studentem se stát

Takto jsme si známou píseň („Přemýšlej, děkuj a služ“; Svítá 273) před několika lety s pár studenty Evangelické teologické fakulty z legrace přetextovali. Prvotním záměrem bylo nabídnout účastníkům každoročního fakultního vánočního večírku lehké a vtipné hudební číslo. Domnívám se, že nás ale tato „Píseň studenta teologie“ nakonec provázela více, než jsme původně předpokládali. Stala se nám jakousi hymnou, ke které jsme se čas od času vraceli.

Pokračování textu